Nacistický inženýr se díky své raketě V-2 zapsal do dějin války i dobývání vesmíru

Spojené státy vděčí za svůj vesmírný program německému nacistickému inženýrovi Wernheru von Braunovi. Ten pracoval pro Hitlera a s koncem války patřil mezi několik stovek německých vědců, o které Američané stáli tak, že je zaměstnali i přes jejich minulost. Z von Braunových vizí vychází NASA ve svých plánech na dobývání vesmíru dodnes.

Wernher von Braun s americkým prezidentem Kennedym
Zdroj: ČTK/AP

O dobývání vesmíru snil Wernher von Braun už od dětství, kdy se mu dostala do ruky knížka o cestování raketami do hlubin vesmíru. Kvůli splnění svého snu se už v roce 1933 přihlásil do SS. Svou válečnou kariéru viděl jen jako nutnou epizodu.

Od roku 1937 do roku 1945 byl technickým ředitelem a šéfkonstruktérem nacistického raketového programu v Peenemünde na pobřeží Baltského moře. Později, když spojenecké nálety tuto základnu poničily, výroba se přesunula do podzemních továren ve vnitrozemí, které využívaly k práci vězně z koncentračních táborů. Otrocké podmínky při výrobě raket nepřežilo na 20 000 lidí. Podle poválečných odhalení o nasazení vězňů von Braun věděl.

První von Braunovou skutečně úspěšnou raketou byla balistická střela A-4, známá pod označením V-2 (Vergeltungswaffe 2, česky zbraň odplaty číslo dva), od které si nejvyšší vedení nacistického Německa slibovalo zvrat ve ztracené válce. Ten sice nenastal, ale raketa nasazená v létě 1944 se stala černou můrou obyvatel Londýna i dalších evropských měst. Na rozdíl od předchozí V-1, která připomínala obyčejné letadlo, proti ní nebylo obrany. 

Německý válečný průmysl byl ale v tu dobu kvůli mohutné bombardovací ofenzívě z velké části v troskách a na vyšší produkci raket V-2 se ani v podzemních továrnách nezmohl.

Von Brauna a jeho tým získali Američané

Na samém konci války se von Braun vzdal i se svými spolupracovníky americké armádě. Američané, podobně jako v honbě za von Braunem neúspěšní Sověti, znali význam jeho práce. Zatímco ale Stalinova říše získala jen méně významné vědce a také součástky k výrobě raket, zamířil za oceán sám mozek německého raketového vývoje a s ním i kompletní střely. 

Zpočátku ho ale Američané postavili na vedlejší kolej a do kosmu se snažili dostat vlastními silami, a to pokud možno v civilním programu. Příležitost pro německého konstruktéra, který mezitím pracoval pro armádu, přišla až poté, co Sovětský svaz v roce 1957 překvapivě vypustil první Sputnik.

Na základě osvědčené vojenské balistické rakety Redstone (původ nosných raket Redstone lze vystopovat až k válečné V-2) pak von Braun a jeho tým vyvinuli nosič Juno, který v lednu 1958 vynesl do vesmíru první americkou družici Explorer. Někdejšímu prominentnímu vědci nacistického Německa se díky tomuto úspěchu naplno otevřela cesta k vesmírnému výzkumu.

Von Braun přednášel Američanům o vesmírném programu v televizních pořadech
Zdroj: ČT24

Jeho raketa vynesla Američany na Měsíc

Díky propagaci vesmírných cest se stal v 50. letech veřejně známou osobou a již od roku 1955 měl americké občanství. Jako zaměstnanec NASA vedl vývoj nejsilnějšího raketového nosiče všech dob jménem Saturn V. Mohutná raketa, vysoká 110 metrů a schopná vynést na oběžnou dráhu více než 100 tun nákladu, umožnila Američanům předstihnout Sovětský svaz a dopravit v roce 1969 člověka na Měsíc. 

Úspěch mise Apollo znamenal pro Werhnera von Brauna završení životního snu. Zemřel čtyři a půl roku poté, co se lidská noha zatím naposledy dotkla měsíčního povrchu, v červnu 1977.

Pachuť von Braunovy minulosti zůstává…

Život von Brauna byl černobílý stejně jako jeho raketa V-2. Pro část lidí ve Státech je dodnes geniálním mozkem, pro jiné jen důstojníkem SS, který zneužíval lidi na otrockou práci. „Můžete buď říct, že s tím nemohl nic udělat a že nebyl zodpovědný za podmínky vězňů, nebo můžete říct, že byl přímou součástí toho systému, že rozhodoval o vězních koncentračních táborů, takže něčím vinen je,” říká autor knihy o von Braunovi Micheal Neufeld.

Tato debata se dodnes vede hlavně v Americe. Německo nad svým konstruktérem v rámci denacifikace zlomilo hůl poněkud hlasitěji. Kromě vědeckých zásluh dnes von Brauna připomíná jen malá deska na jeho hrobu za Washingtonem. Kousek od místa, kde stále bydlí jeho potomci. 

Video Události
video

Černobílá osobnost Wernhera von Brauna