Miliband končí: Je čas pro někoho jiného

Londýn - Ed Miliband odstupuje z čela opoziční Labouristické strany poté, co jeho strana výrazně prohrála ve čtvrtečních parlamentních volbách v Británii. Zatím není jasné, kdo a kdy nastoupí na jeho místo. V čele strany bude do zvolení nového šéfa dosavadní Milibandova zástupkyně Harriet Harmanová. A není vyloučeno, že žena v čele labouristů zůstane. Podle Milibanda také nezmizí ani základní myšlenka kampaně, a to, že „labouristé budou nadále hájit zájmy všech pracujících“.
Video Ed Miliband, Nick Clegg a Nigel Farage oznamují rezignace
video

Ed Miliband, Nick Clegg a Nigel Farage oznamují rezignace

Ed Miliband, Nick Clegg a Nigel Farage oznamují rezignace

8.5.15

UDÁLOSTI: Britské volby vyhráli konzervativci

„Dnes se asi cítíte zklamáni, možná jsme prohráli volby, ale argument naší kampaně nezmizí. To, že naše země musí být jednotná, nezmizí, jedná se o výzvu současnosti, boj pokračuje a kdokoliv bude zvolen vůdcem strany, tak vím, že labouristé se budou zasazovat o zemi, která zde bude zastupovat zájmy opět všech pracujících,“ prohlásil při své rezignaci odcházející šéf labouristů Ed Miliband. A zároveň poděkoval všem britským občanům za podporu, kterou se jemu i jeho straně dostalo. „Děkuji vám za ten nejpodivnější kult 21. století, “milifandum", řekl.

Miliband již dnes časně ráno připustil, že jeho strana zažila ve volbách velké zklamání a rozčarování. Prohlásil, že je mu velmi líto, co se stalo. „Byla to zjevně velmi obtížná noc, která přinesla velké zklamání pro Labouristickou stranu,“ řekl Miliband v Doncasteru, kde byl znovuzvolen do parlamentu. Vyjádřil zejména politování nad tím, že jeho strana podlehla „vlně nacionalismu ve Skotsku“, kde dominovala na úkor labouristů Skotská národní strana.

Ve Skotsku výrazně uspěla Skotská národní strana (SNP), která získala 56 z 59 možných mandátů. Prosazuje samostatnost Skotska a je současně levicovější stranou než labouristé.

Úspěch SNP, která měla v minulém parlamentu jen šest poslanců, tak opět vyvolává otázky o budoucnosti Skotska, kde konzervativci mají jediného poslance. V loňském referendu Skotové nevelkou většinou odmítli samostatnost, ale tato otázka se vzhledem k dominantnímu postavení SNP zřejmě opět dostane do popředí.


Ed Miliband
Zdroj: ČTK/AP/
Autor: Tim Ireland

Předvolební průzkumy hovořily o mimořádně těsném klání mezi konzervativci a labouristy, ale skutečné výsledky se výrazně liší. Zatímco Konzervativní strana získala většinu, pro labouristy znamenaly výsledky nečekaný propad, a to především ve Skotsku, kde připadla téměř všechna poslanecká křesla Skotské národní straně. Většina v 650členné dolní komoře sice činí 326 křesel, fakticky ale měli konzervativci jistotu již ve chvíli, kdy dosáhli čísla 324 vzhledem k tomu, že se severoirští poslanci za Sinn Féin tradičně neúčastní parlamentních zasedání. Nakonec ale překonali i počet 326 mandátů. Předseda konzervativců David Cameron označil vítězství za své nejsladší.

Výsledky voleb

  • Konzervativní strana: 331
  • Strana práce: 232
  • Skotská národní strana: 56
  • Liberální demokraté: 8
  • Demokratická unionistická strana: 8
  • Sinn Féin: 4
  • Plaid Cymru: 3
  • Sociálně demokratická strana práce: 3
  • Ulsterská unionistická strana: 2
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 1
  • Strana zelených: 1
Zisk jednotlivých stran podle podílu hlasů (strany se ziskem nad 1 %)
  • Konzervativní strana: 36,9
  • Strana práce: 30,4
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 12,6
  • Liberální demokraté: 7,9
  • Skotská národní strana: 4,7
  • Strana zelených: 3,8

Ed Miliband si přitom co by předseda labouristů dobře vedl i v předvolební televizní debatě šéfů britských politických stran, kde podle bleskového průzkumu ústavu Survation a Daily Mirror u diváků vyhrál.

