Bagdád - Město Ramádí padlo do rukou radikálů z Islámského státu (IS) kvůli chybám velitelů. Myslí si to zraněný irácký voják, s nímž hovořila americká CNN. Iráčan považuje rozkaz k ústupu z města za zradu – armádu by nejraději opustil a přidal se k milicím. Vojáci prý ztrácejí vůli bojovat. Irácká armáda už zahájila v provincii Anbar protiútok s cílem získat Ramádí zpět.
Irácký voják: Pád Ramádí? Velitelé nás zradili
Marjanovič: Útoky USA ze vzduchu nestačí (zdroj: ČT24)
IS se poslední dobou daří dobývat větší města. V Sýrii přišla armáda o historickou Palmýru, Bagdád zase o Ramádí. Z této oblasti uprchlo od začátku května asi 55 tisíc lidí, kteří se snaží dostat do irácké metropole.
Armáda po stažení z Ramádí zaujala spolu se šíitskými milicemi pozice východně od něj. Nyní zahájila protiútok. Mluvčí šíitských milicí Ahmad Asadí tvrdí, že operace nepotrvá dlouho. Vojsko a milice prý obklíčily Ramádí ze tří stran. Armáda údajně použije nový typ zbraní a „nepřítel bude překvapen“. Operace nese krycí název Labajk já Husajn, tedy Sloužíme ti, Husajne. Jde o odkaz na imáma Husajna uctívaného komunitou šíitů.
Zraněný irácký voják CNN vyprávěl, jak armáda o Ramádí přišla. Jeho kontingent působil na západ od města. Asi 140 mužů bylo rozděleno do menších jednotek čítajících kolem 20 lidí. IS pak zaútočil na pozice Iráčanů. „Byly tam tři bomby, které vyřadily z provozu dvě vojenská vozidla Humwee a zabily pět našich lidí. Pak přijeli s buldozery plnými výbušnin,“ vzpomíná voják.
Přestřelka trvala několik hodin. Poslední okamžiky byly zachyceny na mobil. Jeden z vojáků na videu střílí zpoza bariéry. Vedle něj leží tělo jiného vojáka. Jak se přestřelka vyhrocuje, začíná chaos. Velitel Al-Yassiriho žádá o podporu ze vzduchu a křičí na své muže: „Bojujte, hrdinové, bojujte!.“
Boje v Ramádí
Radikálové zaútočili ze čtyř stran najednou
Pak někdo další upozorňuje, že se islamisté blíží z jiného směru. Nakonec radikálové na Iráčany zaútočili ze čtyř stran. Al-Yassiriho zasáhla kulka do ruky. Následoval křik, že munice došla – a přišel rozkaz ustoupit. Voják prý neměl jinou možnost než poslechnout. „Měli jsme oběti a zraněné, ale řekli jsme, že neustoupíme, jsme zvyklí na krev a ještě jsme neosvobodili naši zemi,“ konstatoval svědek. „Konvoj se pak ale stáhl, tak jsme museli také,“ dodal.
Voják řekl CNN, že cítí hněv a rozčarování – pár týdnů před pádem Ramádí se prý jeho jednotce podařilo zabít 6 islamistů a dalších 7 zajmout. Byli mezi nimi i čtyři cizinci a prý byli mučeni, aby poskytli armádě informace. „Chtěli jsme je zabít, ale nemohli jsme, protože náš velitel už o jejich zajetí informoval centrálu,“ zlobí se Al-Yassiri. Iráčané podle něj nemají vůli bojovat. Vojenští velitelé nepovolali posily a příkaz ke stažení považuje za zradu. „Chci opustit armádu – udělal bych to, kdybych si nemyslel, že mě to dostane do potíží,“ říká Al-Yassiri. „Chci se přidat k milicím a vrátit se do boje,“ dodává.
