Chorvatsko uzavírá hranice se Srbskem, tisíce uprchlíků ohrožují minová pole

Chorvatsko uzavřelo sedm ze svých osmi hraničních přechodů se Srbskem - za dva dny odtud přišlo přes 13 tisíc běženců. Prezidentka apelovala na armádu, aby byla v případě nutnosti připravena hranice chránit. Maďarsko už začalo na hranici s Chorvatskem budovat dočasný plot a poslalo na místo stovky vojáků a policistů. Na uprchlickou vlnu čeká i Slovinsko, které zavedlo hraniční kontroly a zastavilo na den železniční spojení s Chorvatskem.

Srbsko se prý chce obrátit na mezinárodní soudy

Chorvatské ministerstvo vnitra ve čtvrtek krátce před půlnocí oznámilo, že uzavírá všechny hraniční přechody do Srbska  - v provozu zůstává přechod Bajakovo. Srbský ministr práce Aleksandar Vulin podle bělehradské televize B92 ještě předtím Záhřebu pohrozil, že pokud hranice uzavře, Bělehrad se obrátí na mezinárodní soudy.

Nové opatření chorvatské vlády ale zatím migranty nezadrželo. „Uzavření hranice nic neznamená – proudí přes ni stále tisíce a tisíce uprchlíků. Lidé chodí přes pole, kde jsou dobrovolníci, kteří jim dávají vodu a ukazují, kam mají jít. Je tu i chorvatská policie, která uprchlíky sváží na nádraží,“ popsal situaci zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Podle premiéra Zorana Milanoviče se Chorvatsko sice o migranty proudící do země ze Srbska postará, ale nemůže je na svém území nechat. Bude je proto posílat dál do Evropské unie přes Slovinsko a Maďarsko. Chorvatsko odmítá po vzoru Maďarska obehnat hranici se Srbskem ostnatým drátem a poslat k ní armádu, nemůže se ale stát sběrným centrem uprchlíků v Evropě. Kapacity země jsou už vyčerpané, řekl Milanović.

Policie i novináři varují uprchlíky před nevybuchlými minami

Na chorvatsko-srbské hranici čeká na běžence jedno velké nebezpečí – podle odborníků se v oblasti nachází kolem 50 tisíc kusů nevybuchlé munice a min ještě z dob občanské války v 90. letech minulého století. „Stále tu fungují minová pole. Sice jsou označena tabulkami, takže by tam lidé neměli vkročit, ale někteří Syřané vůbec latinku neznají,“ upozornil Rožánek. Policisté i novináři varují běžence, aby se nepohybovali mimo hlavní silnice.

„Vrátit se do naší země je nemožné, nemáme na to finanční prostředky ani morální sílu. Naděje našich rodin závisí na nás, nechte nás obstarat si obživu a pomoct jim. Evropě vzkazuji, aby se nás nebála. Terorismus zůstal za hranicemi naší země.“

Abú Mohamed, syrský uprchlík z provincie Idlíb

Hranice je zavřená mimo jiné v městečku Tovarnik. Na místo v noci dorazili těžkooděnci, k žádným dramatickým situacím ale podle zpravodajky ČT Veroniky Kynčlové nedocházelo. „Uzavřeli nádraží, takže nově příchozí migranti se nemohli dostat dál do města, protože už v něm bylo plno. Těžkooděnci vytvořili kordon a usměrňovali lidi, které nakládali do autobusů a odváželi do Záhřebu a dalších míst, kde se je snaží identifikovat,“ podotkla Kynčlová. Ještě ve čtvrtek v noci přijely také vlaky, které část uprchlíků odvezly. Ostatní spali na silnicích i na polích.

Podle mluvčí Diecézní charity Brno Diany Kosinové byla situace v Tovarniku ve čtvrtek značně chaotická – lidem se nepodařilo distribuovat téměř žádné jídlo a pití. Až večer přistavila chorvatská policie autobusy a cisternu s vodou. Kosinová se nyní snaží s dobrovolníky dostat na místo a pomoci aspoň matkám v tísni. „Chybí tady ruce, abychom tu situaci dokázali zvládnout, příliv lidí je enormní,“ zdůraznila mluvčí charity. Podle ní je největší problém v tom, že běženci jsou neinformovaní. „Neví, co se s nimi děje, co bude,“ konstatovala Kosinová.

Video Zprávy v 16
video

Zprávy v 16 k uprchlické krizi

Zprávy v 16 k uprchlické krizi

Záhřeb postupně uzavírá hranice se Srbskem

Zpravodaj ČT k minovým polím na srbsko-chorvatské hranici

Maďarsko staví protiuprchlický plot na hranici s Chorvatskem

Zpravodajka ČT: V Tovarniku na srbsko-chorvatské hranici byl v noci klid

Studio 6: Charita na srbsko-chorvatské hranici

Zpravodaj ČT: Srbsko-maďarská hranice si vydechla

Petříčková: Turisté musí počítat se zdržením

Máme plno, varuje Záhřeb

V příštích dvou týdnech by do Chorvatska mělo dorazit až 20 tisíc běženců a úřady už otevřeně mluví o tom, že takový nápor nezvládnou. „Naše kapacita je absolutně plná. Své povinnosti by měly respektovat i země, kterými migranti procházejí před námi - Řecko, Makedonie a Srbsko. Ty by jim měly dát mezinárodní ochranu v přijímacích kempech,“ míní chorvatský ministr vnitra Ranko Ostrojič.

