Lavrov: Ukrajina chystá na východě ofenzivu

Před novou ukrajinskou ofenzivou, kterou prý Kyjev připravuje v Donbasu, varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ukrajina naopak viní povstalce z provokací podporovaných Ruskem. Přestřelky v Donbasu si během víkendu vyžádaly téměř deset mrtvých. Lavrov očekává, že napětí by měla zmírnit schůzka takzvané kontaktní skupiny plánovaná na tento týden. Skupina sdružuje zástupce Kyjeva, Moskvy a povstalců.

Sergej Lavrov na brífinku v Moskvě
Zdroj: Reuters Autor: Maxim Zmeyev

„Znepokojuje nás vývoj událostí z posledních dnů, který velmi silně připomíná přípravu (Ukrajiny) k vojenským akcím,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě. Rusko podle něj připravilo dokument shrnující informace o tom, jak Ukrajina dodržuje mírové dohody podepsané v únoru v běloruském Minsku. Zprávu, patrně velmi kritickou, Rusko prý už předalo zástupcům Francie a Německa, kteří se snaží o zprostředkování míru.

Ze zvýšené bojové aktivity podporované Ruskem Ukrajina naopak obvinila donbaské povstalce. Podle velení ukrajinské protipovstalecké operace separatisté od konce minulého týdne přeskupují síly a pálí na armádní pozice ze zbraní, které měly být podle mírových dohod odsunuty.

Následky ostřelování v Doněcku
Zdroj: Reuters
Autor: Alexander Ermochenko

Ze zpráv ukrajinských a ruských médií lze jen obtížně určit, která strana napětí na donbaské frontě vyvolává. V posledních dnech povstalecká agentura DAN vydala sérii alarmujících zpráv o shromažďování stovek ukrajinských tanků na dostřel od povstaleckých pozic. Kyjevská média zase informují o prakticky nepřetržitých provokacích separatistů po celé frontové linii. Nezávislí evropští pozorovatelé evidují napětí, k situaci se ale zatím detailně nevyjádřili.

Od začátku konfliktu loni v dubnu zahynulo podle informací OSN do konce letošního července v Doněcké a Luhanské oblasti 6832 lidí a přes 17 000 dalších bylo zraněno. Podle informací Světové zdravotnické organizace je ale počet mrtvých zřejmě podstatně vyšší. Takzvaná vnitřní emigrace, tedy počet obyvatel bojových zón hledajících útočiště v ukrajinském vnitrozemí, překročila podle OSN hranici 1,4 milionu lidí. Další milion lidí odešel do některé ze sousedních zemí, především do Ruska a Běloruska.

Video Studio ČT24
video

Tomáš Vlach ke konfliktu na východě Ukrajiny

Polský prezident jede na první cestu do Estonska –kvůli ruské hrozbě

Nový polský prezident Andrzej Duda si za cíl své první zahraniční cesty zvolil Estonsko, s nímž jeho země sdílí obavy z ruské rozpínavosti. Prezident chce již tuto neděli v Pobaltí zahájit kampaň, která má přesvědčit Severoatlantickou alianci (NATO), aby na svých východních hranicích rozmístila nové jednotky. Po Estonsku budou následovat návštěvy Německa, Británie a Spojených států.

Duda slíbil Polákům, že bude bojovat za zvýšení přítomnosti vojsk NATO v zemi, už při svém nástupním projevu do funkce před necelými dvěma týdny. Minulý týden pak v médiích kritizoval NATO za to, že bere Polsko jako „nárazníkovou zónu“ a ne jako „skutečné východní křídlo Aliance“.

Podle polského prezidenta by v zemi měly být další základny a stálé síly NATO. Až do loňského roku měla přitom Aliance na východ od bývalé železné opony jen jednu malou vojenskou základnu, a to ve Štětíně na hranicích s Německem. Vzhledem k ruské anexi Krymu a bojům na východě Ukrajiny přicházejí s podobnými požadavky i pobaltské státy, které se obávají možné expanzivní politiky Kremlu.

V této souvislosti se Duda v neděli vydá do Tallinnu, přičemž datum 23. srpna podle vyjádření své kanceláře nezvolil náhodou. Jde o výročí podpisu předválečného paktu Ribbentrop-Molotov mezi Německem a Sovětským svazem, které bylo ustanoveno za Evropský den památky obětí nacismu a stalinismu.

Video Události
video

Nedaleko Mariupolu znovu umírali ukrajinští civilisté