Prodloužení sankcí? Moskva prý proti Evropě nepřitvrdí

Moskva - Rusko podle svého ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva pravděpodobně nezavede žádné nové sankce proti Evropské unii. Moskva zřejmě pouze prodlouží platnost embarga na dovoz potravin. Evropská osmadvacítka se shodla, že ekonomické sankce proti Rusku za jeho postup na Ukrajině prodlouží do 31. ledna.

Ruský ministr financí Anton Siluanov už ve středu prohlásil, že Rusko s prodloužením
evropských sankcí počítalo. „My zachováme současný stav,“ řekl Uljukajev s tím, že se Rusko bude snažit zachovat symetrii.

„Uvažujeme o široké škále akcí,“ říká poradce Kremlu

Ekonomický poradce Kremlu Andrej Bělousov ale prohlásil, že Rusko zatím přemýšlí, jak na rozhodnutí EU zareaguje. „Uvažujeme o široké škále akcí. Nehodlám odhalovat opatření, která můžeme zavést. Záleží to na pozici EU, nevylučuji nic,“ řekl Bělousov a odmítl vyloučit možnost rozšíření ruských sankcí do průmyslu. 

Šéf ruských drah Vladimir Jakunin označil opatření EU za „hospodářský masochismus“. Unie spustila restrikce loni v létě a rozšířila je počátkem září. Moskva po zavedení evropských opatření uvalila embargo na dovoz potravin z EU a zakázala vstup desítkám evropských politiků.

Evropské hospodářské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruským firmám a dalším organizacím přístup na západní finanční trhy. Platí od loňského léta a jejich platnost by bez prodloužení skončila koncem července. 

Západní země uvalily sankce vůči Rusku za anexi Krymu, následovalo jejich rozšíření za přístup Moskvy k dění na východní Ukrajině. Od dubna loňského roku tam podle OSN zemřelo přes 6400 lidí. 

Na černém listu Unie se ocitla třeba Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. 

Na dění na Ukrajině reagovaly rovněž Spojené státy. Už koncem minulého roku zakázaly investice na Krymu. Uvalily také sankce na 24 Ukrajinců a Rusů i několik podniků údajně přispívajících k destabilizaci Ukrajiny.

Moskva „brousí nože“, kritizoval Rusko šéf lotyšské diplomacie

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs kritizoval Rusko za politiku „broušení nožů“, kvůli níž se podle něj dostaly vztahy mezi Východem a Západem na nejhorší úroveň od kubánské krize v roce 1962.

Za znepokojující považuje zejména ruská prohlášení o ochotě použít i jaderné zbraně a o rozšíření jaderného arzenálu o 40 nových mezikontinentálních balistických raket. „Domnívám se, že jsme svědky bezprecedentní situace od kubánské raketové krize z roku 1962,“ podotkl lotyšský ministr.

Vydáno pod