Visegrádská čtyřka jednotně: Je třeba chránit Schengen

Ministři zahraničí visegrádské skupiny (V4) se dnes v Praze sešli se svými kolegy z Německa a Lucemburska. Tématem jejich jednání bylo především vyjasnění postojů k migrační krizi, konkrétně k navrhovaným povinným kvótám na přerozdělení uprchlíků v Evropské unii. Ty vlády Česka, Slovenska, Polska a Maďarska odmítají.

Frank-Walter Steinmeier a Péter Szijjártó
Zdroj: ČTK

„Vypadalo to, že vzniká jakási trhlina mezi postoji staré Evropy a východní a centrální Evropy,“ vysvětlil důvod setkání ministr zahraničí České republiky Lubomír Zaorálek (ČSSD). Státy V4 se shodly na potřebě zabezpečit vnější hranice Schengenského prostoru a nalézt společné řešení migrační krize. 

„Podporujeme hledání společného řešení, ve kterém ale budou zahrnuty všechny aspekty. Součástí řešení musí být kromě ochrany vnějších hranic také odlišování uprchlíků od ekonomických migrantů či sjednocení azylových postupů,“ dodal Zaorálek. „Dokud nezískáme kontrolu nad prouděním utečenců do Evropy, je projednávání všech dalších otázek neúčinné,“ uvedl maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó.

Ochrana hranic Schengenu je přitom plně v kompetenci Evropské unie. „Nástroje má v ruce EU, nikoliv NATO. Aliance k tomu zmocnění nemá, ochrana hranic je spíše záležitostí policejní, a tedy civilní, ne vojenskou,“ vysvětlil bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda.

„Viděl jsem země sužované válkou, takže si dovedu představit, na rozdíl od řady jiných českých přátel, ty hrůzy, které motivují řadu lidí odtamtud utíkat. Samozřejmě odlišuji ty, co utíkají, protože jsou na tom ekonomicky špatně od těch, kteří prchají z míst, kde se bombarduje, a mají strach o život.“

Jan Kavan (ČSSD), český exministr zahraničí

Szijjártó: Maďarsko prokazuje solidaritu

Státy Visegrádské skupiny se také shodly na tom, že takzvaná balkánská cesta je v současné době klíčová pro příliv migrantů do Evropy. Od začátku roku přes ni přišlo zhruba 200 tisíc lidí. Podle Zaorálka by mělo dojít ke změnám ve finančních tocích ve prospěch Maďarska. „Maďarsko dostalo od Unie 6,7 milionu eur, naše náklady činí sto dvacet milionů eur,“ poznamenal Szijjártó.

„Maďarsko učiní vše, aby své hranice uchránilo.“

Péter Szijjártó

maďarský ministr zahraničí a obchodu

Maďarsko podle něj příští týden dokončí výstavbu plotu na hranici se Srbskem. „V platnost také vstoupí nová legislativa, podle které člověk, který nelegálně vstoupí na maďarské území poškozením infrastruktury, která chrání maďarskou hranici, spáchá trestný čin,“ uvedl ministr. Podle něj tak Maďarsko prokazuje tu nejvyšší míru solidarity. „Tím, že chrání své vnější hranice, významně snižuje tlak migrantů na další státy EU,“ dodal.

Video Události
video

Zástupci V4 žádají důslednější ochranu Schengenu

Zástupci V4 žádají důslednější ochranu Schengenu

V4 jednala o migrační krizi

Brífink po jednání ministrů zahraničí V4

Události, komentáře: Šéf německé diplomacie V4 o nutnosti uprchlických kvót nepřesvědčil

V4: Kvóty nechceme

Se svými kolegy z Německa a Lucemburska se státy V4 neshodly na přístupu k povinnému přerozdělování uprchlíků. To navrhuje Evropská komise. „Evropa musí zůstat jednotná. Není možné, aby dvě země v Evropě nesly veškerou zátěž samy. Proto si musíme uprchlíky přerozdělit,“ řekl ministr zahraničních věcí Lucemburska Jean Asselborn.

Podle německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera má Evropa tři alternativy. „Buď zavřeme hranice a nikoho nepustíme, čímž ale zradíme vlastní hodnoty, nebo pustíme úplně všechny a ztratíme akceptaci ve vlastních národech,“ vysvětlil Steinmeier a zopakoval, že do Evropy přijde v tomto roce přibližně 800 tisíc uprchlíků. „Musíme jednat o spravedlivém mechanismu přerozdělování těch, kteří jsou ještě na cestě,“ dodal Stenmeier.

S postojem Německa však státy V4 nesouhlasí. „Odmítám obviňování Slovenska a dalších zemí visegrádské čtyřky z nesolidárnosti vůči EU. Vždy jsme byli solidární a budeme i nadále,“ řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Podle něj se státy V4 chovají při odmítání povinných kvót odpovědně. „Jak chceme udržet uprchlíky na Slovensku, když tam nechtějí být a mohou to chápat jako nespravedlnost, že musí být na Slovensku, a ne třeba v Německu?“ ptá se Lajčák.

„Chybí nám historická zkušenost s jinými kulturami. Tady jde o civilizačně zcela odlišné struktury myšlení a chování. A aby společnost fungovala, tak si lidé musí rozumět, a sice poslepu – vidím člověka a vím, co od něj mohu a nemohu očekávat.“

Petr Robejšek, politolog