Solidarita, nebo zavřené hranice? Střed Evropy se na kvótách stále neshodne

S narůstající krizí kolem migrační vlny se stále vyhrocuje debata o kvótách, které by určovaly rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé státy EU. Nejvíce diskuse rezonuje ve střední Evropě. Zatímco Česko, Slovensko či Maďarsko kvóty odmítají, německý vicekancléř jim vzkazuje, že v takovém případě není myšlenka otevřených hranic v rámci EU dál myslitelná. Itálie, Německo a Francie znovu vyzvaly k přerozdělení migrantů mezi unijní státy.

Uprchlíci hledájí cestu do Evropy i přes Norsko
Zdroj: ČTK/AP

„To nejde, aby Německo, Rakousko a Švédsko přijaly většinu těchto lidí,“ uvedl zástupce kancléřky Sigmar Gabriel s tím, že podle svých možností se musejí více zapojit i ostatní členské země osmadvacítky. „Otevřené hranice budeme moci trvale udržet jen v případě, že Evropa najde společnou politiku vůči uprchlíkům,“ dodal Gabriel. Právě obyvatelé východní Evropy přitom podle něj z otevřených hranic profitují nejvíce.

Německý ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel (SPD)

Sigmar Gabriel

Německý vicekancléř

„Kdo považuje Evropu jen za společenství, v němž si lze něco přivydělat, v němž bude spolupracovat, jen když dostane peníze, a nebude spolupracovat, když nastanou potíže, ten Evropu ohrožuje."

Sigmar Gabriel

Německý vicekancléř

Kritiky za nedostatek solidarity v současné uprchlické krizi se země východní části Evropské unie, včetně Česka, nedávno dočkaly například od rakouského kancléře Wernera Faymanna.

Německo předpokládá, že by letos mohlo na jeho území dorazit zhruba 800 tisíc žadatelů o azyl, což by proti loňskému roku představovalo více než čtyřnásobný nárůst. Předseda výboru Spolkového sněmu pro vnitřní záležitosti Wolfgang Bosbach uvedl, že pro Německo je současná situace výzvou, kterou ale není zatíženo nad své síly.

Video Studio ČT24
video

Čeští europoslanci reagují na výtky Německa

Čeští europoslanci reagují na výtky Německa

Itálie, Německo a Francie žádají revizi unijní azylové politiky

Ministři zahraničí Itálie, Německa a Francie Paolo Gentiloni, Frank-Walter Steinmeier a Laurent Fabius podepsali dokument, v němž se dožadují revize unijní azylové politiky a vyzývají k účinné evropské odpovědi na uprchlickou krizi. V textu uvádějí, že současná azylová pravidla EU, která vznikla před čtvrt stoletím, vykazují vady a omezení, proto potřebují upravit tak, aby mohla reagovat na současné výzvy. Součástí textu je i výzva ke spravedlivému přerozdělení migrantů podle možností členských zemí Unie.

Dokument byl již odeslán vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federice Mogheriniové s žádostí, aby se věcí o víkendu na neformální schůzce zabývali unijní ministři zahraničí.

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, oznámil, že se bude snažit o spravedlivé přerozdělení běženců, a vyzval EU k větší soudržnosti. Podle něj už situace v Evropě přerostla do takové podoby, kdy si jeden na druhého ukazuje prstem. Britský premiér David Cameron ale nejnovější výzvy Německa odmítá. Přijímání dalších a dalších běženců podle něj není řešením, za klíčové naopak považuje prosadit mír a stabilitu v problémových částech světa.

Slovensko: Příliv uprchlíků EU sama vyživuje

Například Slovensko ve středu ústy svého šéfa diplomacie Miroslava Lajčáka zopakovalo, že povinné kvóty jsou pro něj nepřijatelné. Bratislava místo toho navrhuje, aby Unie řešila ochranu vnějších hranic a pomáhala v zemích, odkud migranti putují.

„Evropská unie se aktivně angažuje v Sýrii. Jsou země, které tam dodávají zbraně a které trénují opozici vůči (tamnímu) režimu. Jistým způsobem přispíváme k tomu, že v Sýrii je občanská válka, kvůli které přicházejí migranti,“ řekl Lajčák. Slovenský ministr zahraničí také upozornil, že přes země, které mají odpovědnost za ochranu schengenské hranice, procházejí migranti volně, aniž byli zastaveni a identifikováni.

Pro zvýšení tlaku na členské země EU, které nesouhlasí s rozdělením uprchlíků, se v pondělí vyslovila také rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Podle ní je možné uvažovat o finančním trestu pro „nesolidární země“. Jednou z možností je „redukovat požadavky, pokud není solidární odpovědnost“, řekla.

Omezení finanční pomoci ale považuje třeba český ministr financí Andrej Babiš za nepřijatelné. „Neumím si to vůbec představit. To by vedlo k rozvrácení celé EU,“ řekl novinářům Babiš. Podle něj by měl být okamžitě svolán summit Unie.

Podle Babiše by Evropská komise měla začít problém s migrací řešit, aby ochránila schengenský prostor a zabránila přílivu uprchlíků. Dodal také, že je třeba „dělat selekci“ a rozlišovat mezi humanitární pomocí a ekonomickými uprchlíky. „EK je neakční a neschopná řešit ten problém,“ zdůraznil.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ale sdělil, že Evropská unie nepotřebuje další mimořádný summit k migraci. Členské země podle něj musí skutečně uvést do života už přijatá evropská pravidla. Zatím nesplnily ani červnovou dohodu o dobrovolném „rozebrání“ 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka: dostaly se jen k číslu okolo 32 tisíc.