„Účetní z Osvětimi“ půjde za mříže, spoluzavinil smrt 300 tisíc Židů

Lüneburg (Německo) - Německý soud poslal bývalého dozorce z Osvětimi Oskara Gröninga na čtyři roky za mříže. Muž přezdívaný „účetní z Osvětimi“ podle něj nese spoluvinu za zabití 300 tisíc Židů. Čtyřiadevadesátiletý Gröning už dříve prosil o odpuštění. „Je nesporné, že nesu morální spoluvinu,“ prohlásil.
Oskar Gröning
Zdroj: ČTK/DPA/Christian Charisius
Video Osvětimský účetní dostal čtyři roky
video

Osvětimský účetní dostal čtyři roky

Osvětimský účetní dostal čtyři roky

HOR 15.7.

Publicista Motl: Gröning se vymyká obrazu SS zločince

Gröning byl dobrovolníkem jednotek SS. V roce 1942 byl převelen do Osvětimi, kde působil i v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce. Nacisté tehdy do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů. 

Gröning byl nyní za podíl na smrti 300 tisíc z nich odsouzen ke čtyřletému trestu. Prokuratura přitom žádala „jen“ 3,5 roku, obhajoba zproštění viny.

Státní zastupitelství ale ještě musí rozhodnout, jestli Gröningův zdravotní stav umožňuje výkon trestu. Předpokládá se, že pokud by skutečně do vězení nastoupil, celé čtyři roky by v káznici nezůstal. Až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných. Gröninga totiž bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno.

Stanislav Motl, publicista

„Vnímám to jako symbolický protest, po mnoha stránkách výjimečný. Zajímavý je třeba názor přeživších obětí holocaustu, podle nichž proces ukazuje selhávání justice. Gröningovi je 94 let a celá desetiletí se v Německu po této stránce nedělo nic. Paradoxní proces to byl i v dobrém slova smyslu, protože Gröning se obrazu nacistického válečného zločince naprosto vymyká, jelikož prošel velkou reflexí toho, co udělal. Dnes je vnímán jako jeden z nejtvrdších nepřátel popíračů holocaustu. Už v 80. letech vystoupil proti takzvané osvětimské lži.“


Gröning pomáhal nacistům vydělávat

Podle státního zástupce se neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a počítal zabavené peníze. Věděl ale, že vězně označené za neschopné práce čeká zavraždění v plynových komorách. Svou prací tak podporoval systematické vyvražďování a pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky. „Paradoxně také hlídal, aby se z kufrů neztrácely vzácnosti, protože je kradli často esesmani,“ poznamenal Motl.

Já nikoho nezabil, hájil se Gröning

Gröning uvedl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se setkal s popíráním holocaustu. Bývalý dozorce připouštěl, že o vraždění Židů věděl, nicméně trval na tom, že nikdy nikoho nezabil ani nemučil. „Viděl jsem plynové komory, viděl jsem krematoria,“ řekl BBC v 2005 dokumentu Osvětim: Nacisté a „konečné řešení“. „Byl jsem na rampě, když probíhaly selekce (do plynových komor),“ konstatoval Gröning. Během procesu prosil o odpuštění.

  • V roce 1948 nebyl uznán vinným z válečných zločinů, v roce 1963 se prokuratura žaloby vzdala, protože nepovažovala za možné, že by podle tehdejších právních podmínek mohl být Gröning v Německu odsouzen.

Proces s Gröningem je považován za jeden z posledních s válečnými zločinci z dob nacistické éry. Centrum Simona Wiesenthala, které se věnuje hledání nacistů, verdikt přivítalo. Podle Efraima Zuroffa, ředitele jeruzalémské kanceláře, je rozsudek zasloužený. „Doufáme, že to německé úřady povzbudí, aby stíhaly další případy,“ sdělil Zuroff agentuře DPA. „Tento případ byl pro nás velmi, velmi důležitý,“ dodal.

