Slovenský ministr vnitra: Povinná solidarita je mimořádně škodlivá

Lucemburk - Členské země Evropské unie nejsou jednotné v názoru na možnost povinného přerozdělování žadatelů o azyl. Po lucemburské diskusi se svými resortními kolegy to novinářům společně řekli ministři vnitra Slovenska Robert Kaliňák a Česka Milan Chovanec. Obě tyto země patří do skupiny, která odmítá návrh Evropské komise, aby ostatní státy EU ulehčily situaci Itálii a Řecku převzetím části osob, které tam žádají o azyl. „Myslíme si, že povinná solidarita je mimořádně škodlivá,“ prohlásil Kaliňák. Pomoc podle něj i podle českého ministra Chovance musí být na dobrovolném základě.

Lídři evropských zemí na své mimořádné schůzce k migraci v dubnu zdůraznili právě potřebu dobrovolnosti, přesto později Evropská komise nabídla mechanismus povinného přerozdělování. Její zástupci totiž poukazují na to, že dobrovolný princip platí už nyní, a věc zjevně neřeší. „Chceme se rozhodovat suverénně, na základě našich možností,“ poznamenal Chovanec. Podle slovenského ministra není možné čerpat vodu z domu, do kterého stále zatéká. „Nejprve musíme ten příval zastavit,“ dodal Kaliňák. V této souvislosti označil za dobré další z návrhů Evropské komise, které směřují právě ke snížení počtu migrantů, například zlepšením spolupráce se zeměmi jejich původu.

Podobné rozhodnutí není podle Kaliňáka možné prosadit násilím. Výhrady mají země visegrádské skupiny, státy Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko, ale třeba také Španělsko či další země. Především východoevropské a středoevropské státy odmítají celý princip, jiným se nelíbí způsob, jaký Evropská komise navrhla pro výpočet přidělovací kvóty. Ten je založený na počtu obyvatel, ekonomickém výkonu země i třeba množství v minulosti udělených azylů. „Nezazněl názor, že by neměla být solidarita a pomoc,“ zdůraznil český ministr vnitra. Italský ministr Alfonso Alfano podle něj na jednání připomínal, že situace jeho země je skutečně špatná. Alfano poté novinářům společně s kolegy z Německa Thomasem de Maziere a Francie Bernardem Cazeneuvem řekl, že ze strany zemí střední a východní Evropy slyšel „konstruktivní příspěvky“.

Eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos:

„Dobrovolný přístup jsme zkusili v minulosti… Nefungovalo to. A osobně jsem přesvědčen, že fungovat nemůže. Relokace bude fungovat jen, pokud se budou podílet všechny členské státy.“


Avramopulos zdůraznil, že jen společný a závazný systém může zajistit, aby každý stát EU skutečně převzal díl společné odpovědnosti. Návrhy komise podle něj nejsou jídelníček, ze kterého si země mohou vybírat, ale vzájemně provázaný a vyvážený balík opatření, včetně například snahy výrazně zrychlit návrat těch, kdo na azyl v unii právo nemají. Avramopulos je přesvědčen, že dohodu o povinných kvótách se podaří uzavřít do konce července.

Návrh Evropské komise předpokládá za dva roky přerozdělení 40 000 Syřanů a Eritrejců z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU. Klíč pro počty přidělených azylantů je založen na počtu obyvatel dané země, jejím ekonomickém výkonu či počtech v minulosti udělených azylů. Zatímco některé státy mají, stejně jako ČR, problém s celou koncepcí, jiným vadí „jen“ způsob výpočtu kvót. Komise slibuje za každého příchozího přijímající zemi podpořit několika tisíci eur.

Uprchlíci u hranic Francie a Itálie
Zdroj: REUTERS
Autor: Eric Gaillard

Evropská exekutiva ke svým návrhům přistoupila v reakci na masivní migrační vlnu přes Středozemní moře, především právě do Itálie a Řecka. Oba státy přestávají nápor zvládat a žádají o „evropskou solidaritu“. Věcí se na jaře zabýval také mimořádný summit EU po jedné z větších tragédií, které pravidelně provází snahy lidí přeplout Středozemní moře na mnohdy chatrných plavidlech.

