Minsk - Kontaktní skupina se v Minsku dohodla na stažení tanků a lehčích zbraní z frontové linie v Donbasu, spor o konání místních voleb ale trvá. Znepřátelené strany řešily pod dohledem OBSE plnění minských dohod z února. Střety mezi armádou a proruskými povstalci navzdory příměří místy pokračují.
Shoda kontaktní skupiny: Z fronty budou staženy tanky a lehčí zbraně
GALERIE
videogallery_548078
Pracovní podskupiny debatovaly za zavřenými dveřmi o politických, hospodářských, bezpečnostních a humanitárních otázkách východoukrajinského urovnání. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić po jednání připustil, že se nepodařilo pokročit ohledně uspořádání místních voleb za podmínek, které by uspokojily jak Kyjev, tak separatisty. „Jsem stoupencem toho, abychom problémy vyřešili do podzimu, kdy se čeká klíčová událost - místní volby. Do jejich uspořádání by všechny otázky měly být dohodnuty,“ řekl Dačić a vybídl k respektování příměří a většímu pokroku při plnění minských dohod o mírovém urovnání konfliktu.
Na plénu se řešila třeba demilitarizace strategické obce Šyrokyne na předměstí Mariupolu nebo odsun lehčích zbraní z frontové linie. Mluvčí separatistů v pondělí oznámil, že povstalecké jednotky už předem zahájily stahování výzbroje ráže menší než 100 milimetrů, což je závazek jdoucí za rámec minských mírových dohod. Ty stanoví odsun těžkých zbraní s kalibrem nad touto hranicí.
Kyjev ale tvrzení povstalců označil za propagandu a odsun nepotvrdil ani představitel OBSE. Z fronty kromě toho podle pozorovatelů stále ještě nebyla stažena ani těžká výzbroj vyšší ráže. Podle pozorovatelů se v tomto ohledu provinili rebelové i ukrajinská armáda.
Konflikt v Donbasu
Rusko nechce, aby se hranice dostala pod kontrolu Kyjeva
Ukrajinský prezident Petro Porošenko podle kyjevského tisku navrhl vytvoření nové podskupiny, která by se měla věnovat obnovení ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem v místech, jež ovládají separatisté.
Moskva to ale okamžitě odmítla. Podle ukrajinských komentátorů si uvědomuje, že po uzavření rusko-ukrajinských hranic by povstalci bez dodávek ruských zbraní a bez ruských posil nemohli tlaku ukrajinské armády dlouho odolávat.
Návrat rusko-ukrajinské hranice pod kontrolu Ukrajiny předpokládají minské mírové dohody. Mělo by se tak ale stát až po vyřešení všech politických aspektů krize, zejména po provedení decentralizace státní správy a komunálních volbách.
V Donbasu jsou přestřelky na denním pořádku
Boje na východní Ukrajině mezitím pokračují. Běžné jsou přestřelky u Mariupolu nebo Doněcku. „Jedni střílejí, druzí střílejí, pak je ticho. Žertujeme, že nabíjejí, nebo obědvají. Dají si cigaretu a začnou znovu,“ podotkl obyvatel Doněcku Alexej Košerga.
Kancelář ukrajinského prezidenta odhaduje, že na Ukrajině operuje asi 9000 ruských vojáků, jakkoli Moskva jejich nasazení do bojů popírá, s výjimkou údajných ruských dobrovolníků.
Od loňského dubna si konflikt na východě země vyžádal kolem 6500 obětí. Donbas by výměnou za mír Rusku vydalo podle posledního průzkumu jen 15 procent Ukrajinců. V případě Krymu je to pak třetina.