Potvrzeno: USA pošlou na východ Evropy těžké zbraně

Berlín – Americký ministr obrany Ashton Carter v Berlíně potvrdil záměr Spojených států rozmístit ve východoevropských zemích těžkou vojenskou techniku. Americká média v uplynulých dnech spekulovala, že USA pošlou do Evropy tanky a bojová vozidla pro 5000 vojáků. Carterův plán podpořila i německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Carter podle serveru Focus Online potvrdil záměr na vyslání těžké techniky do východoevropských zemí Severoatlantické aliance na diskusním fóru Atlantik-Brücke. Podle něj by tento krok měl sloužit „v první řadě k podpoře vojenských manévrů“.

Americká média o záměru USA rozmístit ve východní Evropě těžkou techniku informovala už před týdnem. Spojené státy údajně chtějí tímto krokem uklidnit tamní spojence, které znervóznil ruský zásah na Ukrajině. Polsko a Litva údajně již chystají vhodné lokality pro umístění výzbroje.

Martin StropnickýMinistr obrany ČR Martin Stropnický pro ČT:

„Mluvíme o vyzbrojení pro zhruba pět tisíc mužů. V blízkosti ukrajinské hranice se stabilně pohybuje osm až dvanáct tisíc ruských vojáků, mluví se o několika tisícovkách těch, kteří jsou ´na dovolené´ na ukrajinském území. Toto je jako odpověď poměrně decentní.“


Americký ministr v Berlíně rovněž odsoudil nedávné rozhodnutí Ruska posílit arzenál jaderných raket. Moskva podle něj „řinčí jadernými zbraněmi“ ve směru k NATO. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ruská armáda letos zařadí do výzbroje více než 40 nových mezikontinentálních střel schopných prý proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou.

Ashton Carter

Zdroj: ČTK/ZUMA
Autor: Jiang Fan

Kreml ale takový krok už minulý týden odsoudil a varoval, že vojenská konfrontace může mít nebezpečné následky. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí roste nebezpečí, že se americká vojenská strategie na východním křídle NATO „bude míjet s realitou a politickými zájmy evropských národů“. USA prý využívají mýtus o ruském nebezpečí k zakrytí vlastní odpovědnosti za protiústavní převrat na Ukrajině, jak Moskva označuje loňské svržení prezidenta Viktora Janukovyče a jeho vlády. Rusko přesto doufá, že se podaří Evropu zachránit před sklouzáváním k nové vojenské konfrontaci, která může mít nebezpečné následky.

Video USA by mohly do Evropy přesunout techniku pro 5 tisíc mužů
video

USA by mohly do Evropy přesunout techniku pro 5 tisíc mužů

Dokud Rusko povede Putin, vztahy se nezlepší

Šéf Pentagonu vedle toho už cestou do Evropy prohlásil, že vztahy Spojených států a Ruska se nezlepší, dokud bude stát v čele země Vladimir Putin. Carter totiž pochybuje, že ruský prezident změní směr své politiky. Spojenci v NATO proto podle něj musejí udržovat dvojí vztah s Moskvou: v řešení některých problémů mohou spolupracovat, ale musejí být připraveni odstrašit Rusko od agresivního chování a reagovat na ně. Spolupráce se může podle Cartera soustředit na boj s terorismem a na dosažení dohody o íránském jaderném programu.

  • „Spojené státy se nevzdávají naděje, že se Rusko, možná nikoli za vlády Vladimira Putina, vrátí na cestu směřující kupředu, místo toho, aby se ohlíželo zpátky,“ prohlásil americký ministr.

Rusko-americké vztahy okomentoval i šéf vlivné ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. V rozhovoru pro list Kommersant prohlásil, že Amerika má zájem na tom, aby Rusko jako stát neexistovalo. Existence Ruské federace je prý pro Washington nežádoucí, důvodem je ohromné nerostné bohatství. „Američané mají zato, že tímto bohatstvím disponujeme nezákonně a nezaslouženě, protože podle jejich názoru s ním nezacházíme tak, jak bychom měli,“ soudí Patrušev.

Spojené státy podle šéfa Bezpečnostní rady stojí i za protiruskými sankcemi Evropské unie. „Kdyby nebylo vlivu USA, takovou politiku by EU neprosazovala,“ řekl.

"Nechceme studenou, natož horkou válku s Ruskem. Nechceme, aby se z Ruska stal nepřítel,„ řekl v Berlíně americký ministr obrany Ashton Carter. “Ale nenechte se mýlit: na základě pravidel mezinárodního řádu budeme bránit naše spojence," dodal. 


Americký ministr v této souvislosti vyzval Německo, aby převzalo výraznější roli v rámci aliance a zvýšilo výdaje na obranu. V současnosti Berlín vydává na obranu 1,2 procenta hrubého domácího produktu, NATO si stanovilo za cíl, aby všechny členské země dávaly na tento účel nejméně dvě procenta HDP.