Horší než Mengele: Japonci při pokusech zmasakrovali tisíce lidí

V sobotu si svět připomíná 70 let od dne, kdy Japonsko oznámilo kapitulaci. Jejím podpisem 2. září 1945 pak skončila druhá světová válka i v Tichomoří. Zločiny japonské armády jsou mezi asijskými státy dodnes zdrojem napětí. K těm nejkrutějším patřily pokusy na lidech v Jednotce 731 - tajném vojenském táboře u Charbinu v severovýchodní Číně, kde japonská armáda vyvíjela biologické zbraně.

Japonci maskovali zařízení jako pilu a zajatcům říkali 'klády'. Na lidech dělali ještě krutější pokusy než v Evropě nacistický lékař Josef Mengele – ať už šlo o porcování zaživa, omrzliny nebo infikování nemocemi. Experimentovali s neštovicemi, botulismem, antraxem, dýmějovým morem a s pohlavními chorobami, jako je syfilis a kapavka. Obětí byly nejméně tři tisíce - hlavně Číňanů a Korejců, ale také Rusů.

Některé choroby Japonci použili v čínské provincii Če-ťiang, jejíž obyvatele trestali za pomoc sestřeleným americkým pilotům. Na vesnice shodili blechy nakažené morem a studny a potraviny zamořili cholerou. „Japonci shodili toxické bomby za vesnicí. Jed byl na stromech v lese, kam jsme chodili pro dřevo. Když jsme se odřeli o strom nebo trávu, kůže začala hnít,“ vzpomíná Ču Tchu-wen, která byla jednou z obětí japonských biologických zbraní. V sedmi letech se nakazila antraxem a s následky bojuje celý život.

 

Video Události
video

Jednotka 731 jako symbol japonských válečných zvěrstev

Historici odhadují, že biologickými zbraněmi se nakazily statisíce Číňanů. O válečné oběti antraxu pečuje v nemocnici v Čchü-čou lékař Wan Šao-chua. Připomíná, že bakterie působí hnisání kůže, ničí nervy a cévy. Kůže ztrácí schopnost regenerace a postupně odumírá. Nemoc se vrací a léčba je obtížná.

Jednotka fungovala až do srpna 1945, kdy ji poražená císařská armáda nestihla zničit. Velitelé trestu unikli a po válce dokonce mnozí zastávali prestižní funkce. „Existuje studie, podle níž Američané lékaře po válce zajali a výměnou za výsledky výzkumu jim umožnili vyhnout se válečnému soudu," říká historik z Hongkongské univerzity Victor Teo.

Pro Čínu válka začala v roce 1937, když japonská armáda napochodovala do Pekingu. Už předtím ale Japonci okupovali velkou část území na severu Číny. Krvavá invaze je mezi oběma zeměmi dodnes zdrojem napětí. Japonsko sice opakovaně vyjádřilo lítost za utrpení, zločiny v Jednotce 731 ale nepřiznalo a o hrůzném zařízení mlčí. Jen málo Japonců vidělo souvislost, když premiér Šinzó Abe před dvěma lety pózoval u stíhačky s tímto číslem, které v Asii vzbuzuje pohoršení.

/*json*/{"map":{"lat":45.60861763740819,"lng":126.6381514250854,"zoom":16,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":45.607973289945406,"lng":126.6382884979248,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Očekává se, že premiér Abe tento týden vysloví hluboké politování nad zvěrstvy, jichž se Japonsko během druhé světové války dopustilo. Na omluvu čekají i Korejky, které byly ve 40. letech uneseny (často ještě jako děti) a musely sloužit japonským vojákům jako válečné prostitutky - 'utěšitelky'. Vedle psychických traumat se mnohé z nich nakazily pohlavními nemocemi a nemohly být později děti. Během jejich středeční demonstrace před japonskou ambasádou v Soulu se dokonce zapálil 81letý muž.

Japonský premiér Šinzó Abe v letadle s neblaze proslulým číslem 731
Zdroj: ČT24