V Turecku jsou uprchlíků miliony – kdo se nevejde do tábora, žije často na ulici

Stovky běženců nocovaly u turecké hranice s Řeckem a Bulharskem – turecká policie jim v přechodu zabránila. Sofia oznámila, že v případě potřeby pošle na hranici až tisíc vojáků. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsou v Turecku už dva miliony Syřanů – zhruba 300 tisíc z nich zůstává v uprchlických táborech, kterých podél hranic se Sýrií vyrostly dvě desítky. Ostatní běženci se snaží najít práci ve městech – někteří žijí v pronajatých bytech, jiní v polorozpadlých domech nebo přímo na ulici.

Turecké bezpečnostní síly postavily ve středu u hranic nedaleko Edirne zátarasy, protože tímto směrem začal směřovat nový proud uprchlíků, oznámila agentura Reuters. Běženci se pěšky nebo v autobusech z Istanbulu snaží dostat do Řecka suchou nohou, protože cesta na nestabilních člunech po moři je nebezpečná.

V Turecku žije v současné době asi 75 milionů lidí. Kvůli uprchlíkům mu přibyla zhruba tři procenta obyvatel.

Turecké úřady se už dříve obrátily na Unii, aby Ankaře začala s běženci pomáhat, protože tak vysoké počty nezvládá. Jen pět z celkem více než dvou desítek uprchlických táborů, které vznikly podél 700kilometrové hranice se Sýrií, je kontejnerových, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský. V ostatních případech jde o stanová městečka.

Další odcházejí žít do velkých měst. „Uprchlické tábory rozhodně nemají kapacitu pro všechny,“ konstatoval Černohorský. Řada lidí se proto pokouší získat pracovní povolení a azyl. „(Syřané) ale nedostávají žádné výjimky oproti ostatním žadatelům,“ podotkl Černohorský s tím, že jde o náročný proces, proto lidé často pracují načerno.

Lidé žijí ve městech, kde je nejvíc pracovních příležitostí, v různých podmínkách – v bytech, které si sami pronajímají, v bytech od charity, žijí na ulici i v polorozpadlých domech.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Běženci ve městech nocují, kde se dá, často nemají přístup k pitné vodě ani hygienickým potřebám. Ti, kdo nemohou najít práci a nechtějí se vrátit do vlasti, protože konflikt trvá, putují dál na Západ. „Když lidé vidí, že spousta jejich krajanů cestu do Evropy zvládla, tak se o to pokusí také,“ uvedl Černohorský. V poslední době se ztížila situace syrským Kurdům, protože turecká armáda útočí na pozice kurdských povstalců na východě země.

Za poslední den se turecko-bulharskou hranici pokusilo překročit na 660 uprchlíků. Podle policie se ale dobrovolně vrátili, když viděli, že je hranice ostře střežená. Sofia dala na vědomí, že v případě nutnosti pošle na místo až tisíc vojáků. Bulharské ministerstvo vnitra už dříve sdělilo, že od začátku roku bylo na hranicích či ve vnitrozemí zadrženo kolem 17 tisíc nezaregistrovaných uprchlíků.

Lidé v táborech drží pospolu – chtějí se vrátit

Válka v Sýrii trvá už 4,5 roku. Ze svých domovů uprchla čtvrtina Syřanů. Německá kancléřka žádá Unii, aby pomohla zlepšit humanitární podmínky v uprchlických táborech na Blízkém východě. Kromě Turecka se stará o největší počty běženců Libanon a Jordánsko.

Uprchlíci
Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN// AA / TT

„Výhoda táborů je, že lidé mají přístup k humanitární pomoci. Nevýhoda těch, kteří se do něj nedostanou, je, že nemají přístup k pitné vodě, nemají přístup k potravinové pomoci. Pracujeme i v oblastech, kde infrastruktura není, protože je považujeme za více opomíjené než tábory,“ prohlásila Lucia Brinzaniková z Lékařů bez hranic. Utečenci si snaží vzájemně si pomoci. „Rodinné vztahy tam jsou velice pevné,“ dodala Brinzaniková s tím, že běženci chtějí většinou zpět do vlasti.