Deset let poté: Pro Londýn je hrozba teroru stále aktuální

Britská metropole ten den zažila nejkrvavější útok ve své novodobé historii. Čtyři roky po newyorských událostech 11. září se al-Káida tentokrát zaměřila na městskou dopravu – celkem tři bomby vybuchly v tamním metru, čtvrtá v autobuse. Výsledkem bylo 52 obětí a více než 700 zraněných. "I takové velkoměsto, jako je Londýn, na takovou věc nebylo připraveno. Něco podobného zažilo poprvé," vzpomíná publicista Jan Jůn, tehdejší londýnský zpravodaj Svobodné Evropy.

Scotland Yard a s ním i obyvatelé Londýna totiž poprvé musely čelit koordinovanému útoku hned na čtyřech místech. Do té doby představovali hlavní sílu terorismu nejradikálnější stoupenci Irské republikánské armády (IRA). Ve většině případů však šlo o ojedinělé útoky jednotlivců.

Za deset let se bezpečnostní situace v mnohém změnila. Londýn je doslova osázen pouličními kamerami, například plošné sledování soukromých hovorů lidí ale Británie odmítla. "Britové varují hlavně před tím, že se nezvládá sledovat vzájemná komunikace teroristů. Hovory jsou stále důmyslněji šifrované, takže se špatně odposlouchávají. Podmínky jsou sice mnohokrát lepší, co se týká připravenosti, ale vzhledem k většímu počtu teroristů to není zdaleka ideální," dodává Jůn.

  • V Británii dnes lidé přesně v 11:30 místního času drželi minutu ticha. Zastavily se například některé autobusy londýnské veřejné dopravy, stáli i lidé na ulicích a náměstích. Naopak metro, kde měly útoky nejvíce obětí, provoz nepřerušilo, podle BBC jen cestující na pietní okamžik upozornilo hlášením.
  • V katedrále sv. Pavla se sloužil speciální obřad za účasti pozůstalých obětí. Bohoslužbu vedli titíž duchovní, kteří poskytovali přeživším útěchu bezprostředně po atentátech. Premiér David Cameron a londýnský starosta Boris Johnson ještě před bohoslužbou, jíž se rovněž zúčastnili, položili věnce u památníku obětí útoku v Hyde Parku.

K útokům došlo 7. července 2005 v ranní špičce. Čtyři teroristé přijeli na stanici King's Cross těsně před 8:30 místního času společně z Lutonu, pak se rozdělili. V metru poté explodovaly tři bomby v rozmezí asi 50 vteřin kolem 8:50 místního času (9:50 SELČ). Šlo o úseky mezi stanicemi Liverpool Street-Aldgate, King's Cross-Russell Square a stanici Edgware Road. Poslední nálož explodovala v dvoupatrovém autobusu číslo 30 na Tavistock Square.

Útoky si vyžádaly celkem 56 mrtvých, včetně čtyř atentátníků, a na 700 zraněných. Z nich 350 bylo ošetřeno na místě a 350 v nemocnici; u 100 osob zranění vyžadovalo hospitalizaci na jeden den a více, 22 obětí útoků utrpělo vážná nebo kritická zranění.

Přímí pachatelé

Tři atentátníci byli britští muslimové pákistánského původu, žili v západním Yorkshiru: Shehzad, Mohammad Sidique Khan a Hasib Hussain. Právě jeho zmizení, které po útocích nahlásili příbuzní, přivedlo policii na "leedskou stopu". Čtvrtý terorista byl Brit jamajského původu Germaine Lindsay. Všichni se narodili v Británii. Z vyšetřování vyplynulo, že hlavním strůjcem atentátů a šéfem buňky byl Mohammad Sidique Khan. Ten údajně rovněž poskytl peníze na nákup materiálu potřebného k výrobě bomb.

/*json*/{"map":{"lat":51.528868434293244,"lng":-0.10159864999991441,"zoom":10,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":51.52327054772943,"lng":-0.124969482421875,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Bomby a náklady

Jednalo se pravděpodobně o silně výbušnou směs kyseliny sírové a aceton peroxidu. Policie potvrdila, že šlo o podomácku vyrobené bomby o váze přibližně 4,5 kilogramu umístěné v ruksacích asi na podlaze metra a autobusu; byly vyrobené z běžně dostupných materiálů a způsobem, který nevyžadoval žádné zvláštní znalosti.

Kdo stál za atentáty

K útokům se přihlásily dvě islamistické skupiny napojené na Al-Káidu: Tajná skupina džihádu a Al-Káidy v Evropě a také Brigáda Abú Háfize Masrího - evropská divize. Prostřednictvím svého druhého nejvyššího představitele Ajmána Zavahrího se Al-Káida k atentátům přihlásila 19. září 2005 (a nepřímo i z videozáznamu zveřejněného 1. září). Vyšetřování jednoznačně neodhalilo napojení teroristů na Al-Káidu. Pravděpodobnější je varianta, že šlo o místní teroristickou skupinu, která jednala bez zahraniční pomoci.

Mezinárodní vazby

Přesto se zjistilo, že nejméně dva z atentátníků strávili několik měsíců v Pákistánu. Mohammad Sidique Khan a Shehzad Tanweer odletěli z Londýna přes Istanbul do Karáčí 19. listopadu 2004, vrátili se 8. února 2005. V zemi svých předků pobýval nějaký čas i Hasib Hussain v roce 2003.

Závěry vyšetřování

Britské bezpečnostní složky nemohly podle parlamentní vyšetřovací zprávy útokům zabránit. Parlamentní výbor je očistil i od podezření z nedbalosti, i když dopředu věděly nejméně o jednom z pachatelů. Nepovažovaly jej ovšem za potenciálně nebezpečného a jeho sledování zastavily. Z další zveřejněné zprávy o vyšetřování k objasnění okolností atentátu vyplynulo v květnu 2011, že k úmrtí obětí atentátů v Londýně nepřispělo žádné individuální ani organizační selhání. Zpráva tak očistila britskou kontrarozvědku i záchranáře.

  • V londýnském Hyde Parku byl 7. července 2009 odhalen památník 52 obětem útoků. Autory jsou architekti Kevin Carmody a Andrew Groarke. Památník tvoří 52 úzkých ocelových sloupů vysokých 3,5 metr
Video Události
video

Události: 10 let od teroristických útoků v Londýně

Události: 10 let od teroristických útoků v Londýně

Bývalý zpravodaj: Londýn tehdy zažil, na co nebyl připraven