Separatisté navrhují ústavu: Jsme autonomní, ale přesto součást Ukrajiny

Kyjev - Vedoucí představitelé takzvaných lidových republik v ukrajinském Donbasu zveřejnili svůj návrh změn ukrajinské ústavy, který předpokládá rozsáhlou autonomii povstaleckých zón v Doněcké a Luhanské oblasti, ale označuje je za nedílnou součást ukrajinského území. „Doufáme, že brzy najdeme shodu a řešení přijatelné pro obě strany,“ řekl zástupce doněckých separatistů Denis Pušilin. Kyjev zatím na návrh nereagoval. Z Ukrajiny uprchlo před ozbrojeným konfliktem podle OSN zhruba 878 000 lidí.

Radikálové z vedení donbaských republik do této chvíle jednoznačně nedeklarovali ochotu podřídit se správě Kyjeva, přestože Moskva, která je podporuje, územní celistvost Ukrajiny vyjma anektovaného Krymu v oficiálních vyjádřeních nezpochybňuje. V únorových mírových dohodách z běloruského Minsku se píše, že politické urovnání donbaské krize má proběhnout „v souladu s ukrajinskými zákony“. Kyjev má do konce roku obnovit plnou kontrolu rusko-ukrajinské hranice.

Jednotlivé body návrhů, jejichž plný text zveřejnila agentura DAN, vycházejí z formulací minských dohod. Představa separatistů počítá s vymezením zvláštní zóny na východě země, jejíž územní rozsah bude stanoven zvláštním zákonem. Území bude mít rozsáhlou autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců Kyjevem, vytváření vlastních bezpečnostních složek, autonomního využívání přírodních zdrojů nebo používání ruštiny. Vedoucí představitelé lidových republik Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij si zachovají své funkce, pokud je z nich místní donbaské orgány, nikoli Kyjev, neodvolají.

Prezident samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko
Zdroj: ČT24

„Výkonnou moc v (ukrajinských) oblastech a okresech a ve městech Kyjevě a Sevastopolu uplatňují místní správní orgány. Zvláštnosti výkonné moci ve městech Kyjevě a Sevastopolu určují jednotlivé ukrajinské zákony,“ píše se v návrhu. V ústavním článku 133 se podle povstaleckého návrhu bude nadále uvádět, že „součástí systému administrativního a územního uspořádání je autonomní republika Krym“. O Krymu, zabraném loni na jaře Ruskem, musí podle luhanského zmocněnce Vladislava Dějněga rozhodnout Kyjev, nikoli povstalci. „Tento problém s Donbasem nijak nesouvisí a absolutně není v naší kompetenci,“ uvedl.

Jsme připraveni k mírovému rozhovoru, zní od separatistů

Lidové republiky jsou podle Dějněga ochotny zůstat součástí Ukrajiny ve jménu zastavení ozbrojených bojů na Donbasu. Připravenost respektovat zachování územní celistvosti země není podle něj ale novinkou. „Ochota Luhansku a Doněcku dosáhnout kompromisu s Kyjevem není obsažena jen v našich návrzích ústavních změn. Lidové republiky to daly najevo už loni v září na první schůzce v Minsku,“ citovala Dějněga luhanská agentura LuganskInformCentr. „Už tehdy republiky navzdory svým vojenským úspěchům souhlasily s tak ohromným kompromisem,“ dodal. Názory ukrajinského vedení na tuto otázku jsou ale podle Dějněga neudržitelné. „Zdá se to nemyslitelné, ale lidé uzurpující si moc v Kyjevě si nepřejí naši integraci cestou decentralizace. A to jsme připraveni k mírovému a konstruktivnímu dialogu,“ podotkl Dějněgo.

Video Jan Šír: Navržené změny jako velký ústupek nevnímám
video

Jan Šír: Navržené změny jako velký ústupek nevnímám

Jan Šír: Navržené změny jako velký ústupek nevnímám

Zpravodaj ČRo v Moskvě k návrhu separatistů

Rusista: Ke konci krveprolití a začátku vyjednávání je daleko

Separatisté navrhují ústavu: Jsme autonomní, ale přesto součást Ukrajiny

Podle ruské agentury RBK separatisté své návrhy předali takzvané kontaktní skupině, jak to předpokládají minské dohody. Na její platformě se od února jedná o mírovém urovnání krize. Ukrajinské vedení návrhy povstalců zatím nekomentovalo. Premiér Arsenij Jaceňuk nedávno prohlásil, že „Moskva ani nikdo jiný nemá právo diktovat Ukrajině, jaká má být její ústava“. Minské dohody nicméně „dialog o budoucím režimu“ povstaleckých zón předpokládají.

Z Ukrajiny před konfliktem uprchlo už téměř 880 000 lidí

Z Ukrajiny uprchlo před ozbrojeným konfliktem podle OSN zhruba 878 000 lidí. Dalších 1,3 milionu lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, jsou uprchlíky ve vlastní zemi.


Podle názoru kyjevských komentátorů může být klíčovým sporným bodem pořádání místních voleb, s nimiž minské dohody počítají. Kyjevský parlament už v březnu schválil zákon se seznamem měst a obcí, na které se má budoucí zvláštní status vztahovat. Prezident Petro Porošenko ale zákon opatřil dodatkem, podle něhož zákon o zvláštním statusu vstoupí v platnost až po komunálních volbách provedených podle ukrajinských zákonů. Separatisté takový postup odmítli. V jejich dnešním návrhu se uvádí, že volební systém povstaleckého území má být nezávislý na zákonodárné a výkonné moci Kyjeva.