Sháňka po růžovém zlatu aneb jak se pytlačí na Kamčatce

Kvůli protievropským sankcím se na ruském trhu letos nabízí rekordní množství ryb. K hlavním lovištím patří Ochotské a Beringovo moře spolu s řekami na Kamčatce – jakožto významném lovišti lososů. Tamní úřady ale už dlouho marně bojují s pytláky. Ti navíc působí v dobře organizovaných skupinách, jak se přesvědčil štáb ČT při plavbě po jedné z řek.

„Tady je místo tření prakticky všech lososů, kteří se vracejí na Kamčatku,“ ukazuje prstem jeden z inspektorů Andrej Usikov při kontrolní jízdě. Zdejší řeka Paratunka patří k místům s největším výskytem lososů – a tedy i vyhlášeným revírem pytláků. Proti proudu sto kilometrů dlouhé řeky míří tisíce lososů kvůli tření a vyvedení nové generace. S tím jsou dobře obeznámení nejen přírodovědci, ale i místní pytláci.

Organizované skupiny se snaží získat nejen rybu samotnou, ale hlavně jikry, které mohou dále výhodně prodat. „Někdo odnese kilogramy, jiný tuny. Jde o odlehlá, nedostupná místa, kam se lze dostat pouze velkými terénními vozy. Právě tam se nelegálně loví tuny,“ připomíná další z inspektorů Igor Grjeznov.

Po stopách pytláků na Kamčatce (zdroj: ČT24)

Jen od začátku června do poloviny srpna místní úředníci zasahovali v 1700 případech, někdy i dvacetkrát denně. Jen na řece Paratunka ve zmíněném období zadrželi 9,5 tuny ryb, přes osm set sítí a dvě stovky lodí.

Pytláci působí v dobře organizovaných skupinách a k dispozici mají často moderní techniku. „Sedí naproti nám na skále člověk s dalekohledem a celou dobu nás sleduje a vysílačkou informuje ostatní,“ ukazuje inspektor Roman Durov. On i někteří další kvůli ostraze řeky žijí na břehu i 40 dnů, aby po krátké pauze znovu odchytávali osoby, které chtějí na lovu ryb nelegálně zbohatnout.