Palestinci oplakávají „pohromu“ - řada zraněných

Ramalláh - Palestinci si připomínají vznik Izraele jako den katastrofy, v arabštině „nakba“. Při zásahu v Gaze vojáci zranili tři z účastníků manifestace, další zranění jsou hlášeni ze Západního břehu. Právě před 67 lety skončil britský protektorát nad palestinským územím a statisíce Arabů přišly o svůj domov ve Válce za nezávislost, ze které vzešel izraelský stát. Z palestinských území bylo vyhnáno přibližně 750 tisíc Palestinců, jejichž potomci často žijí v uprchlických táborech.

Připomínka začala v palestinských městech sirénami, které zněly 67 vteřin - jedna za každý rok existence Izraele.

Ulice Ramalláhu, který slouží jako neoficiální metropole Palestinské autonomie, se už ve čtvrtek zaplnily demonstranty. Lidé nesli 67 pochodní, klíčů, palestinských vlajek a černých vlajek, aby si připomněli Nakbu v roce 1948.

Akci zorganizovala zvláštní komise, které světu měla poslat dvě zprávy: právo na návrat Palestinců a vnitřní jednotu Palestiny. Komise uspořádala už ve středu pochod od hrobu bývalého palestinského prezidenta Jásira Arafata k náměstí Arafat, kde se konal koncert.

Hadždžah Džaafaríová žije v uprchlickém táboře Duhajša u Betléma

„Mysleli jsme si, že se brzo vrátíme, takže jsme si s sebou nic nebrali. Maminka uskladnila sádlo a jogurt, zkontrolovala krávy, kozy a slepice, aby zůstaly v pořádky, než se vrátíme. Jenomže ti, kdo se vraceli, byli zabiti.“
  
"Stále uchovávám klíč od našeho domu a vyprávím dětem a vnukům o té krásné vsi.
Kdybych tam mohla být jenom hodinu, nahradilo by mi to ty roky na útěku a utrpení."

Další pochod směřoval k separační zdi poblíž Ramalláhu. Izrael se touto bariérou snaží oddělit od Západního břehu a ochránit rozrůstající se židovské osady.  

Palestinci si připomínají 67. výročí vyhnání
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA/Mahmoud Issa

Izrael kvůli pochodům zpřísnil bezpečnostní opatření. Deset raněných je hlášeno z Nábulusu na Západní břehu. Asi 1000 židovských osadníků se tam vydalo v autobusech k hrobu biblického patriarchy Josefa. Izraelští vojáci pak zatarasili silnici a Palestinci začali protestovat a házet na vojáky kameny. Tvrdí, že ranění byli zasaženi ostrou municí, což ale armáda
popřela. Vojáci prý stříleli jenom gumové projektily.

V Libanonu se vydali k drátěnému plotu na izraelské hranici Palestinci, kteří žijí v libanonských uprchlických táborech. Účastníci všech protestů často nesli fotografie svých předků nebo domů, jež rodiny opustily, a také klíče k nim.  

„Nakba patří mezi nejvýznamnější sekulární dny, které oplakávají Palestinci po celém světě. Dnes mluvíme o jedné z největších uprchlických katastrof, která za 67 let nebyla vyřešena,“ konstatoval zpravodaj ČT Jakub Szántó.  

Nejvyhrocenější byla situace v roce 2011, kdy došlo ke střetům i na hranici mezi Izraelem a Libanonem. „Tehdy byly asi dvě desítky mrtvých,“ připomněl Szántó.

Muhammad Salmán Kajsíje, palestinský uprchlík žijící v Jordánsku

„Dodneška nechci o Židech ani slyšet. Ale neviním jenom je. Arabské armády nebojovaly dost. Ustoupily a nechaly Židům naši zemi napospas.“

Džibríl Radžúb, přední palestinský politik a gerilový velitel

„Dnes je nás 12 milionů. Polovina nás pořád žije v Palestině, polovina v diaspoře po celém světě. Hodně z nich ve velmi špatných podmínkách v uprchlických táborech.“

Palestina byla po první světové válce a rozpadu Osmanské říše od roku 1920 mandátním územím Společnosti národů pod správou Velké Británie. Již v meziválečném období vznikaly v důsledku židovského přistěhovalectví značné nepokoje mezi Židy a Araby. Přispěla k tomu i Balfourova deklarace z roku 1917, která podpořila plán na nezávislý židovský stát.

Po druhé světové válce se Londýn tohoto území vzdal. Kromě nevraživosti mezi Židy a Araby na tom mělo vliv i ukončení druhé světové války, vyvraždění milionů Židů v koncentračních táborech, zahájení dekolonizace či studená válka mezi Západem a socialistickým blokem v čele se Sovětským svazem.

Se vznikem Izraele se Palestinci nesmířili 

Před 67 lety, 14. května 1948, vznikl nezávislý Izrael, čímž zanikla mandátní Palestina. Podle rezoluce OSN měly vzniknout dva státy, židovský a arabský. Arabové na to ale nepřistoupili a krátce po vyhlášení izraelské nezávislosti začala první izraelsko-arabská válka.  

Bezprostředně po vyhlášení izraelské nezávislosti opustilo své domovy přes 700 tisíc Palestinců. Dnes jako uprchlíci žije 4,5 milionu jejich potomků. Naprostá většina z nich se chce vrátit do původních domovů, což je pro Izrael nepřijatelné.  

Uzná svět palestinský stát? 

Palestinu koncem loňského října uznala jako stát švédská vláda. Nezávazné doporučení svým vládám poté odhlasovaly také parlamenty Británie, Irska a Španělska. Europarlament podpořil rezoluci o uznání palestinské státnosti v prosinci. 

Československo v roce 1988 uznalo akt vyhlášení státu Organizací pro osvobození Palestiny, Praha ale Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy.  

Důležité symbolické podpory se dočkali Palestinci také ve Francii. Nezávaznou rezoluci vyzývající vládu, aby uznala Palestinu jako stát, posvětilo Národního shromáždění začátkem prosince. Francouzská vláda sice podporuje formování palestinského státu, tvrdí ale, že na jeho uznání je příliš brzy. 

Tento měsíc se rozhodl uznat Palestinu i Vatikán. Obě strany podepíší smlouvu.