Řekové se už měsíc potýkají s vyšší DPH, na splácení dluhu to stejně nestačí

Už měsíc platí v Řecku vyšší DPH. Mnozí podnikatelé se snaží udržet stejné ceny, aby nepřišli o zákazníky, jiní ale museli zdražit. Řekové, kteří v červenci hlasovali proti přijetí podmínek věřitelů, se teď ptají, jaký mělo vlastně referendum význam.

Zvýšení DPH dělá Řekům těžkou hlavu
Zdroj: ČT24

Zvýšení DPH pro energie, potraviny, dopravu či veřejné stravování ze 13 na 23 procent vstoupilo v platnost 20. července. Ovlivňuje nejen náklady na jídlo v restauracích nebo zpracované potraviny v obchodech, ale také cenu za taxi a školné v soukromých školách. Vyšší DPH požadovali věřitelé Řecka výměnou za další balík pomoci.

Bohatí turisté si možná vyšších cen leckdy ani nevšimnou, pro Řeky to je ale jedním z dalších důvodů, proč třeba nechodit do restaurace. Někteří obchodníci nezdražují, protože se obávají, že by k nim pak nikdo nepřišel. „Kde je NE? Vidíte někde NE? Ne!!" ptá se rozhořčeně prodejce gyrosu Nikas, který byl stejně jako jeho sousedé proti zvýšení daně a v referendu před měsícem zaškrtl „Ne".

Video Jenom vyšší DPH na splácení řeckého dluhu stačit nebude
video

Jenom vyšší DPH na splácení řeckého dluhu stačit nebude

Jenom vyšší DPH na splácení řeckého dluhu stačit nebude

Události, komentáře: Miliardy eur pro Atény

Řekové se neradi loučí s nadstandardními úlevami, které třeba státní zaměstnanci v Česku nikdy neměli. V oblasti daní to ovšem neplatí. „Oblíbené tvrzení, že Řekové neplatí daně, není pravdivé. Platí daně - a platí daně vyšší než Češi. Kdyby platili tak, jak je napsaná řecká legislativa, neměla by řecká ekonomika žádné fiskální potíže,“ vysvětluje ekonom David Marek.

Celková míra zdanění Řeků byla v posledním porovnatelném měření nad 36,5 procenta, což je skoro o dvě procenta víc, než odevzdávají státu Češi (34,7 procenta). Na druhou stranu také Řekové podle analytických odhadů předhánějí Čechy v míře, s jakou se daním vyhýbají.

Červencové zvýšení DPH přišlo necelý týden poté, co ho schválil parlament. Levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase se snažila ukázat dalším zemím eurozóny, že to myslí vážně s reformami požadovanými při jednání o záchranném balíku ve výši až 86 miliard eur, který Řecko potřebuje, aby se udrželo nad vodou. Ministři financí eurozóny už schválili vyplacení prvních 26 miliard eur (zhruba 700 miliard korun) z nového záchranného programu.

Jenom vyšší DPH ale na splácení řeckého státního dluhu stačit nebude. Vláda jedná o dalších škrtech, škrtají ale i domácnosti -  ve výdajích za zdražené zboží.