Rakousko uzavřelo kvůli běžencům dálnici A4 u hranice s Maďarskem

Rakouské úřady se rozhodly z bezpečnostních důvodů uzavřít dálnici A4 u hranic s Maďarskem, protože po této komunikaci míří pěšky do Vídně desítky migrantů. Na rakousko-maďarský přechod v Nickelsdorfu jich dorazily od půlnoci bezmála čtyři tisíce, hranice mezi Řeckem a Makedonií za posledních 24 hodin překročilo asi 7600 běženců.

Migranti v Nickelsdorfu
Zdroj: Reuters Autor: Leonhard Foeger

Rakousko již ve čtvrtek pozastavilo železniční spojení s Maďarskem vzhledem k obrovskému přetížení, kterému vlaky musely čelit kvůli uprchlické vlně. Vlaky nebudou jezdit ani o víkendu, uvedly rakouské dráhy s tím, že cílem opatření je stabilizovat situaci na velkých vídeňských nádražích.

Hranice mezi Maďarskem a Rakouskem byla vystavena náporu o víkendu, kdy ji překročilo na 14 tisíc migrantů. Většina těch, kteří do Rakouska přicestovali z Maďarska, zamířila dál do Německa. Policejní ředitel ve spolkové zemi Burgenland Hans Peter Doskozil uvedl, že za celý čtvrtek přišlo 7500 lidí, jejich počet v příštích dnech opět poroste.

Další tisíce uprchlíků se hromadí na srbsko-maďarské hranici, kam přicházejí přes Řecko a Makedonii. Snaží se dostat dál do Evropy ještě před 15. zářím, po němž slíbila Budapešť zavést mnohem přísnější ochranu hranic. K zastavení mohutné uprchlické vlny chce Maďarsko povolat vojáky, potřebný zákon ale ještě musí schválit parlament. Armáda by pak měla právo zastavovat vozidla, uzavírat nebezpečné zóny, prosazovat svá opatření silou a v případě potřeby rovněž omezovat osobní svobody. Na jižní hranici Maďarska se již pohybuje asi 3800 vojáků, uvedl maďarský ministr obrany István Simicskó.

Video Zprávy ve 12
video

Hranice mezi Makedonií a Řeckem překročilo za jediný den zhruba 7600 migrantů

Hranice mezi Makedonií a Řeckem překročilo za jediný den zhruba 7600 migrantů, z nichž většina prchá z válkou zmítané Sýrie. Úřady uvádějí, že letos jich už prošlo Makedonií přes 160 tisíc.

/*json*/{"map":{"lat":47.936360977341586,"lng":17.08295601091311,"zoom":14,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvítal návrh Evropské komise na přerozdělení uprchlíků jako krok správným směrem. Vyzval zároveň k vytvoření obřích přijímacích středisek, která by měla vzniknout v Řecku, Itálii a Maďarsku. Uvítal také oznámení USA, že přijmou 10 tisíc syrských uprchlíků, uvedl nicméně, že vzhledem k rozsahu krize by Spojené státy mohly a měly dělat více.

Maďarská policie vyslechla kameramanku, která kopala do běženců

Maďarská policie vyslechla kameramanku stanice N1TV, která na srbsko-maďarské hranici podrazila nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kopala do běženců. Byla vyslýchána jako podezřelá, ve vazbě ale nezůstane. Případem se ve čtvrtek začal zabývat státní zástupce z maďarské župy Csongrád.

Incident se stal v úterý večer u pohraniční obce Röszke, kde v utečeneckém táboře končí migranti překračující srbsko-maďarské hranice přes železniční trať a po silnici. Videozáznam, který jednání kameramanky zachycoval, se na internetu rychle rozšířil. Trestní oznámení na ni podaly opoziční strany Demokratická koalice a Dialog za Maďarsko. Televizní stanice N1TV, která je blízká nacionalistické straně Jobbik, oznámila, že žena byla propuštěna, a tím považuje případ za vyřízený.

Čtyřicetiletá kameramanka Petra Lászlóová se za své chování omluvila. V dopise, který zveřejnil deník Magyar Nemzet, uvedla, že „upřímně lituje toho, co se stalo“. Nicméně dodala: „Bála jsem se, když dav mířil směrem ke mně, a pak se ve mně něco zlomilo. (…) Nejsem bezcitná, rasistická kameramanka kopající do dětí,“ napsala Lászlóová. „Nezasloužím si tento politický hon na čarodějnice, který proti mně začal, ani pomluvy a často i výhrůžky smrtí. Jsem jen žena a nyní nezaměstnaná matka malých dětí, která učinila špatné rozhodnutí v situaci, kde vládla panika. Je mi to opravdu líto,“ dodala.

HRW: Česká debata o migraci by na Západě vzbudila poprask

Domácí veřejná debata o uprchlické krizi je v České republice vedena způsobem, který by v zemích západní Evropy vzbudil mezinárodní poprask, míní Andrew Stroehlein z bruselské pobočky organizace Human Rights Watch (HRW). Reputaci země a jejích politiků tak zatím podle něj do značné míry zachraňuje fakt, že mimo ČR samotnou ovládá český jazyk jen málokdo.

„Kdyby některé věci, které v těchto dnech zaznívají v české debatě, zazněly - dejme tomu - ve Francii nebo v Německu, bylo by z toho pozdvižení. Nejen kvůli rozdílné náladě ve společnosti, ale také proto, že okolní svět by si toho okamžitě všiml," míní Stroehlein. Naproti tomu Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy tři ze čtyř zemí visegrádské skupiny (V4), podle něj žijí v „pohodlné izolované bublině".

Právě země V4 jsou v současnosti nejhlasitější opozicí vůči návrhům Evropské komise na přerozdělení části žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska mezi ostatní státy osmadvacítky.

V Česku, jak připomíná Stroehlein, je nejhlasitější skupina Islám v ČR nechceme biologa Martina Konvičky. „Je zajímavé, že nejsilnější, nejextrémnější protimuslimská rétorika zní ze země, kde s nimi (s muslimy) nemají vůbec žádné zkušenosti," poznamenal zástupce HRW. „Daleko závažnější“ však podle něj je, když podobné uskupení podpoří v rozhovoru pro média také prezident Miloš Zeman.

Video Zprávy v 16
video

Maďarsko-rakouskou hranici se dál snaží překročit tisíce migrantů denně