Napětí na srbsko-maďarské hranici

Maďarsko nasadilo proti migrantům vodní děla i slzný plyn

Slzný plyn a vodní děla použila maďarská policie proti stovkám migrantů, kteří pronikli skrz plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem a pokusili se dostat do Maďarska. Na policisty házel dav plastové lahve, kamení a železné tyče; při střetech bylo zraněno nejméně dvacet policistů, desítky zraněných jsou i mezi uprchlíky - většinou po zasažení slzným plynem. Večer se situace poněkud uklidnila. Hlavní vlna uprchlíků mezitím mění svou trasu. Branou Schengenu se pro většinu stává cesta přes Chorvatsko do Slovinska.

Při střetech mezi migranty a maďarskou policií bylo podle srbské televize RTS zraněno 300 lidí, z toho 30 dětí. Dva lidé byli zraněni vážně, další vyhledali pomoc zejména po zásahu slzným plynem. Utrpěli i řezné rány, modřiny a popáleniny. Maďarská televize informovala o nejméně dvaceti zraněných policistech a dvou dětech, které uprchlíci během střetů přehodili přes hraniční plot. Podle RTS také maďarští policisté obušky zbili tři srbské novináře, kteří na hranici natáčeli reportáž o uprchlické krizi a dostali se mezi útočící migranty a maďarské policisty.

Situace na zavřených hranicích Maďarska se Srbskem se vyostřila především v posledních hodinách. Do oblasti hraničního přechodu Horgoš-Röszke se sjelo více než sto příslušníků maďarské pořádkové policie i členové protiteroristických jednotek. Na místo dorazila i ozbrojená vojenská vozidla Humvee. Do čela davu migrantů se postavilo několik žen, které nad hlavou držely malé děti, čímž se snažily vzbudit u policistů soucit.

Jak uvedl zpravodaj ČT David Miřejovský, k nejvážnějším střetům došlo poté, co maďarská policie poněkud davu ustoupila a několika migrantům z Afghánistánu se podařilo vylomit část bariéry. Dav uprchlíků se sem vrhl v domnění, že Maďarsko uvolnilo průchod. Migranti zapálili pneumatiky a místo se zahalilo do hustého černého dýmu. Klid na hranicích pomohla kvečeru po několika hodinách nastolit především srbská policie. Po střetech ale zřejmě většina uprchlíků poznala, že tato cesta je pro ně neprůchodná. Místo opouštějí a budou to podle všeho zkoušet jinudy.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24 k napětí na srbsko-maďarské hranici

Horizont ČT24 k napětí na srbsko-maďarské hranici

Speciál ČT24 k uprchlické krizi (20:00)

Události ke střetům na maďarsko-srbské hranici

Speciál ČT k situaci na srbsko-maďarské hranici (17:30)

Z iniciativy srbských úřadů autobusy odvezly část migrantů do srbského města Kanjiža, ležícího nedaleko hranice. Stále ale na místě zůstávají tisíce běženců, kteří se odtud nemají jak dostat a zároveň věří, že Maďarsko nevydrží tlak a nechá je nakonec projít. Za přemrštěné ceny je odtud vozí do nejbližšího srbského města taxíky.

Bezpečnostní poradce maďarského premiéra Gyorgy Bakondi zdůraznil, že hraniční plot bude obnoven a posílen a že bezpečnost Maďarska bude chráněna „veškerými legálními prostředky“. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa na maďarskou policii kameny a úlomky betonu útočí skupina velmi agresivních migrantů. „Tento útok přichází ze srbské strany. A proto jsem důrazně požádal mého srbského kolegu, aby vyzval srbské úřady, aby okamžitě zasáhly proti této skupině agresivních migrantů,“ řekl Szíjjártó v maďarské veřejnoprávní televizi. Srbsko naopak kvůli maďarské policejní akci na hranici vyjádřilo co nejostřejší protest. Budapešť informovala Bělehrad, že hraniční přechod Horgoš-Röszke bude kvůli potyčkám uzavřen 30 dní. 

