Dauhá (Katar) - Dva soupeřící libanonské tábory, vládní prozápadní většina a prosyrská opozice, dnes v katarském Dauhá podepsaly po pětidenních jednáních dohodu, jež by měla ukončit 18 měsíců trvající politickou krizi v Libanonu. Vláda ustoupila opozičnímu Hizballáhu v jeho klíčovém požadavku získat právo veta v budoucí vládě národní jednoty.
Libanonská vláda a opozice se dohodly, 18měsíční krize v zemi končí
Dohoda obsahuje hlavní dva požadavky, které od počátku prosazovala opozice. Kromě práva veta v budoucí vládě je to nový volební zákon, jímž bude Libanon rozdělen na menší okrsky než dosud, což je výhodné pro malé sekty, které se podle minulého zákona nedostávaly do parlamentu. Nejbližší volby se mají konat příští rok. Hizballáh má mít v nové vládě 11 ministrů, prozápadní politici o pět víc. Další tři posty přidělí prezident, který by mohl být po 19 neúspěšných pokusech zvolen už ve čtvrtek nebo v pátek. Kandidátem přijatelným pro obě strany je generál Michel Sulajmán. Libanon je bez hlavy státu od loňského listopadu, kdy vypršel mandát Emilu Lahúdovi. Opozice bojkotovala zvolení tím, že nevysílala do parlamentu zástupce, takže se nesešel potřebný počet poslanců.
Dohoda je vítězstvím Hizballáhu
Vláda ustoupila opozičnímu Hizballáhu v jeho klíčovém požadavku získat právo veta v budoucí vládě národní jednoty. Neuspěla ani v požadavku na odzbrojení milicí Hizballáhu. Dohoda obsahuje pouze prohlášení, že zbraně nebudou používány k řešení politických sporů. Hizballáh tak v zemi zůstává jedinou stranou s vlastními ozbrojenými milicemi od patnáctileté občanské války, která skončila roku 1990. Dohoda je interpretována jako významné vítězství Hizballáhu.
Podle libanonské televize se podařilo jednání uzavřít v úterý večer díky osobní intervenci katarského emíra Hamada bin Chalífy Sání, který se kvůli tomu vrátil z návštěvy Saúdské Arábie do Dauhá. K rozhovorům obě strany přiměli vyjednávači Ligy arabských států (LAS). Jednání zde začala 17. května.
Libanonská krize vyvrcholila v květnu ozbrojeným střetem
Mnohaměsíční libanonská krize v květnu vyvrcholila boji mezi prosyrskými a provládními milicemi. Vyvolalo je vládní rozhodnutí odvolat šéfa bezpečnosti bejrútského letiště, který prý udržoval styky s radikálním hnutím Hizballáh, a prohlášení telekomunikační sítě této strany za nelegální. Boje si vyžádaly na 80 obětí.
Současná krize má ale kořeny až v roce 2005, kdy při atentátu zahynul bývalý premiér Rafík Harírí. Útok zatím nebyl vyjasněn, ale Libanonci z něj viní Sýrii. V listopadu 2006 opozice odvolala své ministry na protest proti tomu, že jí vláda odmítla zaručit právo veta. Hizballáh zůstává hlavním spojencem Sýrie, která po Harírího smrti musela z Libanonu stáhnout armádu a přišla o část vlivu.
Odborníci konflikt v širším kontextu považují za důsledek nepřátelství mezi USA a Íránem. Washington podporuje vládu proti Hizballáhu, který vznikl v 80. letech s pomocí Íránu a je jím dodnes vyzbrojován.
Tato strana také bojuje proti Izraeli a v Libanonu posílila svůj vliv v roce 2006, kdy její milice měsíc odolávaly izraelské armádě. Tehdejší válka vypukla kvůli únosu dvou izraelských vojáků do Libanonu a podle Hizballáhu v ní Izrael prohrál. Oba Izraelci jsou dodnes v zajetí, ale v bojích zahynulo na 1300 Libanonců.
Libanon slaví, svět dohodu vítá
V Bejrútu okamžitě po oznámení o podpisu dohody začaly oslavy. Opozice také začala bořit stany, v nichž v centru města pořádala od prosince 2006 protivládní protesty.
Jako první na libanonskou dohodu reagovaly Sýrie a Francie. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy označil dohody za „velký úspěch“ pro Libanon. Ministr zahraničí Bernard Kouchner o ní řekl, že je to „zásadní krok pro obnovu libanonské jednoty, stability a nezávislosti“. Šéf syrské diplomacie Valíd Mualim doufá, že „bude tato významná dohoda předehrou řešení libanonské politické krize“. Vyvrcholila začátkem května boji, v nichž zemřely desítky lidí.