Pentagon tepal iráckou armádu
Pád hlavního města největší irácké provincie do rukou Islámského státu má podle Bagdádu jen zakrýt jiné neúspěchy extremistů. „Vyhráli jen tuto taktickou bitvu. Chtějí vyslat poselství, že vyhrávají, ale opak je pravdou,“ tvrdí irácký premiér Hajdar Abádí. Vláda nicméně už zahájila vyšetřování, aby zjistila, co se pokazilo a jak to bylo s rozkazem k ústupu. Mluvčí irácké vlády ale už prohlásil, že prohra v Ramádí padá na vrub vojenským velitelům, kteří postup v Ramádí špatně naplánovali.
Do irácké armády se navíc o víkendu pustil ministr obrany Ashton Carter. Armáda měla v boji o Ramádí přesilu, a přesto se stáhla a nechala na místě bojovou techniku, kritizoval ministr. Problém podle něj není v IS, ale v nevůli Iráčanů bojovat proti němu. „Můžeme je vycvičit, můžeme je vyzbrojit, ale vůli bojovat musejí mít sami,“ říká Carter.
Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor MF DNES
„Ukazuje se, že byla velká chyba, když se Američané v roce 2011 stáhli hlava nehlava z Iráku. Učinili tak především proto, aby prezident Obama splnil svůj předvolební slib. Američtí vojenští velitelé na místě mu říkali, ať to nedělá, že situace není dostatečně bezpečná a že to může celé dopadnout špatně. Nyní se ukazuje, že irácká armáda, která by měla čelit všem islamistům, toho není schopná – bojí se, nemá vůli. Bojeschopnými složkami v rámci irácké armády jsou jen šíitské milice – jak by asi mohly bojovat proti IS v sunnitských oblastech? Docházelo by k masovým vraždám. Američané jsou tak v pasti, nevědí, co dělat. Vidí, že fungovat jen ze vzduchu nestačí.“
Irácký poslanec Hakím Zámilí ale kritiku odmítl jako neopodstatněnou. „Irácká armáda a policie chtěly s IS v Ramádí bojovat, ale chybí jim kvalitní vybavení, zbraně a letecká podpora,“ prohlásil. Do USA se pak pustil Írán, který podporuje šíitské milice. Podle něj Washington zastavení postupu radikálů nepomohl. „Pane Obamo! Máte základnu pár kilometrů od Ramádí. Jak je možné, že jste nic neudělal?“ vzkázal Bílému domu Kásem Sulejmání, velitel íránských speciálních jednotek Kuds. Ty pomohly v křesle udržet syrského diktátora Asada. Zároveň teď mají hrát zásadní roli v bitvě s Islámským státem v Iráku.
Podle amerického listu The New York Times pomohla bojovníkům IS k vítězství v Ramádí písečná bouře. Iráčanům totiž nepomohla včas arabská koalice vedená Spojenými státy. Ta na pozice islamistů útočí ze vzduchu. Kvůli bouři ale nemohla letadla včas vzlétnout. Později už raději neútočila, jelikož během intenzivních bojů prakticky nešlo rozlišit mezi radikály a spojenci. „Bouře přinejmenším neutralizovala prostředky, které mohly být rozhodující,“ potvrdil nejmenovaný bývalý armádní velitel.
Irácká armáda při přestřelkách s islamisty poblíž Ramádí
Údery proti IS se snaží zasazovat i syrská armáda – její letectvo podle syrské státní agentury SANA tvrdě udeřilo na bojovníky IS přímo v jejich baště v městě Rakka na severu Sýrie. Agentura Reuters ale upozorňuje, že informaci nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci sleduje z Londýna, podnikly na stejné místo nálet již v pondělí letouny USA a jejich spojenců.
Do boje proti radikálům by se v budoucnu mohla zapojit i umírněná část syrských protivládních povstalců. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu oznámil, že jeho země spolu s Američany zahájila jejich výcvik na tureckém území. Na začátku května Spojené státy začaly rovněž cvičit umírněné syrské povstalce v Jordánsku. Kromě Turecka se výcvik má rozšířit i do Saúdské Arábie a Kataru. Dohoda mezi Tureckem a USA předpokládá výcvik a vybavení až 15 000 povstaleckých bojovníků. Turecko a USA se dohodly také na poskytnutí „letecké ochrany“ některým povstalcům připravujícím se na boj proti IS.