Postup maďarské policie si vysloužil ostrou kritiku

Chování maďarské policie odsoudil srbský premiér Aleksandar Vučić, který ho označil za „brutální" a „neevropské". „Jestliže EU nebude reagovat, najdeme způsob, jak ochránit naše hranice a rovněž i evropské hodnoty,“ dodal a vyzval maďarskou policii, aby již nepoužívala slzný plyn na srbském území. Maďarský postup kritizoval i úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová v rozhovoru pro CNN označila maďarský postup za nepřijatelný a „odporující evropským pravidlům“. „Bohužel chování maďarských úřadů nemá nic společného s ideou Evropy. Ploty, psi, policie a zbraně: to připomíná Evropu v třicátých letech," zdůraznil rumunský premiér Victor Ponta. Tradičně napjaté rumunsko-maďarské vztahy se ještě zhoršily po oznámení stavby plotu na společné hranici. Bavorský ministerský předseda Horst Seehofer naopak říká, že by se neměl maďarský premiér Viktor Orbán démonizovat a neměly by se paušálně odsuzovat všechny jeho kroky, byť ne všechno, co prohlašuje, je správné.

Zraněný policista po střetech na srbsko-maďarské hranici
Zdroj: Reuters
Autor: Dado Ruvi

Budapešť kvůli uprchlíkům zavedla přísná opatření. Za nelegální překročení hranic nyní v zemi hrozí i vězení, podobně přísné jsou také postihy pro převaděče. V úterý kabinet premiéra Viktora Orbána také vyhlásil ve dvou jižních oblastech přiléhajících k srbským hranicím krizovou situaci, což by umožnilo i angažování armády. V zemi i poprvé padl rozsudek v souvislosti s novými předpisy. Uprchlík původem z Iráku byl kvůli nelegálnímu překročení hranice na rok vyhoštěn.

 

Migranti, kteří již překročit hranice nestihli, poblíž přechodů přes noc stanovali. Podobně se u hlavních přeshraničních tahů ze Srbska do Maďarska kupí automobily – hraniční přechod Kelebija-Tompa hlásil dopoledne kolonu dlouhou čtyři kilometry.

Tisíce migrantů mění kurz: Trasa se odklání přes Chorvatsko, ze Srbska jich sem dorazilo už na 1200

Na rozdíl od Maďarů Chorvatsko podle slov svého premiéra nebude průchod migrantů komplikovat. Předseda vlády Zoran Milanović jim slíbil volný průchod do Evropy a dá se předpokládat, že uprchlíci v takovém případě budou volit nejkratší cestu přes Slovinsko, Rakousko a dále do Německa, které je pro většinu běženců cílovou stanicí.

Do Chorvatska už ze Srbska dorazilo 1191 migrantů, z toho 189 žen a 184 dětí, uvedlo chorvatské ministerstvo vnitra. Uprchlíci změnili trasu své cesty po uzavření srbsko-maďarských hranic.

„Chorvatsko je plně připraveno tyto lidi přijmout nebo jim ukázat cestu tam, kam chtějí jít, což je zjevně Německo nebo skandinávské země. Bude jim umožněno projít přes naše území.“

Zoran Milanović

premiér Chorvatska

Prezidentka  Kolinda Grabarová Kitarovičová ale hodnotí první zprávy mnohem skeptičtěji. V nejbližších dnech chce proto svolat bezpečnostní špičky země k mimořádnému jednání. Příval migrantů podle ní zřejmě potrvá dlouho a bude nutné řešit jeho „společenské, ekonomické i bezpečnostní dopady“.

Uprchlíkům se při zdolávání srbsko-chorvatské hranice staví do cesty ještě jiná bariéra: neviditelná, ale o to nebezpečnější. V příhraničních oblastech totiž stále zůstávají minová pole z balkánské války v 90. letech. Během čtyř let války bylo na území Chorvatska umístěno přes 90 tisíc min, většina z nich navíc náhodně, bez jakéhokoli zakreslení na existující mapy.