Do Turecka za dva týdny uteklo více než 23 000 uprchlíků ze Sýrie

Do Turecka uteklo za poslední necelé dva týdny více než 23 000 běženců prchajících před boji na severu Sýrie. Asi 70 procent migrantů, kteří do země vstoupili mezi 3. a 15. červnem, jsou přitom ženy a děti. Většina nově příchozích jsou Syřané, kteří utekli před boji mezi soupeřícími vojenskými silami okolo klíčového města Tall Abjad, které kontrolovali ozbrojení povstalci a které na turecké straně sousedí s městem Akçakale. Údaj zahrnuje i více než 2183 Iráčanů, kteří utekli z Mosulu, Ramádí a Fallúdži. Syrští uprchlíci míří zejména do Jordánska, Libanonu, Turecka, Iráku a Egypta. V Turecku se jich nyní nachází nejvíce - více než 1,7 milionu.


Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku roku k 10. červnu přeplulo přes Středozemní moře do Evropy 105 000 lidí, při pokusu o tuto cestu nalezlo smrt 1850 osob. Loni za celý rok moře překonalo 214 000 migrantů, zahynulo jich 3500. Celkem 39 procent letošních příjezdů připadá na občany Sýrie. Na druhém místě se jedná o Afghánce (17 procent), následované občany Eritreje (osm procent), Somálska (šest procent) a Nigérie (čtyři procenta).

Tábořiště uprchlíků v Calais
Zdroj: ČTK/PA
Autor: Gareth Fuller

Český ministr však uvádí, že „nejméně 60 procent“ příchozích jsou ekonomičtí migranti. Automatické zavedení kvót prý jen pobídne další, aby se do Evropy pokusili dostat. ČR chce pomáhat těm potřebným, kterým v jejich zemích hrozí smrt či perzekuce, uvedl dnes Chovanec.

Komise však nenavrhuje jen přerozdělení části uprchlíků tak, aby to oběma zemím usnadnilo situaci. Součástí plánu je také posílení spolupráce se zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí a přes které do Evropy míří. Zlepšit a zefektivnit by se měl způsob, jakým se vracejí zpět ti, kdo v EU s žádostí o azyl neuspějí. A země osmadvacítky by také podle podobného kvótového klíče měly v příštích dvou letech nabídnout útočiště celkem 20 000 lidem, kteří v EU nyní nejsou, ale podle OSN na azyl nárok mají. Unie též připravuje vojenskou operaci proti pašerákům lidí, kteří si z neštěstí druhých udělali výnosný obchod. Ke spuštění její zásadnější části je však třeba zatím chybějící souhlas Rady bezpečnosti OSN.

Uprchlíci v Itálii

Zdroj: ČTK/AP
Autor: Carmelo Imbesi

Podle Chovance automatické přerozdělování řeší jen následky a neodstraňuje příčinu migrace. Český ministr vnitra by dnes chtěl debatovat také o akcích vůči organizovanému zločinu, který se na migraci nabalil.

Přímo v Itálii jednal minulý týden Chovancův první náměstek Jiří Nováček. Podle ministra nabídl zemi tři formy pomoci, od technické přes personální po finanční ve výši 900 000 eur (přes 24 milionů korun). Odpověď vnitro zatím nedostalo, je prý možné, že se názor italské strany dozví dnes.

Video Události, komentáře k uprchlické krizi
video

Události, komentáře k uprchlické krizi

Události, komentáře k uprchlické krizi

UK 16.6.

Jednání EU o uprchlících skončilo neshodou

Horizont ČT24: Speciál k uprchlické krizi v Evropě

EU jednala v Lucemburku o přílivu uprchlíků

EU je v otázce povinných uprchlických kvót rozdělená