Kiska: Slováci nevěří, že jim stát zajistí spravedlnost

Bratislava - Slováci jsou přesvědčení, že se nedočkají spravedlnosti. Největší výzvou je tedy posílení důvěry občanů v jejich stát, prohlásil slovenský prezident Andrej Kiska ve svém prvním projevu o stavu Slovenska, který pronesl v parlamentu. Kiska se hojně věnoval stavu justice, zejména kauze Gorila. Přiznal, že občanům slíbil odpovědi, které stále nemá.
Video Kiska o stavu země: Krize nám vzala pocit spokojenosti
video

Kiska o stavu země: Krize nám vzala pocit spokojenosti

Prezidentův projev si vyslechli i členové vlády v čele s premiérem Robertem Ficem (Směr-SD). Podle hlavy státu slovenská společnost částečně rezignovala na to, že poměry v zemi lze změnit k lepšímu. "Před rokem jsem v inauguračním projevu řekl, že většina lidí u nás se necítí být součástí úspěšného Slovenska. Od té doby se mnoho nezměnilo. Jako by na naši
zemi dolehla únava, v části společnosti až rezignace. Lidé ještě chodí volit, ale chovají jen malou víru, že se u nás něco pohne skutečně významně," míní prezident.

Kiska se věnoval mimo jiné kauze Gorila. „Slíbil jsem občanům, že budu žádat odpovědi. Musím přiznat, že odpovědi, které by uspokojily lidi, jsem ani jako prezident nezískal. V největších kauzách, jako Gorila, musí přijít velmi rychle den, kdy řekneme, že zde jsou skutečné výsledky. Nebo řekneme občanům: 'Promiňte, nevíme a vědět nebudeme, nedokážeme zjistit pravdu.' Je to lepší než pokoušet trpělivost lidí vysvětleními, která vypadají jako právnické kličky,“ podotkl Kiska. 

Kauza Gorila v kostce

Dokumenty s názvem Gorila, které unikly na internet koncem roku 2011, popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006. Penta za to prý získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků, ona sama ale jakékoliv nekalé jednání popírá.

Slovenská policie v únoru po třech letech vyšetřování připustila pravost dokumentů, které prý vypracovala tamní tajná služba SIS a které popisují politickou korupci v zemi za druhé vlády někdejšího premiéra Mikuláše Dzurindy.


Na politiky apeloval, aby našli odvahu říci si pravdu. „Pojmenujme, co selhalo, co je špatně nastaveno. Zdokumentujme celý proces, který začal před devíti lety. Myslím, že to lidé přijmou lépe, pokud si řekneme pravdu,“ zdůraznil.  

Soudnictví? Kiska vidí světlo na konci tunelu 

Podle prezidenta peníze a vliv hrají roli i tam, kde by měl platit zákon. „Lidé dokážou pochopit mnohé, dokážou bojovat s nepříznivými okolnostmi, ale přejí si, aby si před zákonem byli všichni rovni - ne formálně, ale v reálném světě. Proč má firma Váhostav-SK větší ochranu než jiní? Někdo přijde o zaměstnání, jiní pokračují dál. Proč se konečně neudělá pořádek?“ ptala se hlava státu. 

Díky změnám v posledních letech ale přece jen vidí v justici světlo na konci tunelu. „Ale není to dost. EU označila naše soudy za jedny z nejhorších a bez dalších změn nebudou mít občané k soudcům respekt. V naší justici je však mnoho slušných a mravních soudců, a ti si zaslouží, abychom na ně nezapomínali,“ poznamenal Kiska.

Politolog Pavel Hynčica

„Kiska vstupoval do politiky jako antipolitik, který akcentoval témata, jež politici podle jeho názoru dostatečně neřešili. V jeho rétorice byly patrné kritické aspekty. Třeba zdravotnictví je kontroverzní oblast, ve které se projevuje hodně problémů – dokazuje to výměna na postu zdravotnictví. Druhou oblastí je justice – vymahatelnost práva je na Slovensku problematická. Tématika justice má navíc politickou rovinu, zejména s ohledem na osobnost bývalého šéfa nejvyššího soudu Štefana Harabina.“


Prezident také kritizoval poměry ve slovenském zdravotnictví. „Bez pořádku a transparentnosti nebude lépe fungovat žádný systém,“ řekl. Dodal, že řadu systémových změn v této oblasti se dosud nepodařilo uvést do praxe a že stát ani neprosadil opatření, která by například vylučovala pochybnosti při nákupech zdravotnické techniky za státní peníze.

  • Kiska kritizoval Rusko za jeho podíl na krizi na Ukrajině: „Ruská anexe Krymu a válka na Ukrajině zpochybnily právo svobodných evropských národů a států na výběr vlastní cesty po pádu železné opony a po rozpadu Sovětského svazu.“

Premiér Fico v reakci na výtky hlavy státu uvedl, že v oblasti soudnictví lze spatřit světlo na konci tunelu díky opatřením vlády. „Stejně u dlouhodobých problémů slovenského školství a zdravotnictví, které prezident pojmenoval, lze uvést konkrétní rozhodnutí a kroky, jimiž vláda tyto oblasti posouvá kupředu,“ uvedl Fico.

Ekonomická krize vzala Slovákům víru v úspěch

Řeč padla i na hospodářské záležitosti. Slovenská ekonomika nyní roste nejrychleji v eurozóně a počet lidí bez práce se snižuje, připomněl Kiska s tím, že krize si ale vypsala svou daň. „V porovnání s většinou zemí světa je Slovensko velmi úspěšné. Za posledních sedmnáct let jsme prošli kus cesty rychleji než země nám blízké v podobné situaci a se srovnatelnými možnostmi. Očekávání a ambice, které jsme měli a za kterými jsme šli, před několika lety přibrzdila světová ekonomická krize. I tu Slovensko zvládlo s menšími ztrátami jako mnohé jiné státy. Krize nám ale vzala rozšířený pocit spokojenosti a víru, že po vstupu do EU je naše cesta k lepšímu státu, prosperitě a lepšímu životu předurčená. Vzala nám víru v úspěch. Připomenula nám, že jsme jako malá země zranitelní a pro úspěch potřebujeme silnější a stabilnější základy,“ konstatoval prezident.

  • Milionář a filantrop Andrej Kiska složil prezidentský slib v polovině června minulého roku, předtím ve vysoké politice nepůsobil. V rozhodující přímé volbě hlavy státu Kiska coby občanský kandidát porazil úřadujícího premiéra Roberta Fica.