František v Sarajevu: Cítím ve světě ovzduší války

Sarajevo – Papež František behem návštěvy Sarajeva řekl, že ve světě „cítí ovzduší války“. V této souvislosti odsoudil ty, kteří toto klima úmyslně udržují. Jeho bohoslužby na olympijském stadionu v bosenské metropoli se zúčastnilo na 65 000 lidí. František přijel do Bosny a Hercegoviny s cílem povzbudit k usmíření bosenské národy, mezi nimiž dvacet let po občanské válce stále panuje značná nedůvěra. Přestože Františkovu návštěvu provázely bezpečnostní obavy, po Sarajevu se pohyboval v otevřeném automobilu.

„Je to svým způsobem třetí světová válka podávaná po kouskách a v kontextu globální komunikace je zde cítit klima války,“ řekl papež během mše. „Je to klima, které vyvolávají a záměrně podněcují zejména ti, kteří si přejí střet mezi různými kulturami a civilizacemi, a také ti, kteří s válkami spekulují, aby vydělali na prodeji zbraní,“ dodal.

Avšak válka, upozornil dále František, je také „destrukce, mnoho zničených životů. “Vy to víte velmi dobře, neboť jste to tady skutečně zažili: Jaké utrpení, jaké pustošení, jaká bolest!" řekl.

Válka, která v letech 1992 až 1995 v Bosně provázela rozpad bývalé Jugoslávie, si vyžádala životy na 100 000 lidí a tisíce dalších jsou dosud nezvěstní. Polovina populace byla etnickými čistkami donucena opustit domovy.

Kvůli příjezdu papeže přijelo do Sarajeva na 100 000 Bosňanů z nejrůznějších koutů země. Tisíce lidí lemovaly cestu, kudy papež jel z letiště do města.

Při setkání s vedením země, tříčlenným předsednictvem Bosny a Hercegoviny, které se uskutečnilo před mší, František vyzval Bosňany, aby odmítli „barbarství“ těch, kteří pokračují ve vyvolávání rozporů, jež mají být „záminkou pro další nepopsatelné násilí“. Nabádal, aby lidé trpělivostí a důvěřivým dialogem pokračovali v práci ve prospěch míru a soužití. „Sarajevo a Bosna mají zvláštní význam pro Evropu i pro celý svět,“ zdůraznil rovněž pontifik. Soužití tří komunit různého vyznání podle něj „dokazuje celému světu, že spolupráce mezi různými etniky a náboženstvími k obecnému blahu je možná“. Zdůraznil ale, že je pro to třeba učinit ještě více, zejména v Bosně.

František místo projevu diskutoval s mládeží

Po mši na olympijském stadionu papež v sarajevské katedrále vyslechl několik svědectví o zabíjení a mučení za války v 90. letech, včetně tragického příběhu řádové sestry unesené v roce 1993. „Jsou to vzpomínky vašich lidí a lidé bez vzpomínek nemají žádnou budoucnost,“ řekl pontifik shromážděným duchovním. „Své dějiny nezapomeňte, ale kvůli míru, nikoli kvůli pomstě,“ dodal. Před jedním knězem, který za války trpěl, se papež uklonil a požádal ho o požehnání.

Na závěr návštěvy František zrušil svůj plánovaný projev a místo něj diskutoval s mládeží. Řekl mladým Bosňanům, že jsou první poválečnou generací, jejímž úkolem je splnit naděje na mírovou a harmonickou budoucnost.

V Sarajevu platí přísná bezpečnostní opatření

Papežovu návštěvu provázela přísná bezpečnostní opatření. Obavy vzrostly, když islamisté hlásící se k radikální organizaci Islámský stát vpředvečer příjezdu Františka do Sarajeva vyzvali ke „svaté válce“ na Balkánu. Podle bosenských médií bylo dnes v Sarajevu v pohotovosti na 5000 policistů a k nasazení byly připraveny i vrtulníky bosenských ozbrojených sil.

Bosna a Hercegovina je dvacet let po občanské válce stále rozdělená a nedůvěra mezi tamními hlavními národy - islám vyznávajícími Bosňáky (dříve Muslimy), katolickými Chorvaty a pravoslavnými Srby - je nadále patrná. František před několika dny prohlásil, že do Bosny přijede, aby v zemi podpořil poválečný proces usmíření.

Z papežova videoposelství obyvatelům Bosny a Hercegoviny:

„Vybízím vás katolíky, abyste stáli po boku svých krajanů jako svědci své víry a boží lásky a pracovali pro společnost, která kráčí k míru, soužití a spolupráci.“

Válka, která v letech 1992 až 1995 v Bosně provázela rozpad bývalé Jugoslávie, si vyžádala životy na 100 000 lidí a tisíce dalších jsou dosud nezvěstní. Na základě daytonských mírových dohod, které válku ukončily, zemi tvoří dvě entity s rozsáhlou autonomií - bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská (RS).

Papež chtěl svou cestou také povzbudit katolickou chorvatskou komunitu, která tvoří zhruba 15 procent obyvatelstva a neustále se zmenšuje. Především mladí Chorvaté odcházejí kvůli špatné ekonomické a sociální situaci do zahraničí. Značná část bosenských Chorvatů má rovněž občanství sousedního Chorvatska, což jí otevírá dveře do Evropské unie. Podle sčítání lidu z roku 2013 tvoří Bosňáci největší část bosenské populace, 48,4 procenta. Podíl Srbů je 32,7 procenta a Chorvatů 14,6 procenta.

Papež navštívil Sarajevo už v roce 1997. Byl to Jan Pavel II., který do Bosny zavítal ještě jednou o šest let později, kdy pobýval v Banja Luce, metropoli Republiky srbské.

František varoval před ovzduším války (zdroj: ČT24)