Mezi lety 1940 a 1945 zemřelo v koncentračním táboře Osvětimi-Birkenau v nacisty okupovaném Polsku více než milion lidí, většinou evropských Židů.

Oskar Gröning
Zdroj: ČTK/DPA/Ronny Hartmann

Nacisté odsouzení v uplynulých letech

Heinrich BOERE (1921-2013) - Jako člen jednotek Waffen SS se zúčastnil akce s krycím názvem Silbertanne (Stříbrná jedle), jejímž cílem bylo rozprášit nizozemský odboj. Samotný Boere při akci zastřelil tři nizozemské civilisty, po válce uprchl do Německa a roku 1949 byl v Nizozemsku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Za stejný zločin byl v dubnu 2008 obžalován u soudu v Dortmundu a v březnu 2010 byl odsouzen na doživotí.

John DEMJANJUK (1920-2012) - Rodák z Ukrajiny po válce získal americké občanství, ale v roce 1988 byl za podíl na masovém vyvražďování Židů odsouzen v Jeruzalémě k trestu smrti; v odvolacím procesu byl ale osvobozen a vrátil se do USA. V květnu 2009 byl deportován do Německa, kde byl obžalován z podílu na smrti nejméně 29 000 Židů, které prý osobně vodil do plynových komor v roce 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor. V roce 2011 mu soud za to vyměřil pětiletý trest; Demjanjuk se odvolal, ale konce odvolacího řízení už se nedožil.

Anton MALLOTH (1912-2002) - Bývalý dozorce terezínské káznice žil po válce dlouhou dobu v Itálii. V roce 1948 byl v tehdejším Československu odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, později byl ale rozsudek zrušen, aby Mallotha mohla soudit německá justice. Vyšetřování bylo po dlouholetých peripetiích znovu obnoveno v únoru 2000, kdy ČR a Rakousko předaly německým orgánům výpovědi nových svědků. V květnu 2001 byl Malloth v Mnichově odsouzen k doživotnímu trestu. Zemřel v říjnu 2002.

Ladislav NIŽŇANSKÝ (1917-2011) - Po potlačení Slovenského národního povstání byl údajně velitelem slovenské části komanda Edelweiss a byl mu připisován podíl na vyhlazovacích akcích nacistů ve středoslovenských vsích Ostrý Grúň a Kľak. Počátkem 60. let byl na rodném Slovensku odsouzen k trestu smrti (v roce 2006 změněn na doživotí). Popravě unikl díky tomu, že po válce utekl do zahraničí a v roce 1996 získal německé občanství.

Maurice PAPON (1910-2007) - V roce 1998 byl odsouzen k desetiletému vězení za podíl na deportaci 1690 Židů z oblasti Bordeaux, kde byl za války generálním tajemníkem prokuratury, do německých vyhlazovacích táborů. V roce 2002 byl ale propuštěn na základě zákona, který umožňuje předčasně pustit na svobodu nemocné a staré vězně. Zemřel v únoru 2007.

Erich PRIEBKE (1913-2013) - Jeden ze strůjců masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních u Říma v březnu 1944, kde nacisté povraždili 335 civilních rukojmí. Po válce uprchl z britského zajetí, pak žil v Argentině. V polovině 90. let byl i díky televiznímu interview identifikován střediskem Simona Wiesenthala a vydán do Itálie, kde jej v březnu 1998 soud poslal na doživotí do vězení. S ním byl k témuž trestu odsouzen za týž zločin bývalý důstojník SS Karl Hass. Od roku 1999 si mohl Priebke ze zdravotních důvodů odpykávat trest v domácím vězení.

Josef SCHWAMMBERGER (1912-2004) - Za války velel několika táborům nucených prací SS kolem Krakova a v letech 1948-1987 se skrýval v Argentině. Koncem 80. lety vydán k trestnímu stíhání do Německa, kde byl v květnu 1992 odsouzen k doživotnímu žaláři; žádost o předčasné propuštění soud v roce 2002 zamítl.