Čím dál rozpolcenější je v pohledu na běžence německá společnost. Zatímco úřady se snaží odradit obyvatele balkánských států od toho, aby v zemi žádali o azyl, herec Til Schweiger hodlá pro uprchlíky za vlastní peníze postavit vzorovou ubytovnu. U části veřejnosti ale jeho nápad tvrdě narazil.
Rozpolcené Německo: Celebrity uprchlíky vítají, úřady je od cesty zrazují
Spolkové úřady odhadují, že letos přijde do Německa až 600 tisíc uprchlíků. Jen 11 procent Němců si sice myslí, že uprchlíků už je v zemi příliš, zároveň ale dobrá polovina nechce v sousedství jejich ubytovnu. Ty jsou tak zejména v bývalé NDR terčem téměř každodenních protestů. Pravice v Sasku dokonce volá po obnovení hraničních kontrol.
Kromě uprchlíků ale přibývá i dobrovolných pomocníků. Objevila se dokonce výzva, aby němečtí turisté cestou z dovolených brali uprchlíky s sebou do auta a bezpečně je provezli do Německa. Til Schweiger vyzval své fanoušky, aby podpořili uprchlíky ve městě, kde žije, tedy v Hamburku. Úřady pro 800 z nich musely postavit stanové městečko. Pod výzvou na hercově facebookovém profilu se ale sešla řada rasistických komentářů a vyhlášený bouřlivák se neovládl. Proti otevřenému rasismu v diskusích se vyslovila i prominentní moderátorka veřejnoprávní televize ARD Anja Reschkeová - a sesypal se na ni příval nadávek.
Schweiger koupil stará kasárna a chce z nich udělat vzorovou ubytovnu. Jak se ale ukázalo při vzestupu hnutí Pegida, na část Němců už nemají výzvy celebrit a politiků vůbec žádný vliv. Vláda se zatím snaží emotivním klipem se záběry nuceného odsunu odradit aspoň balkánské běžence.
GALERIE
Uprchlíci v Německu
Německo se snaží odradit běžence z Balkánu od cesty do země
V nové kampani na Facebooku upozorňují úřady na vysoký počet odmítnutých žádostí o azyl a varují, že neúspěšní žadatelé o azyl mohou dostat několikaletý zákaz vstupu do Německa. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zahájil kampaň tento týden. V nadcházejících dnech chce opakovaně vyvěšovat text v albánštině a v srbštině, v němž upozorňuje, že běženci ze západního Balkánu mají jen mizivou šanci získat v Německu azyl, 99,8 procenta takových žádostí německé úřady odmítají.
BAMF na Facebooku také upozorňuje, že Německo zkrátilo lhůty pro azylové řízení s občany balkánských zemí a navíc se chystá snížit sociální dávky, které těmto lidem vyplácí do chvíle, než padne konečné rozhodnutí o udělení nebo odmítnutí azylu. Úřad rovněž varuje, že odmítnutým žadatelům o azyl mohou německé úřady na pět let zakázat vstup nejen do Německa, ale do všech zemí Schengenu.
Ředitel BAMF Manfred Schmidt uvedl, že cílem kampaně je odradit běžence z balkánských zemí od snahy získat azyl ještě dřív, než zaplatí převaděčům za cestu do Německa. „Velmi mnoho lidí z těchto zemí přichází do Německa s falešnými očekáváními a podávají žádosti o azyl, které nemají vůbec šanci na úspěch,“ řekl Schmidt. „Snažíme se proto varovat před podvodníky, kteří v touze po zisku šíří lži o jistotě azylu a o snadno dostupných pracovních místech a bytech v Německu,“ doplnil.
Německo patří mezi evropské země, které nejvíc přitahují uprchlíky. Letos příliv běženců výrazně zesílil, od začátku letošního roku o azyl v Německu požádalo 258 000 lidí a za celý rok to bude přinejmenším půl milionu. Loni bylo žadatelů o azyl 202 000. Z letošních žadatelů o azyl tvoří téměř 40 procent lidé ze západního Balkánu, zejména z Kosova a z Albánie. Jejich žádosti úřady v naprosté většině případů odmítají, kvůli přívalu evropských běženců se ale prodlužuje i azylové řízení s lidmi z Blízkého východu a severní Afriky, kteří prchají před válečnými konflikty a mají poměrně velkou šanci azyl v Německu získat.
Útěk Albánců z Kosova za lepším životem na Západě vzrostl loni a kulminoval počátkem letošního roku. V Srbsku se pohybují zcela legálně, protože Bělehrad neuznává nezávislost Kosova a tamní obyvatele považuje za své občany, dál do Maďarska a tím do schengenského prostoru bez kontroly hranic se pak Kosované dostávají tajně mimo oficiální přechody. Mnozí ale mají platné srbské dokumenty, s nimiž mohou vycestovat.