Zaminované uzemí Chorvatska
Zdroj: Misportal.hcr.hr

Maďarsko vyměřuje plot u rumunské hranice, plánuje bariéru i na hranici s Chorvatskem

Maďarsko už začalo vyznačovat trasu, kudy podél hranic s Rumunskem povede plot, který prodlouží bariéru na hranici se Srbskem. Rumunské ministerstvo zahraničí povolalo maďarského velvyslance, aby vyjádřilo své znepokojení. „Jakýkoliv pokus stavět zdi a hranice, to není ta Evropa, kterou my bychom chtěli mít,“ reagovala na záměr Budapešti před novináři v Bruselu také eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

Maďarsko plánuje postavit hraniční plot také na určitých místech na hranici s Chorvatskem, uvedl premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro rakouský list Die Presse. Konstatoval také, že kvóty pro rozdělení migrantů by byly nemoudré a nespravedlivé, ale pokud se na nich shodne většina EU, bude to muset Maďarsko přijmout.

Video Zprávy ve 23
video

Budapešť po incidentu přechod se Srbskem na měsíc uzavřela

Budapešť po incidentu přechod se Srbskem na měsíc uzavřela

Migranti hledají nové trasy po uzavření Maďarska

  • Rakousko, podobně jako už dříve jiné země, od půlnoci přistoupilo k dočasným hraničním kontrolám. Prozatím se týkají Slovenska, Maďarska, Slovinska a Itálie. 
  • Sousední Německo naopak hlásí, že ani po víkendovém zavedení hraničních kontrol příliv uprchlíků  z Rakouska příliš neustává. V úterý do Bavorska dorazilo na 6000 žadatelů o azyl.
  • Slovensko nebude podle premiéra Roberta Fica souhlasit s migračními kvótami, i kdyby je ministři vnitra zemí EU přijali kvalifikovanou většinou.
  • Litevská policie během necelých dvou týdnů zadržela několik desítek Iráčanů, kteří se z Polska chtěli přes Pobaltí dostat do Skandinávie, nejspíše do Finska. Vilnius se obává, že už se ocitl na nové migrační stezce.
Počet registrovaných uprchlíků ze Sýrie
Zdroj: Al Jazeera/CNN

Stovky migrantů musely noc strávit pod širým nebem v Turecku poblíž jeho suchozemských hranic s Řeckem a Bulharskem. Turecká policie jim totiž zabránila dostat se až k hranicím a přejít do jednoho z těchto členských států Evropské unie. Turecké bezpečnostní síly postavily už ve středu u hranic nedaleko Edirne zátarasy, protože tímto směrem začal směřovat nový proud uprchlíků. Běženci se pěšky nebo v autobusech z Istanbulu snaží dostat do Řecka suchou nohou, neboť s cestou na nestabilních člunech po moři je spojeno značné riziko.

Kaczyński varoval před vlivem migrantů na život v Polsku

Předseda největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a expremiér Jaroslaw Kaczyński varoval, že pokud Polsko přijme migranty, může to mít negativní vliv na každodenní život v zemi. Místo toho navrhuje, aby Polsko pomohlo „bezpečně“ a poslalo finanční pomoc na provoz uprchlických táborů, odkud v současnosti uprchlíci putují do Evropy. Zemi čekají koncem příštího měsíce parlamentní volby a podle současných průzkumů má národně-konzervativní PiS velkou šanci je vyhrát.

„Dá se to popsat takto: nejdříve výrazně vzroste počet cizinců, pak nebudou dodržovat naše zákony a naše zvyky a později (nám) budou v různých oblastech života vnucovat svoje požadavky,“ varoval Kaczyński. Jako příklad zmínil třeba Švédsko, „kde se ukazuje, že děvčata, školačky, nemohou chodit v krátkých sukních, protože se to nelíbí“. Reagoval také na argument, že Poláci také ve velkých počtech odcházeli ze své země. „Vnucovali na místech, kam emigrovali, svoje pravidla? Terorizovali snad někoho? Ne, tvrdě a s velkou pokorou pracovali, ta pokora byla mimochodem často příliš velká,“ tvrdí Kaczyński.