Po víkendovém hororu se obyvatelé Kumanova vracejí domů

Kumanovo - Do svých domovů se postupně vracejí obyvatelé severomakedonského Kumanova, kde při víkendovém boji policie s ozbrojenci zemřelo 22 lidí a desítky dalších byly zraněny. Vláda po incidentu vyhlásila dvoudenní státní smutek a uvedla, že mezi údajnými teroristy byli bývalí členové Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Makedonská prokuratura obvinila z terorismu 30 lidí, z toho 18 Kosovanů. Vedoucí představitelé Kosova vzápětí účast svých spoluobčanů na násilí v Makedonii odsoudili.

Makedonská policie v sobotu zasáhla proti ozbrojencům, kteří patřili ke skupině, jež prý plánovala útoky na makedonské státní instituce a veřejná místa jako nákupní střediska a sportovní akce. Skupina údajně měla 40 dobře vycvičených členů, kteří se podíleli na různých akcích v regionu a na Blízkém východě. V jejím čele stálo podle médií pět bývalých bojovníků UCK. O život přišlo při zásahu osm strážců zákona a 14 ozbrojenců, zraněno bylo 37 policistů. K bezpečnostnímu incidentu došlo před několika dny i v Černé Hoře. Dvojice neznámých útočníků tam minulý pátek vypálila na armádní střelnici u Podgorice několik ran na černohorské vojáky, nikdo ale nebyl zraněn a motiv činu není znám.

Sobotní přestřelka začala časně ráno na předměstí Kumanova obývaném hlavně Albánci. Palbu z automatických zbraní během policejní akce, do níž byly nasazeny také vrtulníky, provázaly i exploze. Oblast bojů dnes skýtal obraz zkázy. Zničeny jsou desítky domů, mnohé mají zdi poseté dírami po kulkách. Makedonská prokuratura upřesnila, že při operaci bylo zadrženo a dnes obviněno z terorismu 30 lidí - 18 jich pochází z Kosova, jedenáct z nich jsou občané Makedonie, z nichž dva žijí v Kosovu, a jeden je Albánec žijící v Německu.

Video Obyvatelé Kumanova se vracejí domů
video

Obyvatelé Kumanova se vracejí domů

„Prezidentka Atifete Jahjagaová i premiér Isa Musafa odsuzují jakékoli zapojení občanů Kosovské republiky do incidentu v Makedonii,“ uvádí se v prohlášení, které k událostem v Kumanovu dnes v Prištině vydali nejvyšší kosovští představitelé.

Srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović reagoval slovy, že určité osoby chtějí vyvolat chaos v regionu, ale Srbsko to nedovolí. „Tento vývoj vyhovuje jen někomu, kdo chce, aby v regionu vypukl chaos a komu nezáleží na jeho rozvoji,“ citovala Stefanoviče bělehradská televizní a rozhlasová stanice B92. „Srbsko takový chaos nedovolí a je připraveno ve všech částech země zabránit podobným pokusům,“ dodal ministr. Na dotaz, zda srbské zpravodajské služby upozornily své kolegy z Makedonie na možnost teroristického útoku, Stefanović odpověděl, že agenti z obou zemí si často vyměňují informace. Tento konkrétní případ ale odmítl komentovat.

Události v Kumanovu byly dalším upozorněním na křehkost stability Makedonie, jejíž vládu opozice kritizuje za nelegální odposlechy a zneužívání pravomocí. Nedávno se střetli s policií účastníci protestu, na němž lidé žádali rezignaci premiéra Nikoly Gruevského, další protest chce opozice pořádat 17. května.

Odpůrci kabinetu dávají najevo podezření, že Gruevski se pokouší odvrátit pozornost od skandálu s odposlechy. K tomu mu mají posloužit incidenty s albánskými separatisty, jako byl střet v Kumanovu nebo nedávné obsazení policejního stanoviště skupinou 40 albánsky hovořících ozbrojenců v obci Gošince u hranic s Kosovem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg situaci podle svých slov sleduje s velkými obavami a vyzval obě strany ke zdrženlivosti.

/*json*/{"map":{"lat":42.48072220972897,"lng":21.64923009501946,"zoom":8,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":42.145841707270215,"lng":21.711044311523438,"type":"","description":""},"1":{"lat":44.822760189927365,"lng":20.45654296875,"type":"","description":""},"2":{"lat":42.70665956351041,"lng":21.1541748046875,"type":"","description":""}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Víkendový boj v Kumanovu byl nejhorším střetem v Makedonii od ozbrojené rebelie místních Albánců v roce 2001. Právě Kumanovo bylo jedním z hlavních dějišť bojů s albánskými separatisty, které se podařilo za pomoci mezinárodních zprostředkovatelů ukončit dohodami zaručujícími posílení práv albánské menšiny. Její realizace je však pomalá a dochází k různým incidentům, které zvyšují napětí.

Zásahové jednotky v ulicích Kumanova
Zdroj: ČT24

Kumanovo leží blízko hranic Srbska a bývalé srbské provincie Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo jednostranně samostatnost. Kosovští Albánci se odtrhli po ozbrojené revoltě tamních separatistů a vojenské intervenci NATO koncem devadesátých let.

Makedonii jsem varoval, tvrdí šéf srbské vojenské tajné služby VBA

Šéf srbské vojenské tajné služby (VBA) Petar Cvetković dnes televizní stanici Pink řekl, že srbské tajné služby makedonské kolegy už v dubnu upozornily, že by v jejich zemi mohlo dojít k útoku. „Albánští teroristé, kteří stříleli v Kumanovu, už byli v této části Makedonie delší dobu, ale makedonští kolegové byli přesvědčeni, že jde o přehnané řeči,“ uvedl. Poukázal přitom na to, že členové této „teroristické skupiny“ pocházeli hlavně z Kosova, ale někteří byli z Makedonie a dokonce i z jihu „centrálního Srbska“, a že jejich hlavním cílem je vytvoření Velké Albánie. Výraz centrální Srbsko je v Srbsku používán k označení území bez Vojvodiny a také bez Kosova, jehož samostatnost Bělehrad neuznává.

Cvetković rovněž tvrdil, že myšlenka vytvoření Velké Albánie má určitou podporu na Západě. Naznačuje to prý skutečnost, že některá prohlášení v tomto smyslu nebyla odsouzena, ale i způsob, jakým určitá západní média píší o událostech v Kumanovu. Narážel tak na více méně mlčení Západu poté, co albánský premiér Edi Rama počátkem dubna řekl, že sjednocení Albánie a Kosova je „nevyhnutelné“. A pokud se tak podle něj nestane brzy v rámci evropské integrace, budou tyto dvě země „nucené spojit se klasickým způsobem“.