Efektivnější ochrana vnějších hranic Evropské unie a vznik takzvaných bezpečných zón, v nichž budou oddělováni uprchlíci od ekonomických migrantů – tak by premiéři Česka a Slovenska spolu s rakouským kancléřem chtěli zmírnit migrační krizi. Zatímco Praha a Bratislava odmítají povinné uprchlické kvóty, Vídeň přerozdělování běženců prosazuje.
Fico se Sobotkou volají po ochraně hranic EU, diktát z Bruselu odmítli
Fico: Oddělme opravdové utečence od ekonomických migrantů
Slovenská vláda míní, že je třeba pomoci těm, kteří to skutečně potřebují. „Všichni, kdo utíkají před válkou, jsou ohroženi na životě a zdraví nebo trpí hlady, potřebují pomoci. Musíme ale odlišit ty, kteří přicházejí Evropy z čistě ekonomických důvodů,“ prohlásil Fico s tím, že velká část migrantů má právě ekonomické důvody, jak potvrzují průzkumy.
Slovenský premiér ale zdůraznil i bezpečnostní rozměr uprchlické krize. „Do Evropy prokazatelně přicházejí i členové Islámského státu. Kdyby se něco na Slovensku stalo, byl bych zodpovědný já, ministr vnitra a možná obrany,“ podotkl Fico.
Premiéři Slovenska, Česka a Rakouska se v Bratislavě shodli, že je nutné zabezpečit vnější hranice EU, a to i vojensky. „Hovoříme o Řecku, Itálii a dalších úsecích schengenské hranice, které jsou teď volné pro nekontrolovatelný pohyb migrantů,“ uvedl Fico. Slovensko je připraveno přispět jak penězi, tak i materiálně a personálně.
Jeden z uprchlíků zkolaboval
Podle Fica se mluví stále častěji o vzniku takzvaných bezpečných zón, kde by migranti po nějakou dobu setrvali, došlo by k identifikaci a odlišení uprchlíků od ekonomických migrantů – ti by byli vraceni zpět.
Šéfy vlád rozdělila až otázka povinných kvót
„Považujeme je za iracionální, protože Slovensko, Maďarsko, Česko nebo Polsko nejsou země, kde by migranti chtěli zůstat. Stejně by po nějakém čase chtěli odejít. Slovensko tak bude trvat na tom, že příspěvek států musí být dobrovolný,“ zdůraznil Fico. Povinné kvóty dlouhodobě odmítá i Sobotkova vláda. Rakouský kancléř Werner Faymann je na schůzce naopak prosazoval.
- Rakousko se potýká se zaplněnými ubytovacími kapacitami ve svých uprchlických táborech a o víkendu umožnilo běžencům pobývající v Maďarsku vstup na své území a tranzit do Německa.
Bez stanovení jasných pravidel, jak bude naloženo s běženci, kteří prchají před válkou, nebude fungovat ani ochrana vnějších hranic schengenského prostoru, míní Faymann. „Je rozdíl mezi ekonomickým uprchlíkem a válečným uprchlíkem. Lidé, kteří prchají před válkou, musejí mít možnost spolehnout se na to, že budou chráněni. Přijetí válečných uprchlíků si vyžaduje povinný a závazný systém, kterému já říkám povinné kvóty,“ prohlásil rakouský kancléř.
Česká republika by podle představ Evropské komise měla ulehčit třem zemím Unie, na které nejtíživěji dopadá současná migrační vlna, převzetím celkem 4300 uprchlíků.
Kiska: Uprchlická krize jako zápas o srdce Slovenska
K migrační krizi se vyjádřil také slovenský prezident Andrej Kiska. Ten vnímá debatu o uprchlících jako důležitý zápas o srdce a charakter Slovenska. Pomoc běžencům je podle něj projevem základní lidskosti a solidarity.
GALERIE
Politici o uprchlících
Na Slovensku se v posledních měsících hovořilo o tom, zda je země schopna a ochotna přijmout několik stovek či tisíc ohrožených lidí, anebo si naopak zachová svou bezpečnost. „V takovém protikladu ale tato otázka nestála a nestojí, protože takový počet lidí utíkajících před válkou a násilím, který bychom u nás přijali, nemůže rozvrátit naši vnitřní bezpečnost. Podle mých informací neexistuje žádný oficiální státní dokument, analýzy či zprávy, které by to potvrzovaly,“ řekl prezident.
„Měli jsme již na Slovensku více než 10 tisíc žadatelů o azyl a dokázali jsme to zvládnout. Je pochopitelně možné, že v tak velké migrační vlně v Evropě jsou i rizikové osoby. Nikdo nás ale nezbavuje práva a povinnosti žadatele o azyl prověřit,“ dodal. Slováky vyzval k důraznému odmítnutí všech projevů rasismu.
Vždy budeme mít své vlastní problémy, které budeme muset řešit. To ale nesmí znamenat, že se kvůli tomu uzavřeme a nebudeme ochotni pomáhat jiným. Nemluvím o ekonomických migrantech, kteří by měli být urychleně vraceni do jejich bezpečných vlastí. Hovořím o skutečných utečencích, jejichž utrpení si často ani nedovedeme představit.
Evropa potřebuje podle slovenského prezidenta dohodu a solidaritu. „Přeji si, doufám a věřím, že dohody v Evropě dosáhneme. A že si Slovensko zachová svou tvář. Tvář sebevědomé země s lidmi s otevřeným srdcem. Země, která dokáže nejen přijímat, ale i dávat,“ dodala slovenská hlava státu.