Balkán zahltily tisíce uprchlíků mířících do Maďarska

Uprchlíci poslední dobou stále častěji volí takzvanou balkánskou cestu. Hranici z Řecka do Makedonie denně překročí až dva tisíce běženců. Místní úřady nápor migrantů nezvládají, na nádražích často dochází k potyčkám. Běženci se zřejmě snaží dostat do Maďarska dřív, než bude koncem srpna dostavěn hraniční plot.

Makedonské úřady jsou přílivem migrantů paralyzované. Policisté podle DPA vzdali jakékoli pokusy uprchlíky kontrolovat, a tak se jim dostává pozornosti pouze od pracovníků Červeného kříže a soukromých charitativních organizací, jako je Legis. V jihomakedonské Gevgeliji a severomakedonských Tabanovcích, kde se nacházejí hraniční přechody s Řeckem a Srbskem, rozdávají balíčky s jídlem.

Běženci využívají k přesunu hlavně dálkové vlaky směřující na sever. Scéna je pokaždé stejná - tlačenice u dveří, výkřiky zoufalství a prolézání oknem. „Chci, aby můj syn a manželka žili na dobrém místě. A já abych měl práci,“ podotkl jeden z uprchlíků Ahmed.

Makedonská vláda povolila běžencům třídenní jízdu

Ještě před dvěma měsíci migranti do makedonských vlaků nesměli. Zemí cestovali pěšky, na kolech nebo se do vagonů snažili naskočit nelegálně. Teď jim vláda veřejnou dopravu na tři dny povoluje – oficiálně kvůli bezpečnosti, podle kritiků ale spíš proto, aby jejich cestu do Srbska, Maďarska a zbytku Evropy usnadnila. „Jediným cílem Řeků, Makedonců a Srbů je, aby tito lidé přes jejich země přešli co nejrychleji a nejjednodušeji,“ je přesvědčen maďarský novinář György Kakuk.

Vypadá to, že v současné době je makedonská stezka pro migranty nejprostupnější z celého Balkánu. Naprostá většina uprchlíků uvádí, že s přechodem hranic – ať už z Řecka nebo dál do Srbska – neměli vůbec žádný problém. Nejen z Maďarska se ozývá, že nejen (Makedonie) neplní své povinnosti a přesouvá problém dál na sever.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

V obcích u hranic roste mezi místními obyvateli nespokojenost. V srbském městě Kanjiža, poslední železniční zastávce před maďarskými hranicemi, na sebe připoutal pozornost médií místní starosta Mihalj Bimbo, který na internetových stránkách běžence nevybíravě urážel. „Tihle cizinci postrádají i tu nejzákladnější inteligenci a kulturu,“ napsal.

Nápor běženců roste i kvůli plotu, který na konci srpna zatarasí maďarské hranice. Až dosud pro ně Maďarsko představuje první zemi Schengenského prostoru, který usnadňuje snadnější pohyb bez hraničních kontrol - a navzdory zvýšeným ostrahám i snazší cestu dostat se do cílových, západoevropských lokalit. Nádraží v Makedonii se proto v posledních dnech mění na provizorní uprchlické tábory.

Zřídí Unie statisícové tábory v Srbsku?

V Srbsku se mezitím hojně diskutuje o tom, jestli Unie v nejbližší době přijme kvůli uprchlíkům nějaká další opatření. Místní média píší například o údajném plánu Bruselu zřídit v Srbsku utečenecké tábory až pro 400 tisíc lidí.

Evropské úřady odmítají, že by něco takového bylo v plánu, listy v komentářích ale píší, že Bělehrad může být k potřebné součinnosti donucen například s odkazem na probíhající jednání o vstupu země do EU.

Maďarská policie v posledních několika týdnech zadržuje v průměru 1500 migrantů denně. Jižní hranici se Srbskem mají hlídat tisíce strážníků. Do Maďarska už letos dorazilo asi 130 tisíc migrantů, což je už nyní zhruba třikrát více než v roce 2014. Většina běženců požádá o azyl, ale pak rychle odcházejí do bohatších zemí EU, jako je Německo nebo Švédsko.

V červenci hranice EU překročilo podle Frontexu takřka 110 tisíc běženců. Vůbec poprvé tak počet uprchlíků v jednom měsíci překročil hranici 100 tisíc, tvrdí agentura, která odpovídá za ochranu vnějších hranic EU.