Německo: Pokud to nepůjde jinak, odpůrce kvót přehlasujeme

Pokud se nepodaří dosáhnout jednomyslné dohody o rozdělování běženců v Evropské unii, stoupenci kvót schválí jejich zavedení většinovým hlasováním. Řekl to německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru pro deník Passauer Neue Presse. Se zavedením kvót nesouhlasí například Česko, Slovensko a Maďarsko.

Frank-Walter Steimeier
Zdroj: Reuters Autor: Tobias Schwarz

„Není možné, aby Německo, Rakousko, Švédsko a Itálie jako jediné nesly tíhu (uprchlické krize). Tak evropská solidarita nefunguje,“ uvedl Steinmeier. „Pokud to nepůjde jinak, měli bychom vážně zvážit, zda nevyužijeme i nástroj většinového hlasování,“ doplnil s tím, že by bylo možné země odmítající kvóty přehlasovat.

Většinové hlasování mohou využít ministři vnitra, kteří budou o rozdělování běženců jednat v úterý. Pokud by se o tématu rozhodovalo na středečním summitu EU, mohly by jednotlivé státy uplatnit právo veta. Německá kancléřka Angela Merkelová už tento týden dala najevo, že jednání o kvótách chce ponechat ministrům a na summitu se chce věnovat zejména tomu, jak řešit příčiny uprchlické krize.

Thomas de Maiziere a Sigmar Gabriel
Zdroj: Reuters
Autor: Hannibal Hanschke

Vicekancléř znovu pohrozil osekáním peněz

Němečtí politici už delší dobu kritizují odmítavý postoj zemí střední Evropy k rozdělování běženců na základě kvót. Vicekancléř Sigmar Gabriel v rozhovoru s listem Bild zopakoval výhrůžku, kterou již tento týden vznesl ministr vnitra Thomas de Maiziere.

Vicekancléř uvedl, že zatímco Německo otevírá tělocvičny, kasárna i domovy pro uprchlické rodiny, jiné země „natahují na svých hranicích ostnaté dráty a zavírají brány“.

Poukázal tím na Maďarsko, které vystavělo plot na hranici se Srbskem a začíná stavět další na hranici s Chorvatskem, aby zamezilo migrantům ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí v cestě do schengenského prostoru. Maďarská policie rovněž tento týden na hranici zasáhla proti uprchlíkům slzným plynem a vodními děly.

„Evropa je společenství hodnot, které se zakládají na lidském soucitu a solidaritě. A ti, kdo naše hodnoty nesdílejí, nemohou počítat s našimi penězi,“ prohlásil Gabriel. „Pokud to bude pokračovat tímto způsobem, pak je Evropa ohrožena víc, než byla ohrožena finanční krizí nebo řeckou krizí,“ dodal.

Uprchlíci na nádraží v Mnichově
Zdroj: Reuters
Autor: Michaela Rehle

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere už v úterý prohlásil, že EU by měla omezit vyplácení peněz zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců. V televizi ZDF řekl, že podporuje tuto myšlenku, s níž podle něj přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Mluvčí Evropské komise ale vzápětí de Maizierova slova odmítl. Připomněl zároveň, že ke krácení peněz chybí jakýkoli právní rámec; dohody o partnerství a operační programy pro nynější finanční období 2014 až 2020 neumožňují měnit rozdělení příspěvků z unijních fondů. Proti návrhu svého vlastního ministra se postavila i kancléřka Angela Merkelová s tím, že hrozby nejsou správnou cestou k dohodě.

O břemeno se musí podělit celá Evropa

Frank-Walter Steinmeier přijel kvůli uprchlické krizi do Turecka, kde našly útočiště dva miliony Syřanů. Dosavadní náklady na humanitární pomoc vláda v Ankaře vyčíslila na 7,6 miliardy dolarů. Steinmeier prohlásil, že by si Evropa měla „břemeno uprchlíků férově rozdělit“. Tranzitní země včetně Turecka by proto měly získat zvláštní pomoc. „Doufám, že alespoň toto je společný evropský pohled,“ prohlásil šéf německé diplomacie.