Kosovo se dohodlo na hlubší integraci srbské enklávy

Na hlubší integraci zhruba 50 tisíc Srbů žijících na území Kosova se dohodli diplomaté obou států. Srbská enkláva tak dostane více pravomocí, včetně tzv. práv srbských obcí. Finální setkání premiérů Aleksandara Vučiće a Isy Mustafy proběhlo za účasti šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové. Podle ní umožní dohody přejít oběma státům na „evropskou cestu".

Premiéři Srbska a Kosova se naposledy potkali na finančním foru v Tiraně
Zdroj: ČTK/AP

Kosovo má přibližně 1,9 milionu obyvatel – převážně etnických Albánců. Zmíněná práva srbských obcí zde dlouho představovala ohnisko sporů. Srbská menšina žije hlavně na severu Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo svou nezávislost na Srbsku. Podle premiéra Vučiče nyní srbská minorita v Kosovu získala rozsáhlé pravomoci.

Další ujednání se týkala sporů ohledně zásobování energiemi a vodou, telekomunikací a dopravní infrastruktury. Dohody bylo dosaženo také ohledně otevření mostu přes řeku Ibar v etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici. Most ve městě dosud blokovali místní Srbové.

/*json*/{"map":{"lat":42.7784807696993,"lng":20.78064141845699,"zoom":8,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":45.55252525134013,"lng":25.33447265625,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku poté, co Kosovo jako bývalá jihosrbská oblast bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou.

Konflikt, který si vyžádal životy asi 10 tisíc lidí, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.