Vídeň bije na poplach. Do Rakouska dorazí denně stovky uprchlíků

Vídeň – Rakousko plně zaměstnává uprchlická krize. Do země přichází denně 300 ilegálních imigrantů, kteří okamžitě žádají o azyl. Většinou jde o běžence ze Sýrie, Iráku, Somálska nebo Eritrey. Vídeň ale tvrdí, že není schopná poskytnout tolika uprchlíkům odpovídající pomoc. Hlasitě proto volá po solidaritě - ostatní země Evropské unie by podle ní měly část těchto lidí převzít.
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people
Video Rakousko žádá státy EU o převzetí části uprchlíků
video

Rakousko žádá státy EU o převzetí části uprchlíků

Rakousko žádá státy EU o převzetí části uprchlíků

ud: 9.6.2015

Bublan: Imigranti už nejsou jen problémem jihu Evropy

Psychologové nápor běženců nezvládají

Do pomoci imigrantům v Rakousku se zapojují církve. Třeba evangelická Diakonie v poslední době pomáhala více než dvaceti tisícům azylantů. Zajistit všem ubytování, oblečení nebo jídlo je ale čím dál složitější. Problém je i nedostatek lékařské péče o lidi, kteří utekli z válečných oblastí. „Přinejmenším deset procent těchto lidí skutečně potřebuje psychoterapeutickou pomoc. To ale Rakousko není schopné nabídnout,“ upozornil ředitel odboru pro pomoc uprchlíkům Christoph Riedl.  

Čekací listiny u psychologů jsou téměř nekonečné. Na hodinové sezení se čeká i víc než rok. Spolková vláda už nemá kde běžence ubytovat, a tak otevřela několik stanových táborů. Jen v loňském roce požádalo o azyl v Rakousku na 28 tisíc běženců a letos už jsou to další tisíce. 

Zachránění uprchlíci
Zdroj: ČTK/AP/Alessandra Tarantino

Obliba roste rakouským politickým stranám, které chtějí imigraci tvrdě omezit. Zakladatelku nadace pro pomoc běžencům Bewegung mitmensch zranila dopisová bomba. Teď její organizaci vede Manuel Baghdi. Sám před 25 lety přišel ze Sýrie. „Uprchlíci by měli mít nárok na humanitární pobyt a měli by být spravedlivě rozdělováni mezi evropské státy. Ne končit jen v Rakousku a Německu,“ míní Baghdi.  

  • „Evropská unie se snaží pomoci Itálii a Řecku, které jsou teď v krizi. Přibývají ale další země, například Rakousko, nebo třeba Maďarsko, protože uprchlíci nově volí cestu právě přes Bulharsko,“ upozornil senátor František Bublan (ČSSD).

Rakouské spolkové úřady se už v létě mohou uchýlit ke krajnímu řešení - pošlou běžence do Maďarska, přes jehož hranici vstoupili do schengenského prostoru. Budapešť ale na starost o desetitisíce lidí nemá kapacity ani peníze. 

Příliv uprchlíků řeší i Maďarsko

Maďarské úřady letos dosud obdržely více než 50 000 žádostí o azyl, za celý loňský rok to přitom bylo 43 000 a v roce 2012 úředníci vyřizovali 2157 žádostí o azyl. V současnosti asi 70 procent migrantů přichází z Afghánistánu, Sýrie nebo v Iráku, v minulosti převažovali občané Kosova. Maďarsko chce utěsnit svou hranici se Srbskem, a zastavit tak příliv ilegálních migrantů. Podle návrhů vládnoucí národně-konzervativní strany Fidesz by policie mohla posílat zpět migranty, kteří se do země snaží dostat ilegálně. Plánem je „uzavřít hranici za pomoci zákonem přípustných prostředků, což neznamená budování železné opony“, řekl místopředseda strany Lajos Kósa.

Do Řecka a Itálie už dorazilo více než 100 tisíc běženců 

S přílivem migrantů se potýká rovněž Řecko. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do této jihoevropské země 48 tisíc běženců. Jen v uplynulých 24 hodinách se dostalo do Řecka dalších 761 uprchlíků. Od pondělního rána musely záchranné čluny vyjíždět k dvanácti zásahům v okolí ostrovů Lesbos, Chios a Kos na východě Egejského moře. Více než 300 lidí se pak vylodilo v lesboském přístavu Mytilini. 

Také v Itálii přibývají denně stovky uprchlíků z Afriky. Letos se jich v zemi vylodilo již 54 tisíc. Jen během víkendu bylo v moři zachráněno skoro 6000 běženců. Několik severních provincií se odmítá o přistěhovalce zaplavující jih země podělit. „Považujeme tento postoj za hluboce nespravedlivý, zejména k jižním provinciím, které pomohly čelit této nouzové situaci,“ prohlásil italský ministr vnitra Angelino Alfano.  

Podle něj vláda si vymůže rovnoměrné přerozdělení imigrantů na italské půdě tak, jak je totéž požadováno i po členských zemích Evropské unie. 

  • Celkově se loni do Evropské unie nelegálně dopravilo 283 tisíc imigrantů, z nichž 220 tisíc volilo cestu přes Středozemní moře.
  • Větší uprchlická vlna je patrná od takzvaného „arabského jara“ před několika lety, kdy se v severní Africe zhroutilo několik režimů. Znovu nabyla na síle zejména kvůli protahující se občanské válce v Sýrii a neutěšeným poměrům v autoritářské Eritreji.

Brusel chce přerozdělit uprchlíky na základě kvót 

Evropská komise navrhla, aby další země EU v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka celkem 40 tisíc žadatelů o azyl. Do jiných zemí osmadvacítky ale budou přesunováni jen občané Sýrie a Eritreje. Pro Česko by to znamenalo přijmout 1328 uprchlíků. Pak je zde ale další dvouletý plán, který počítá s dalšími 20 tisíci žadateli o azyl. 

O plánu, který počítá také s unijním příspěvkem až 6000 eur (přes 160 tisíc korun) na jednu osobu, nyní budou rozhodovat členské země. Mnohé už daly najevo, že se jim nelíbí. Rozhodnutí přitom musí padnout takzvanou kvalifikovanou většinou, například Praha samotná by jej zablokovat nemohla.

  • „Jsme schopni přijmout jen ty, které jsme schopni integrovat,“ myslí si místopředseda ODS Martin Kupka .