Stoltenberg: Hraniční kontroly jsou záležitostí EU, ne NATO

Severoatlantická aliance by neměla vstupovat do řešení migrační krize na evropském kontinentu. V exkluzivním rozhovoru s Lukášem Dolanským to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že přistěhovalecká politika i ostraha hranic je v kompetenci EU a účast NATO, kterou navrhoval vicepremiér Andrej Babiš, by situaci jen zhoršila.

Video Události, komentáře
video

Stoltenberg k migraci: Kontroly hranic jsou záležitost Unie, ne Aliance

V nedávné době jste řekl, že Rusko pro sousední země nepředstavuje bezpečnostní hrozbu. NATO ale zároveň hovoří o otevření šesti menších velitelství v Bulharsku, v Lotyšsku, v Polsku… na východní hranici Aliance. Proč?
Bezpečnostní hrozbu nespatřujeme proto, že disponujeme silnou společnou obranou, se kterou jsme schopni dosáhnout silného odrazujícího účinku. Tento účinek je zásadním nástrojem, jak se vyhnout jakémukoliv útoku na členskou zemi NATO, protože každý potenciální agresor ví, že když napadne jednu zemi, bude to znamenat útok na celou Alianci.

Oněch šest menších velitelství má tedy sloužit k účelu odrazení?
Ano, a také jde o součást širšího plánu, který se snažíme implementovat. Představa je taková, že se NATO musí adaptovat na potřebu zajišťovat větší bezpečnost, protože prostředí se mění. Proto také měníme velikost reakčních sil a zřizujeme menší velitelství v šesti východoevropských spojeneckých zemích. Děláme to kvůli tomu, že Rusko má zájmy na východě, došlo k anexi Krymu, k destabilizaci Ukrajiny – stejně jako kvůli tomu, co se děje s Islámským státem v Africe nebo na Blízkém východě.

Zeman v Moskvě? Vítám různé názory

Zmínil jste také, že vám činí určité obavy vojenská přítomnost Ruska v Sýrii.
Ano, můžeme zde sledovat narůstající ruskou vojenskou přítomnost, která ke stabilizaci země nepřispěje. Důležité je, abychom podpořili veškeré úsilí OSN směřující k tomu, aby se situace v Sýrii vyřešila politicky – protože dlouhodobě se musí jednat o řešení politické.

To znamená co? Máme o politické situaci a politickém řešení hovořit s Ruskem?
Je důležité, aby spojenci z NATO, Spojené státy i jiní, hovořili s Ruskem o tématech a výzvách, které před námi stojí. Rusko sehrálo důležitou roli při vyjednávání s Íránem o jaderných zbraních a je také součástí dialogu týkajícího se situace v Sýrii. NATO se těchto vyjednávání nezúčastní – spojenci z NATO ale ano.

Hovoříte o spojencích a já bych se rád zmínil o České republice. Během své návštěvy jste se zde setkal s různými politiky včetně prezidenta Miloše Zemana, který navštívil Moskvu při kontroverzních oslavách konce druhé světové války. Je pro vás tuzemská politika srozumitelná?
Musíme pochopit, že jedna ze silných charakteristických stránek NATO je, že se jedná o alianci osmadvaceti demokratických společností – s různými názory, přístupy. Tak to je a v demokratické společnosti jde o součást života. Vítám různé názory. A i když se názory různí, stále znovu a znovu vidíme, že jsou spojenci NATO schopni držet pospolu a mít stejný názor na klíčové otázky kolektivní obrany, kdy se chráníme navzájem na základě myšlenky „jeden za všechny – všichni za jednoho“. Česká republika je součástí této kolektivní obrany.

Snažíme se stabilizovat místa, odkud uprchlíci přicházejí

Vedle Ruska představuje ve střední Evropě, a nejen v ní, důležité téma také migrace a migrační vlna. Je to důležité i pro NATO – a pokud ano, jak?
NATO určitou roli při řešení migrační krize hraje: soustřeďujeme se na hlubinné příčiny migrace a snažíme se o stabilizaci zemí, odkud uprchlíci pocházejí, aniž bychom do nich ve větším počtu posílali bojové jednotky. Působíme v Afghánistánu, kde pomáháme vládě a armádě. Spolupracujeme s Jordánskem, ostrovem stability v neklidném moři Blízkého východu. Budeme se snažit spolupracovat s vládou v Iráku a v zemích severní Afriky.

Podpora stabilizace je nelehký úkol, který zabere čas – ale zároveň je to jediné životaschopné a dlouhodobě udržitelné řešení. To je náš důležitý příspěvek při řešení migrační krize.

V Evropě se odehrává lidská tragédie, hovoříme o tisícovkách lidí, kteří utíkají před hrůzami války. I to je potřeba řešit, nyní hovoříme o kontrole hranic, migrační politice a unijní diskusi o kvótách. Nejedná se ovšem o záležitost vojenskou, ale civilní a neřeší ji NATO, ale Evropská unie.

Na druhou stranu jste i v Praze od politiků – například Andreje Babiše – slyšel, že by NATO mělo pomoci při ochraně hranic. Taková možnost není vůbec na stole?
V demokratických společnostech existují různé názory… Je ale důležité pochopit, že zde máme mezi jednotlivými organizacemi rozdělení úkolů a odpovědnosti. NATO se soustřeďuje na příčiny migrační krize.  Hraniční kontrola, migrační politika, kvóty nejsou jeho záležitostí a pouze by zhoršilo situaci, kdybychom kolem těchto kompetencí vytvořili nějakou nejasnost. NATO by nemělo intervenovat do oblastí, které spadají do působnosti Evropské unie.

Máte skvělý růst - bude na obranu

Hovořil jste o kolektivní obraně a hlavních úkolech NATO. Jaká je pozice české armády?
Česká armáda je důležitým a oddaným přispěvatelem k naší bezpečnosti. Účastnila se operací v Kosovu, ochrany vzdušného prostoru Islandu a také přispíváte k větší připravenosti našich reakčních sil. Toho si velice cením a vítám silnou zaangažovanost české vlády a parlamentu na zvyšování výdajů na obranu.

Zaznamenáváte silný ekonomický růst, čísla jsou skvělá, roste vám HDP a klesá nezaměstnanost, což je dobré pro Českou republiku, pro hospodářství, ale i pro NATO, protože to vytváří ekonomické základy pro navyšování výdajů na armádu.

Děkuji vám.
I já děkuji.