Londýnem zněl odpor vůči Cameronovi i volebnímu systému

Londýn – Ostré protesty vypukly v Londýně po volebním vítězství Konzervativní strany v pátečních parlamentních volbách. Několik policistů, kteří na demonstraci dohlíželi, utrpělo zranění, sedmnáct z protestujících poté zadrželi. Demonstranti odmítali pokračování úsporných opatření konzervativců, ale také většinový volební systém, který umožní straně se ziskem 37 procent hlasů sestavit jednobarevnou vládu. Bez ohledu na protesty ale má dosavadní premiér David Cameron jisté pokračování ve funkci. Oznámil jména dalších ministrů a také potvrdil, kdo bude za Británii jednat o jejím dalším vztahu k Evropské unii.

Druhá Cameronova vláda, která vzniká po nečekaně jasném volebním vítězství pouze z členů Konzervativní strany, získává jasnější obrysy. Ke čtveřici nejdůležitějších ministrů, které Cameron určil již v pátek – ministru financí Georgi Osborneovi, ministryni vnitra Therese Mayové, šéfovi diplomacie Philipu Hammondovi a obrany Michaelu Fallonovi – přibývají další jména. Ministrem spravedlnosti jmenoval Cameron bývalého ministra školství Michaela Govea. Výrazný politik považovaný za odvážného a vizionářského reformátora se stal za minulé koaliční vlády cílem sporu konzervativců s liberálními demokraty a nakonec musel funkci opustit. V čele ministerstva školství potom zůstává Nicky Morganová, která Govea loni nahradila.

David Cameron také podle listu The Sunday Times potvrdil, že se George Osborne vyjednavačem s EU o reformách, jež mají předcházet referendu o setrvání Velké Británie v Unii. Cameron ho vyhlásí v roce 2017. Londýn chce získat z Bruselu zpět některé pravomoci. Evropská komise i velké členské státy se k takové možnosti ale dosud stavěly skepticky, zejména k omezení volného pohybu osob.

Demonstrace vypukla kvůli škrtům, skončila potyčkou s policií

K protestu proti výsledku voleb, které ve Velké Británii proběhly v pátek, se sešlo několik stovek lidí. Nesli transparenty a vyvolávali hesla proti úsporným opatřením, která konzervativci zavádějí. „Zastavte škrty“ či „Slibuji, že se postavím na odpor“ stálo na transparentech. „Dalších pět let tor(y)mentu“, přinesl si další účastník demonstrace slovní hříčku kombinující slova tory (tj. historické označení konzervativců), parlament a torment (utrpení). Agentura Reuters upozornila také na 25 zamaskovaných, černě oděných demonstrantů.

Demonstrace nakonec vygradovala v násilí. Její účastníci se pokusili proniknout přes zábrany do Downing Street, kde sídlí nejvýznamnější představitelé vlády a parlamentu. Po policistech, kteří se jim postavili, potom házeli láhve, plechovky a dýmovnice. Dva policisté utrpěli zranění, policie poté zadržela sedmnáct demonstrantů.

Proti většinovému systému: demonstrace i petice

Podle účastníka protestu Elliota Cornera z britské Strany zelených byla demonstrace zaměřena také proti většinovému volebnímu systému. Upozornil, že většina Britů konzervativce nevolila, přesto budou příštích pět let zemi sami vládnout. „Potřebujeme teď poměrný volební systém,“ řekl Corner.

Proti většinovému systému se ale nevymezila pouze poměrně malá hrstka Britů, kteří vyšli protestovat do centra Londýna. Problematický náhled na způsob, kterým se ve Velké Británii přetavují voličské hlasy v poslanecká křesla, přitom spojuje dvě strany s diametrálně odlišnou ideologií – izolacionistickou UKIP stavějící se proti EU či imigrantům a anglickou Stranu zelených. Za změnu se vyslovil například zmíněný zelený aktivista Corner i někdejší lídr UKIP Nigel Farage, který po své porážce ve volebním obvodu Thanet South z čela strany odstoupil. „Fakt, že více než pět milionů lidí volilo UKIP a zelené, a mají dva poslance, považujeme za absurdní a tragické popření demokratických přání občanů,“ řekl Will Brett ze Společnosti pro volební reformu. Ta spolu s organizací Odemkněte demokracii zorganizovala petici za poměrný volební systém, kterou do nedělního rána podepsalo na sto tisíc lidí.

Britové o volebním systému hlasovali, změnu odmítli

Jak ale upozornil po oznámení výsledků voleb publicista Alexander Tomský, ve Velké Británii proběhlo referendum o volebním systému. Již krátce po vstupu liberálních demokratů do koaliční vlády ho prosadil jejich předseda a tehdejší vicepremiér Nick Clegg. Nemělo jít o klasický poměrný systém, jaký používá většina zemí v kontinentální Evropě, kde se spíše než jednotliví kandidáti volí skupiny poslanců schválené stranami, ale měl umožnit zvolení vybrat si z kandidátky více jmen bez ohledu na politickou příslušnost. Výsledek referenda uspořádaného na jaře 2011 však byl jednoznačný: téměř 68 procent účastníků odmítlo změnu a zasadilo se za zachování klasického většinového systému. Zachování systému prosazovali tehdy především konzervativci, jejich koaliční partner chtěl změnu. Labouristé se jednoznačně nevyjádřili.


Video Demonstranti v Londýně protestovali proti úsporám a volebnímu systému
video

Demonstranti v Londýně protestovali proti úsporám a volebnímu systému

Demonstranti v Londýně protestovali proti úsporám a volebnímu systému

Z8 10.5.15

A. Tomský: Tentokrát se spletli i sázkaři – zasáhlo Skotsko

Vítězní konzervativci by v poměrném systému museli sestavit koalici

Volby do britského parlamentu skončily nečekaně jasným vítězstvím konzervativců, významným úspěchem skotských nacionalistů a velkou ztrátou labouristů a liberálních demokratů. Do konečného složení parlamentu pak promluvil i většinový volební systém: Konzervativci mají v dolní komoře většinu. Skotská národní strana, která v součtu získala necelých pět procent, má v parlamentu třetí nejsilnější zastoupení, zatímco liberálnědemokratických poslanců bude sedmkrát méně, ačkoli získali téměř o milion hlasů více. Strana nezávislosti Spojeného království potom získala ještě bezmála o půldruhého milionu hlasů více a má jediného poslance. V případě, že by Velká Británie zavedla poměrný systém, měli by Skotové jen poloviční počet poslanců a naopak konzervativci by potřebovali koaličního partnera – patrně UKIP, jíž by jiný systém přinesl více než 80 křesel.

Předseda konzervativců David Cameron, který jako první premiér od dob Margareth Thatcherové získal ve volbách, v nichž obhajoval svůj úřad, více hlasů než ve volbách předchozích, však díky úspěchu v někdejším referendu může sestavit vládu pouze ze svých stranických kolegů.

Zisk jednotlivých stran podle křesel

  • Konzervativní strana: 331
  • Strana práce: 232
  • Skotská národní strana: 56
  • Liberální demokraté: 8
  • Demokratická unionistická strana: 8
  • Sinn Féin: 4
  • Plaid Cymru: 3
  • Sociálně demokratická strana práce: 3
  • Ulsterská unionistická strana: 2
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 1
  • Strana zelených: 1
Zisk jednotlivých stran podle podílu hlasů (strany se ziskem nad 1 %)
  • Konzervativní strana: 36,9
  • Strana práce: 30,4
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 12,6
  • Liberální demokraté: 7,9
  • Skotská národní strana: 4,7
  • Strana zelených: 3,8