Německé úřady hlásí od začátku roku 173 případů napadení ubytoven, táborů a přístřešků, kde žijí žadatelé o azyl. To je oproti loňsku téměř trojnásobný nárůst. Za útoky stojí zřejmě pravicoví extremisté. Ti mají pravděpodobně prsty i v explozi auta saského politika, který přijímání běženců prosazuje.
V Německu přibývá útoků proti uprchlíkům, vinu nesou i politici
Objasněnost útoků na uprchlíky je kromě toho velmi malá – pohybuje se mezi 20–25 procenty. Zhruba 85 procent útoků mají podle policie na svědomí organizované neonacistické skupiny. Podle nedávného průzkumu je přistěhovalectví a jevy, které je provázejí, pro Němce největší starostí do budoucna a tíží je víc než nezaměstnanost nebo terorismus.
Rostoucí počet útoků proti běžencům v Německu je důsledkem selhání politiků, kteří se ve stále větší míře uchylují k populismu, soudí Joschka Fröschner z organizace Opferperspektive, která poskytuje právní pomoc obětem rasově motivovaného násilí. Podle něj téma uprchlíků zneužívá krajní pravice, necitlivě k němu však přistupuje i bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která je součástí vlády kancléřky Angely Merkelové.
Německo letos zažívá mimořádný příliv žadatelů o azyl, podle vládního odhadu do země přijde nejméně 450 000 běženců. Uprchlická vlna vyvolává napětí ve společnosti a několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků. V noci na pondělí poničila exploze vůz radního saského města Freital Michaela Richtera, jenž se zasazoval o přijímání žadatelů o azyl.
"Přibývá nejenom útoků proti uprchlíkům, roste i obecná míra xenofobie v německé společnosti. Ti, kteří útočí, se pochopitelně předem neptají, zda je jejich oběť uprchlík nebo Němec. Násilí tak směřuje i proti těm Němcům, kteří se svým vzhledem liší od většinové společnosti," upozornil Fröschner. Násilnosti podle něj vedou k tomu, že se běženci bojí opouštět ubytovny. Tím se ještě víc izolují od německé společnosti, což zhoršuje jejich možnost integrace.
GALERIE
V Německu přibývá útoků na uprchlíky
"Krajně pravicová a neonacistická scéna uprchlické téma převzala a zneužívá ho k politickým účelům. Od těchto extremistických organizací nyní neslyšíme v podstatě nic jiného než štvaní proti uprchlíkům a proti těm, kdo běžencům pomáhají," řekl dále Fröschner. Zdůraznil však, že pachatelé útoků proti ubytovnám nejsou jen organizovaní neonacisté, ti podle něj stojí jen za malou částí incidentů.
Nálady proti uprchlíkům posiluje podle Fröschnera i bavorská CSU. "Zástupci CSU ve veřejných vystoupeních mluví o dobrých a špatných uprchlících. Dobří jsou podle nich ti, kteří prchají před válkou, a těm je třeba pomoct. Špatní jsou ti, kteří přicházejí kvůli lepším pracovním příležitostem, a ty je třeba vrátit do země původu. Tato rétorika ale jen zvyšuje odpor Němců proti všem běžencům," varuje Fröschner. Pro uklidnění situace je podle něj třeba, aby němečtí politici dali veřejně najevo, že se hlásí k pomoci běžencům. Fröschner je přesvědčen, že by se tím popularita politiků nesnížila. Dokládá to podle něj i skutečnost, že v řadě míst se konají demonstrace proti rasismu a na podporu přijímání uprchlíků.
Nacisté tajně baští falafel
Nacisté jedí tajně falafel, Žádný člověk není nelegální a Uprchlíci, vítejte. To jsou některá z hesel, která se objevila na plakátech na autobusových stanicích v malém německém městě Freital. Rozmístil je tam aktivista, který si říká Dies Irae. Ten se vymezuje proti rasismu a kampaní tak reaguje na současné antiimigrační naladění ve společnosti. Poté, co své plakáty rozmístil po městě a následně vyfotografoval, umístil je na Facebook. Samotné plakáty na svých místech nevydržely ani den.
Německé městečko vybral aktivista schválně. Právě ve Freitalu před nedávnem vypukly ostré demonstrace krajně pravicových skupin, protože do budovy bývalého hotelu má být umístěno 280 uprchlíků. Ve velkém městě, jako jsou třeba Drážďany, by si plakátů navíc nikdo nevšiml, tvrdí Dies Irae. Plakáty měly za cíl hlavně upoutat pozornost veřejnosti a médií.
Plakáty v německém Freitalu
Německo usnadní běžencům přístup na pracovní trh
Německá vláda schválila vyhlášku, která ruší omezení pro přijímání uprchlíků na krátkodobou praxi ve firmách. Podle ministryně práce Andrey Nahlesové by nová úprava měla usnadnit integraci běženců do společnosti a usnadnit jim přístup na pracovní trh.
Běženci se v Německu mohli ucházet o praxi ve firmách i doposud, úřady ale vždy musely prověřit, že o konkrétní místo nemá zájem žádný Němec. Teprve při nezájmu Němců mohly zaměstnání uprchlíků povolit. Nyní tato povinnost odpadá a běženci budou mít při žádosti o praxi stejné podmínky jako lidé, kteří v zemi trvale žijí.
Zástupci německých firem ale žádají kabinet, aby podmínky pro zaměstnávání běženců uvolnil ještě víc. Lidé, kteří žádají o azyl, se nyní mohou o plnohodnotné zaměstnání ucházet teprve 15 měsíců ode dne podání žádosti. Podle zaměstnavatelských svazů je v zájmu německé společnosti i ekonomického rozvoje země, aby tato lhůta odpadla a běženci měli neomezený přístup na pracovní trh.
Do Německa se chce dostat každý třetí uprchlík. Už teď jsou některé tamní obce na pokraji sil. V Berlíně imigranti bydlí v kontejnerových buňkách, v Hamburku v lodi na Labi. Že by se uprchlická vlna přelila za české hranice, asi ale zatím nehrozí. "Můžu říct, že Česká republika má mezi uprchlíky špatnou pověst. Na své cestě se jí snaží vyhnout," řekl zpravodaji ČT syrský uprchlík Anas Šaraf ad-Dín.
V Německu ale i přes vlnu útoků nepřátelství proti azylantům nepřevažuje. Víc než polovina Němců odmítá snižovat dávky, které žadatelé o pobyt dostávají. K bráně tábora v Drážďanech kromě toho nemíří jen neonacisté - stovky místích sem přinášejí oblečení nebo hračky.