Sport nelze oddělit od lidských práv, upozorňuje Člověk v tísni

Praha - Happening, který upozorní na porušování lidských práv v hostitelské zemi prvních Evropských her Ázerbájdžánu, pořádají Člověk v tísni a NESEHNUTÍ. „Na akci chceme ukázat na spojení sportu a lidských práv. Často se říká, že se nemá do sportu míchat politika, my ale lidská práva nepovažujeme za politiku. Například v olympijské chartě stojí, že sport je lidským právem,“ uvedla vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Organizace připravuje také výstavu.

Ázerbájdžán je jihokavkazskou zemí, kde již po několik desetiletí vládne rodina Alijevů, která si moc v zemi zajišťuje tvrdými represemi a budováním diktatury postavené na příjmech z ropy. Země je proslulá manipulováním voleb, potlačováním svobody slova, likvidací nepohodlných nevládních organizací, perzekucemi nezávislých novinářů a vězněním politických oponentů. Přesto Ázerbájdžán v roce 2014 půl roku předsedal Radě Evropy, která se všeobecně považuje za hlavní evropskou instituci dohlížející na dodržování lidských práv.

Člověk v tísni proto také napsal Českému olympijskému výboru. „Chceme, aby se členové výboru vyjádřili na podporu politických vězňů a apelovali na jejich propuštění,“ uvedla Skálová. „Čekáme na odpověď, ale připisujeme to tomu, že členové výboru cestují se sportovci do Baku,“ dodala s tím, že například německý nebo švédský svaz tak již učinily.

Video Skálová: Sport nelze oddělit od lidských práv
video

Skálová: Sport nelze oddělit od lidských práv

Skálová: Sport nelze oddělit od lidských práv

Doktor: Atmosféra na Evropských hrách je podobná té olympijské

Další z aktivit Člověka v tísni je výstava o politických vězních v Ázerbájdžánu, která seznamuje s devíti příběhy. Mezi nimi je také Intigam Alijev, který byl až do svého zatčení v srpnu loňského roku jedním z předních ázerbájdžánských právníků poskytujících pomoc lidem perzekvovaným režimem. Před několika týdny byl ale sám ve vykonstruovaném procesu odsouzen k sedmi a půl roku vězení. V posledních týdnech se navíc výrazně zhoršil jeho zdravotní stav, adekvátní lékařská pomoc je mu ale odpírána.

Na seznamu politických vězňů je 80 jmen

Podobně i třicetiletý lidskoprávní aktivista Rasul Džafarov byl za svou kritiku režimu na začátku loňského srpna zatčen, uvězněn a letos v dubnu odsouzen k šesti a půl roku za mřížemi. Rasul Džafarov před svým zatčením pracoval na seznamu politických vězňů v Ázerbájdžánu, který v současnosti obsahuje více než 80 jmen. Na tento seznam se dostala i Lejla Junusová, dlouholetá obhájkyně lidských práv a spoluautorka seznamu politických vězňů, její manžel, významný historik Arif Junus, či držitelka několika ocenění, novinářka a aktivistka Chadídža Ismailová.

V Baku startují vůbec první Evropské hry, akce srovnatelná svým rozsahem s olympijskými hrami. Ázerbájdžán v čele s autokratickým prezidentem Ilhamem Alijevem napumpoval do Evropských her miliardy, sportovcům třeba platí část nákladů. Evropské hry jsou mediálně hojně sledovanou událostí, která zemi pootevírá pomyslné dveře do světa. Ázerbájdžán se na poslední chvíli novinářské „síly“, která by o tamních poměrech mohla referovat, zalekl a odepřel přístup na Evropské hry jak pozorovatelům z některých organizací, z nichž několik už deportoval, tak i médiím v čele s Guardianem.


„Za obrazem moderní a otevřené společnosti je Ázerbájdžán státem, kde kritika úřadů je každý den postihována represemi,“ napsala mezinárodní organizace Amnesty International ve zprávě nazvané „Ázerbájdžán: hry represe“. Právě tato zpráva představitelům Amnesty International vysloužila v této malé zakavkazské republice postavení nežádoucích osob, a to až do konce her.

Ázerbájdžánská metropole Baku

Zdroj: ČTK

OBSE zase oznámila, že v pátek 5. června obdržela z ázerbájdžánského ministerstva zahraničí dopis, který jí dal měsíční lhůtu k uzavření její kanceláře v Baku. „Země se rychle rozvíjí, a tak jsme rozhodli, že už kancelář OBSE v Baku nepotřebujeme,“ vysvětlil novinářům náměstek ministra zahraničí Araz Azimov. Jak ale upozorňuje agentura AFP, dopis přišel dva dny po zveřejnění příspěvku, jehož spoluautorkou byla zmocněnkyně OBSE pro svobodu tisku Dunja Mijatovičová a který kritizoval „brutalitu metod ázerbájdžánských úřadů při zastrašování, obtěžování a stavění překážek“.