Řekové volí. Průzkumy mírně favorizují Syrizu

Předčasné volby se konají kvůli rozkolu uvnitř vládnoucí strany Syrizy. Její ultralevicové křídlo se odštěpilo po tom, co její lídr a dnes už expremiér Alexis Tsipras zavedl tvrdá úsporná opatření výměnou za finanční pomoc z EU. Od srpna vládnul zemi úřednický kabinet.

Na rozdíl od předčasných voleb v lednu, kdy se rozhodovalo o tom, zda Řecko bude nadále pokračovat v úsporných opatřeních výměnou za finanční pomoc eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, či nikoliv, nejsou ty zářijové nijak zásadní. Zadlužené Řecko bude muset v příštích třech letech plnit záchranný plán, na němž se dohodlo se svými věřiteli.

ON-LINE REPORTÁŽ Z ŘECKÝCH VOLEB

 

 

Syriza v průzkumech zvýšila náskok

Ani jedna ze stran pravděpodobně nemá šanci získat nadpoloviční většinu v 300členném parlamentu, a to i při bonusu 50 poslaneckých mandátů pro vítěze. Ten pak povede povolební jednání o sestavení vládní koalice.

Vítěz voleb by totiž musel pro parlamentní většinu inkasovat 38 procent hlasů; podle průzkumů se první příčka ve volebním pelotonu dosáhne na 28 procent, přičemž o málo vyšší šance drží Syriza. Vedla v pěti ze šesti předvolebních průzkumů, a v posledním dokonce o 2,5 procentního bodu. V uplynulém týdnu přitom obě strany nebyly nikdy od sebe vzdáleny více než na zhruba půl procentního bodu.

Kromě dvou favorizovaných stran překročí tříprocentní hranici volitelnosti pravděpodobně také komunisté, socialisté a středová strana Potami. Třetí nejsilnější stranou by se měl stát krajně nacionalistický Zlatý úsvit. Naopak Lidová jednota, odpadlíci ze Syrizy, kteří hlasovali proti přijetí nového záchranného programu, vstup do parlamentu jistý nemají, stejně jako Tsiprasovi koaliční partneři Nezávislí Řekové.

S jakými tématy jde do volebního boje Syriza charismatického expremiéra Alexise Tsiprase a s jakými Nová demokracie vedená Evangelosem Meimarakisem?

Největší konzervativní strana založená v roce 1974 dlouholetým prezidentem a premiérem Konstantinem Karamanlisem. Nachází se v pravém středu politického spektra. Dlouhá léta byla v opozici, v roce 2004 vyhrála volby a stala se hlavní vládní stranou. Čelí kritice za utrácení a zadlužování, které dovedlo Řecko v roce 2009 do dluhové krize.

V posledních předčasných volbách skončila druhá s 28 procenty hlasů. Podpořila expremiéra Tsiprase v přijetí podmínek třetího záchranného balíčku, který Řekům „utáhl opasky“. Typickými voliči ND jsou lidé z venkova a podnikatelská elita. Lídrem strany je Evangelos Meimarakis.

A co strana slibuje? Vytvoření „národního“ týmu, který bude vládnout zemi, ačkoliv Tsipras zatím koalici odmítá. Konzervativci rovněž odmítají revize v daňových výhodách pro zemědělce, se kterými počítá návrh pomoci z EU. Rovněž chtějí posílit hranice a odmítat uprchlíky, kteří nemají právo na azyl.

Vznikla v roce 2004 jako aliance levicových subjektů, politickou stranou je od června 2012. Lednové volby vyhrála s 36 procenty hlasů. Pro většinu v parlamentu jí chyběly dva hlasy, uzavřela proto koalici s pravicovou stranou Nezávislí Řekové (která se v minulosti odtrhla od ND). Podporu voličů získala Syriza díky tvrdé kritice úsporných opatření a slibům vyjednání mírnějších podmínek mezinárodních věřitelů, což nakonec nesplnila. Kvůli tomu opustilo stranu její radikálně levicové křídlo, jehož členové založili Lidovou jednotu (LAE).

Co slibují? Vyjednání ústupků u mezinárodních věřitelů, přičemž finanční trhy dobře vědí, že např. Němci něco takového nedopustí. Také voliči těmto slibům nevěří, straně ale pomáhá popularita jejího předsedy.

Během hlasování se Tsipras dostal pod palbu svého někdejšího ministra financí Janise Varufakise, který prohlásil, že volby byly předčasně vyvolány ze dvou důvodů. Jednak aby anulovaly „statečné Ne“, jímž 62 procent Řeků v referendu odmítlo plán věřitelů Řecka na úsporná opatření, jednak aby „zlegalizovaly“ kapitulaci, jež následovala po podpisu dohody s věřiteli.