Rozšiřování Unie není na pořadu dne, ohlásil Juncker v Rize

Riga - Nynější summit Východního partnerství v Rize se nebude zabývat možností rozšíření Evropské unie o některé země z východu kontinentu. Zdůraznili to dnes představitelé EU při příchodu na slavnostní večeři, kterou schůzka v lotyšské metropoli začala. Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera není k podobné debatě připravena EU, ale ani šest východoevropských zemí partnerství.

Jinak byl ovšem vějíř témat, která prezidenti a premiéři při příchodu zmiňovali, široký: od bezvízového styku pro Gruzii a potřebu trvající podpory válčící Ukrajině, až po britskou snahu o reformu EU.

Příznačné do jisté míry bylo i to, že předseda vlády v ekonomických problémech tonoucího Řecka Alexis Tsipras prošel kolem novinářů beze slova. Mluvčí německého kabinetu dnes už dříve potvrdil, že řeckého premiéra čeká večer jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a také s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.

Merkelová před novináři zdůraznila, že Východní partnerství není nástroj rozšíření EU. „Neměli bychom budit falešná očekávání, která později nebudeme moci splnit,“ podotkla. Podobně se vyjádřil i Juncker, který upozornil, že o rozšiřování Unie se diskuse vůbec nepovede. „Musíme zajistit, aby evropská perspektiva pro každou z těchto zemí existovala. Připraveni ale nejsou, ani my nejsme připraveni,“ prohlásil. 

Projekt Východního partnerství byl spuštěn v roce 2009 v Praze. Projekt je společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Cílem je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti.

Přinejmenším od posledního summitu partnerství v litevském Vilniusu je ale patrná vzrůstající nechuť Moskvy, která podle politologů užší spolupráci postsovětských zemí s EU vnímá jako narušení své oblasti vlivu.

Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes prohlásil, že EU drží vytyčený směr a přes zastrašování, agresi a válku z posledního roku chce posílit spolupráci se všemi šesti partnery, ovšem na základě jejich připravenosti a jejich samostatného svobodného rozhodnutí. Podle Tuska Východní partnerství není namířené proti Rusku: „Ale řeknu to jasně: jde také o krásu. Kdyby bylo Rusko trochu měkčí, trochu víc okouzlující, atraktivnější, nemuselo by si možná své nedostatky kompenzovat destruktivní, agresivní a zastrašující taktikou vůči sousedům.“

Video Karas: Ruská média mluví o "summitu bez iluzí"
video

Karas: Ruská média mluví o "summitu bez iluzí"

Výsledkem summitu jedině kompromis

„Evropská unie chce dát najevo zájem o spolupráci se šesti zeměmi postsovětského prostoru. Summit by měl současně zdůraznit odlišný přístup EU ke každé zemi. Závěrečný dokument se má věnovat i ukrajinské krizi. Arménie a Bělorusko ho odmítají podepsat kvůli tomu, že v textu deklarace jsou slova o anexi Krymu. Jerevan a Minsk s použitím těchto slov nesouhlasí. Nyní se pracuje na kompromisním znění,“ informoval zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Právě diskuze se zeměmi více nakloněnými ruskému postoji způsobila, že ještě večer v Rize přítomní šéfové diplomacií pilovali jazyk chystané závěrečné deklarace. Verze jejího návrhu, kterou má k dispozici agentura ČTK, například v souvislosti s děním na Ukrajině vůbec nezmiňuje Rusko. „Kroky vůči Ukrajině a události v Gruzii v roce 2014 ukázaly, že základní principy suverenity a územní celistvosti v mezinárodně uznaných hranicích nemohou být v 21. století v Evropě brány jako dané,“ stojí v návrhu.

Rusko neustále tlačí na bývalé sovětské státy, aby se pod vedením Moskvy připojily ke vznikající Euroasijské unii. Rusko rozlítila asociační dohoda, kterou podepsal Kyjev s Unií. Ukrajinský prezident Petro Porošenko při této příležitosti uvedl, že jeho země chce usilovat o členství v Unii, až na to bude připravena. 

Ukrajinská krize vypukla po posledním summitu Východního partnerství v Litvě v listopadu 2013. Proruský prezident Viktor Janukovyč tehdy odmítl dohodu podepsat, což vedlo k mohutným protivládním protestům. Janukovyč pak v únoru 2014 prchl do Ruska a nová prozápadní vláda dohodu podepsala. Platnost klíčové části týkající se volného obchodu ale byla na žádost Moskvy pozastavena do ledna 2016.