Turecko vládu nesestavilo. Zemi pravděpodobně čeká volební reparát

Turecko zřejmě čekají předčasné volby poté, co ztroskotaly rozhovory o sestavení koaliční vlády. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) v červnových volbách ztratila nadpoloviční většinu a od té doby se marně snaží najít koaličního partnera. Po krachu jednání s Lidovou republikánskou stranou (CHP) připadají v úvahu nacionalisté. Ti už ale dříve oznámili, že šance na dohodu jsou minimální. Čas na řešení situace tureckému premiérovi vyprší 23. srpna, prezident pak musí vypsat nové volby.

Rozhovory vedli premiér Ahmed Davutoglu za AKP a vůdce CHP Kemal Kilicdaroglu. Davutoglu řekl, že mezi oběma stranami existují zásadní rozpory a že dospěl k závěru, že jeho strana nemá partnera do vlády. Na tiskové konferenci rovněž prohlásil, že upřednostňuje konání nových voleb, a to co nejdříve. Odmítl domněnky, že prezident Recep Tayyip Erdogan, který v roce 2001 AKP založil, koalici nechtěl.

Předseda CHP Kilicdaroglu po ztroskotání rozhovorů prohlásil, že Davutoglu navrhoval vytvoření krátkodobé koaliční vlády nebo menšinové vlády. Podle opozičního předáka od premiéra nebylo morální, že si ponechal mandát k vytvoření vlády. Kilicdaroglu dodal, že bylo nesprávné považovat předčasné volby za jedinou alternativu. Turecko podle něj propáslo historickou příležitost.

Ahmed Davutoglu a Kemal Kilicdaroglu
Zdroj: Reuters
Autor: Mustafa Aktas

AKP v červnu ztratila nadpoloviční většinu a od té doby se marně snaží najít koaličního partnera. Sociální demokraté z CHP, která ve volbách konaných 7. června skončila jako druhá, žádali už v červnu, aby byli sestavením koalice pověřeni oni. AKP se bude ještě snažit dohodnout s nacionalisty ze Strany národní akce (MHP), ale její představitelé už oznámili, že šance na dohodu jsou minimální. Podle nich je téměř jisté, že se budou muset v listopadu konat nové volby. MHP odmítá jít do koalice s AKP, ale tvrdí, že by byla ochotná Davutogluovu stranu po určitou dobu podporovat v menšinové vládě. 

Zpráva o krachu koaličních jednání přichází poté, co Turecko zahájilo v červenci kampaň proti radikálům z organizace Islámský stát (IS) a vstoupilo do bojů v Sýrii. Zároveň začalo útočit na povstalce ze Strany kurdských pracujících (PKK) a pozorovatelé tvrdí, že zapojení do bojů proti IS je jen zástěrka pro tažení proti Kurdům.  Turecká vláda se také po několikaměsíčním jednání rozhodla koncem července dovolit Pentagonu, aby na jihoturecké základně Incirlik rozmístil několik stíhacích letounů, které budou útočit na IS. Šest strojů a 300 příslušníků obslužného personálu sem bylo přesunuto ze základny v Itálii. Ve středu USA z Incirliku podnikly první letecký útok proti syrským cílům.

Video Horizont ČT24
video

Míří Turci k předčasným volbám?