Sousední Slovinsko hodlá přijmout maximálně 5000 žadatelů o azyl, odmítá ale poskytnout běžencům „koridor“ pro volný průchod do Rakouska. Lublaň rovněž zastavila na celý pátek železniční spojení s Chorvatskem. Do země prý vpustí jen ty, kteří splňují kritéria EU. Ilegálům hrozí, že je pošle zpět do Chorvatska.

„Uprchlíci vůbec nechápou, co se v Evropě děje. Mají za to, že když chtějí do Německa, tak by měli mít podle svých představ právo tam dojít, a nikdo by je neměl zdržovat. Když narazili na maďarskou bariéru, tak opakovali, že tu přeci v posledních měsících prošly desetitisíce lidí, tak proč oni nemohou.“

David Miřejovský, zpravodaj ČT

Slovinsko očekává, že během příštích 24 hodin do země dorazí asi 1000 migrantů z Chorvatska. Boštjan Šefic ze slovinského ministerstva vnitra obvinil Chorvatsko, že nedodržuje pravidla Evropské unie, když uprchlíky přicházející na chorvatské území neregistruje.

Na hranici s Chorvatskem stavíme plot, oznámil Orbán

U maďarsko-srbských hranic mezitím zůstávají už jen ti, co na přesun nemají prostředky. Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že ráno na hranici s Chorvatskem odstartovala stavba dočasného plotu. Nová bariéra naváže na plot, který už Maďarsko vybudovalo na hranicích se Srbskem s cílem zastavit příval migrantů do země. Takzvaná „předběžná linie obrany“ dlouhá 47 kilometrů by měla být dokončena už během dneška. Maďaři zároveň poslali na chorvatskou hranici několik stovek policistů a vojáků.

Maďarské úřady po středečním prudkém snížení denního počtu nově příchozích migrantů z obvyklých zhruba 2000 na 277 ve čtvrtek zaznamenaly opětný mírný vzestup, policie zadržela 764 uprchlíků. Toto zvýšení prý ale „má na svědomí“ 497 běženců, kteří do země přišli přes Chorvatsko. Orbán také prohlásil, že maďarské úřady zadržely jednoho teroristu. „Víme, kdo organizoval útok na maďarský stát ze srbského území,“ citovala MTI premiéra bez bližších podrobností.

Video Horizont ČT24
video

Rázné kroky a silná slova Orbánovi získávají body u voličů

Na hranicích čeká turisty zdržení

U osobních automobilů je zdržení na hranicích asi 30 minut. Větší problémy ale mají cestovní kanceláře, které vozí turisty autobusy. „Musí plánovat, jaký maďarský nebo chorvatský přechod využijí, aby turisté čekali co nejméně,“ konstatovala Kateřina Petříčková, výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Hlavní turistická sezona už ale skončila, takže se nová opatření nedotknou nějakého většího počtu lidí.

Už příští středu se mimořádně sejdou lídři EU. Hlavním tématem budou bezesporu povinné kvóty na přerozdělení běženců, které prosazuje Evropská komise. Některé státy je ale nadále odmítají – včetně Česka, Slovenska, Maďarska či Pobaltí. Podle komise by se takto mělo přerozdělit celkem 160 tisíc běženců.

Evropské komisi ploty okolo Schengenu nevadí, nejsou prý ale řešením

Evropská komise nemá z právního hlediska nic proti stavbě plotů na vnější hranici schengenského prostoru, její politickou pozicí však je, že podobné ploty a zdi nepředstavují trvalé řešení problémů. „Způsobí totiž pouze to, že proudy uprchlíků jsou přesměrovány jinam,“ vysvětlila mluvčí Natasha Bertaudová postoj unijní exekutivy ke kritizovanému postupu, kterým se především Maďarsko snaží bránit příchodu uprchlíků na své území. Evropská komise se k maďarskému plotu už několik týdnů vyjadřuje jen velmi váhavě a zdůrazňuje, že je pravomocí a povinností členských států EU vnější hranici schengenského prostoru vlastními silami zajistit.

Švýcarsko se chce zapojit do unijního přerozdělení běženců 

Švýcarsko podporuje plán Evropské komise na solidární přerozdělení běženců mezi členy Evropské unie a samo se chce jako nečlenský stát do redistribuce uprchlíků zapojit. Podle prezidentky Simonetty Sommarugaové země prozatím přijme až 1500 žadatelů o azyl, kteří pocházejí z prvního návrhu Evropské komise na rozdělení 40 000 lidí. „Mechanismus přerozdělování je i v našem zájmu. Je třeba pomyslet na to, kdyby ve Švýcarsku začal náhle narůstat počet žadatelů o azyl,“ řekla Sommarugaová. Země dosud nebyla výrazně současnou uprchlickou krizí postižena, přesto ale vedle Německa a Švédska patří ke státům, které přijímají nejvíce běženců. Od začátku roku v zemi žádost o azyl podalo okolo 20 000 lidí. 

Švýcarsko rovněž oznámilo, že navýší o 70 milionů švýcarských franků (zhruba 1,7 miliardy korun) svou pomoc zemím, které sousedí se Sýrií a které se starají o obrovské počty běženců. Od roku 2011 již Bern za tento humanitární program utratil 198 milionů franků (4,9 miliardy korun).