K potyčce v horní komoře japonského parlamentu došlo ve čtvrtek ráno, kdy se mělo hlasovat o kontroverzních zákonech o armádě. Japonci po druhé světové válce přijali pacifistickou ústavu, podle níž může armáda zasáhnout pouze v nutnosti sebeobrany. To se teď má změnit. Proti vysílání vojáků do zahraničí či zapojení do válečných operací spojenců ostře vystupuje opozice i část veřejnosti.
Japonská opozice nechce vojáky v zahraničí. Přijetí zákonů blokuje obstrukcemi
Zákony zásadně měnící bezpečnostní politiku země schválila v loňském roce japonská vláda, v červenci letošního roku pak i dolní komora parlamentu. Zabránit přijetí senátem se už od středečního večera snaží opoziční zákonodárci. Nejprve zablokovali svým kolegům vstup do místnosti, kde na ně čekal premiér Šinzó Abe s dalšími ministry, aby prodiskutovali zákony o armádě. Ve čtvrtek ráno se pak snažili vzít předsedovi bezpečnostní komise podklady pro další debatu.
Před parlamentem v Tokiu se shromáždili také protestující, převážně z řad studentů, odborářů a levicových aktivistů. Podle průzkumů veřejného mínění se zákony nesouhlasí 54 procent všech Japonců. Jsou podle nich protiústavní. Ani bojkot opozice však jejich přijetí nezabrání, a to kvůli dvoutřetinové převaze liberálně-demokratické strany v obou komorách parlamentu, která novou bezpečnostní koncepci podporuje.
- • Nové zákony ruší zeměpisná omezení pro operace japonské armády.
• Japonsko by mělo mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence.
• Nová legislativa by rozšířila americko-japonskou bezpečnostní alianci.
• K zapojení do mezinárodních misí by docházelo především prostřednictvím poskytování finanční pomoci.
Premiér a lídr strany Šinzó Abe zdůrazňuje, že japonská armáda potřebuje větší pravomoci k obraně země a měla by se také více podílet na mezinárodních mírových misích. Přísné dodržování stávající pacifistické ústavy podle něj činí Japonsko zranitelným v regionu, kde Čína ve stále větší míře uplatňuje své mocenské ambice a nevyzpytatelná Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně. Poté co Islámský stát v únoru brutálně zavraždil dvě japonská rukojmí, Abe poukazoval také na to, že nynější japonská ústava neumožňuje armádě zachraňovat japonské občany v zahraničí.
Postoj japonské vlády oceňují Spojení státy. „Vítáme snahy Japonska posílit spojenectví a hrát aktivnější roli v regionální i mezinárodní bezpečnosti,“ konstatoval mluvčí ministerstva zahraničí USA John Kirby.
Kritici tvrdí, že nové normy mohou Japonsko zatáhnout do vleklých konfliktů, do nichž jsou USA zapojeny po celém světě. Zároveň jde podle nich o porušení článku devět poválečné pacifistické ústavy. Ta vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie. Odpůrci nazývají nové návrhy zákonů „válečnou ústavou“, která obrací zemi k militarismu, a poukazují na to, že krok Abeho vlády zmaří téměř sedmdesátileté úsilí Japonska získat zpět důvěru mezinárodního společenství a vytvořit obraz pacifistického státu.
Podle ukazatele vojenské síly GFP je Japonsko s ohledem na armádní kapacity, finance, zdroje i velikost území devátým nejsilnějším hráčem na světě. „Japonská armáda patří technologicky mezi špičku, nemá ale žádné praktické zkušenosti kromě malých cvičení s USA. Japonci také nemají svou armádu v nějaké velké úctě, takže ani její morálka není nějak zvlášť vysoká. Také je otázka, jestli by Japonci byli ochotni jít bojovat mimo Japonsko. Většina Japonců je proti, a to bude pravděpodobně platit i o vojácích," uvedl analytik Michal Vodrážka.
Vydáno pod