Radar, ranvej a kontrolní věž - vybavení čínské „základny pro rybáře“

Peking - Čína dál rozšiřuje své území na sporných Spratlyho ostrovech v Jihočínském moři a stále intenzivněji tam buduje novou umělou pevninu. Od začátku roku 2014 vznikly umělé ostrovy o rozloze přes 800 hektarů. Na místo se podívalo pozorovací letadlo americké armády. A Čína reagovala ostře.

Cizí vojenské letadlo! Tady je čínské námořnictvo. Blížíte se k zóně vojenského poplachu. Okamžitě odleťte," uslyšeli američtí piloti v rádiu v okamžiku, kdy se přiblížili k budované čínské základně.

Mise pozorovacího letadla je další způsob, jak Bílý dům dává najevo svůj nesouhlas. Dokonce zvažuje, že k ostrovům vyšle své válečné lodě.

Ostrov je pro meteorology a rybáře, tvrdí Peking

Strategické území v Jihočínském moři si nárokuje hned několik států. Čína je z nich daleko nejsilnější a kvůli postupující výstavbě zde také jasně přebírá kontrolu. Americké ministerstvo obrany sice v nedávné zprávě upozornilo, že není jasné, jaké má Čína s budovaným ostrovem záměry, jedním dechem ale naznačilo, že zde Peking buduje vojenskou infrastrukturu.

Peking tvrdí, že stavby mají mírové účely. Jsou prý určené meteorologům nebo rybářům. „Čínské práce na (Spratlyho ostrovech) převážně slouží civilním účelům, i když některé plní potřeby vojenské obrany. Cílem Číny je poskytovat přístřeší, podporu při navigaci, předpověď počasí a rybářskou pomoc posádkám lodí z různých zemí, které proplouvají tímto mořem,“ uvedla oficiální tisková agentura Nová Čína.

Detailní záběry z amerického pozorovacího letounu ale odhalují něco jiného: radar, kontrolní věž a ranvej dost dlouhou na to, aby na ní přistálo jakékoli letadlo čínské armády. Záběry rovněž ukazují bagrování písku ze dna moře a stavbu nové pevniny.

Vrchní velitel amerických vojsk v Tichomoří admirál Samuel Locklear varoval, že Čína by mohla na ostrovech rozmístit radarové a raketové systémy. Ty by pak mohly sloužit k tomu, aby si vynutila trvalou kontrolu nad touto zónou.

  • „Čína je jediný ze států nárokujících si ostrovy, který v oblasti nemá letiště. A to se teď snaží změnit,“ tvrdí analytik James Hardy.

Během dvou let vytvořila Čína daleko od svých břehů osm kilometrů čtverečních nového území. Tempo výstavby na ostrovech se v posledních čtyřech měsících ještě zvýšilo - jen během letoška tam vzniklo přes 600 hektarů nových pozemků.

/*json*/{"map":{"lat":10.563454302121485,"lng":115.45907975532238,"zoom":5,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Na Spratlyho ostrovy si kromě Číny dělají nárok i Filipíny, Vietnam a Malajsie. Ostrůvky, které jsou předmětem sporu, jsou často jen skalnaté útesy bez vody a dalších podmínek k osídlení, okolní moře je ale bohatým lovištěm ryb a podle expertů skrývá velká ložiska nerostných surovin, včetně ropy. Oblastí navíc vedou významné námořní trasy.

Video Čína tvrdě vykázala americké letadlo od Spratlyho ostrovů
video

Čína tvrdě vykázala americké letadlo od Spratlyho ostrovů