Ať už vládu v Řecku po nedělních volbách převezme kdokoliv, musí zemi nutně reformovat a přivést do ní investory. Tamní bývalý ministr financí Nikos Christodoulakis v exkluzivním rozhovoru pro ČT také zmínil, že v souvislosti s uprchlickou krizí by se Evropa měla více soustředit na příčinu migrace - tedy konflikt přímo v Sýrii - a hledat způsob, jak ho vyřešit.
Řecko reformujme, na hledání viníků krize bude času dost, říká exministr
Pomoc Bruselu stále není podle někdejšího ministra dostatečná. „Musímne mít společný plán jakožto Evropa. Všechny země se musí spojit a vymyslet, jak zastavit konflikty v Sýrii a okolním prostoru. To je jediná možnost. Pokud se nám to nepodaří, budou sem přicházet další a další migranti," řekl Christodoulakis.
Řecko podle něj očekává od Evropy kromě větší angažovanosti v zemích masového exodu také finanční pomoc, spravedlivé rozdělení stávajících uprchlíků i síly, které budou regulovat příliv nových.
Celá debata o tom, kdo udělal první chybu, kdo mlžil o skutečných výkonech řecké ekonomiky, není teď důležitá. Je třeba udělat novou kampaň a přilákat investory. Pokud to bude úspěšné, pak budeme mít fůru času hodnotit minulost"
Týden před volbami v Řecku mají oba rivalové shodné šance
Někdejší člen socialistické vlády z z let 2001 až 2004 si výsledek hlasování v Řecku netroufl odhadnout. „Věřím, že dojde k nutným reformám. Největším problémem je to, že máme nedostatek investic. Řecko potřebuje zvýšit ekonomickou aktivitu a změnit i systém zaměstnanosti,“ dodal Christodoulakis.
Pozice obou jsou i několik dní před hlasováním prakticky totožné - silný konkurenční boj tak u Řeků svádí levicová Syriza a konzervativní Nová demokracie. Průzkum veřejného mínění vypracovaný agenturou Metron Analysis pro televizní stanici ANT1 oběma stranám přisuzuje 24,6 procenta. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 20. září.
obrázek
V řeckých parlamentních volbách přitom má i minimální rozdíl cenu zlata, protože vítěz dostane bonus padesáti dodatečných poslaneckých mandátů v 300členném parlamentu. Při daném rozložení sil nemá žádná z těchto stran naději na nadpoloviční většinu. Nová demokracie má ale větší potenciál pro vyjednání vládní koalice – v parlamentu má totiž více potenciálních spojenců.
Křesla poslanců by měli získat ještě nacionalisté ze Zlatého úsvitu, kteří budou patrně opět třetí nejsilnější stranou, dále komunisté, liberálové ze strany Potami (Řeka), socialisté a nově i centristé.
Lídr Nové demokracie Evangelos Meimirakis - hlavní Tsiprasův konkurent
Populističtí Nezávislí Řekové, kteří byli koaličním partnerem expremiéra Alexise Tsiprase, se do zákonodárného sboru možná vůbec nedostanou. Naopak nově vzniklá Levicová jednota, která se kvůli odmítavému postoji k dohodě s eurozónou odštěpila od formace Syriza, by do parlamentu mohla proniknout a překonat tříprocentní hranici volitelnosti.
Tsipras podal se svou vládou demisi 20. srpna, předtím ještě vyjednal podmínky nového záchranného programu s mezinárodními věřiteli. Po tomto kroku se rozhodl pro předčasné volby, protože prý vyčerpal svůj mandát z předčasných voleb, které se konaly letos v lednu. V Řecku nyní vládne úřednický kabinet premiérky Vasiliki Thanosové.