V projevu k labouristickým aktivistům Miliband řekl, že mu je líto výsledku a že během pěti let v čele strany udělal vše pro to, aby uspěla. Podle něj Británie potřebuje silnou Labouristickou stranu a teď nastal čas, aby někdo jiný převzal otěže. Podle zpravodaje ČT v Londýně Zdeňka Fučíka se nyní mluví o tom, že by v čele labouristů mohla stanout po odcházejícím Milibandovi žena, protože celkové image strany by to jen prospělo. A podle některých ohlasů může stát za neúspěchem labouristů ve volbách právě Ed Miliband, protože někteří voliči v Anglii se prý báli nevyzkoušeného lídra jakým byl a zvolili raději jistotu, kterou jim slibovali a jaké pro ně představují konzrevativci.

Ed Miliband s manželkou po oznámení neúspěchu labouristů v parlamentních volbách
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Tim Ireland

Historie se opakuje

Dá se tak říci, že historie se svým způsobem opakuje, Ed Miliband se po vzoru svého staršího bratra Davida rozhodl stáhnout do ústraní. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband se před pěti lety rozhodl odejít z vrcholné politiky právě proto, že ho tehdy jeho mladší bratr Ed v souboji o křeslo lídra opoziční labouristické strany porazil.

Edu Milibandovi se tak nepodařilo dovést labouristy k úspěchu, přičemž toto byly jeho první volby, kdy stál v jejich čele. Neuspěl zejména ve Skotsku, kde labouristé byli dosud dominující stranou. Největší politickou obětí je stínový ministr financí Ed Balls, ve Skotsku zase neuspěl šéf volební kampaně labouristů Douglas Alexander.

Ed Miliband se svou ženou Justine před ústředím Labouristické strany
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Tim Ireland

Nyní už bývalý šéf hlavní britské opoziční Labouristické strany Ed Miliband (45) stál nějaký čas ve stínu svého staršího bratra Davida, někdejšího ministra zahraničí, a představoval se jako „ten druhý Miliband“. Zvolením Eda do čela labouristů v září 2010, když porazil ostatní kandidáty včetně svého staršího bratra Davida Milibanda, který získal o 1,2 % hlasů méně, se jejich pořadí však obrátilo. V čele Labouristické strany nahradil dočasnou předsedkyni Harrietu Harmanovou, která stranu vedla od květnového odstoupení Gordona Browna krátce po všeobecných volbách.


Je suis Ed

Byl to právě Ed, který současné sněmovní volby zpestřil díky fotkám, které se zrodily před rokem. Tehdy snídal na květinovém trhu v Londýně a pochutnával si na sendviči se slaninou a jeho výraz gurmánské rozkoše se blížíl až lobotomické křeči. Snímky pořízené bulvárními novináři oblétly loni svět a nyní se opět dostaly na světlo. Britský bulvární deník The Sun použil tyto fotografie pro svou středeční titulní stranu. Hlavní titulek zněl: „Zachraňte nám krk!“. Slovo „bacon“ má totiž v angličtině kromě významu slanina, také smysl idiomu „zachránit krk“.

Fotografie, kvůli které se Ed Miliband stal terčem vtipů
Zdroj: ČT24

Milibandovi voliči a příznivci si podobné zesměšňování svého lídra nenechali líbit. Na sociální síti Twitter odpověděli kampaní, kterou Milibanda podpořili. Heslem pro tuto oporu se stal hashtag #jesuisEd, které je analogií na heslo #jesuisCharlie, jenž se začalo objevovat po lednovém teroristickém útoku na redakci francouzského karikaturního časopisu Charlie Hebdo. Příznivci jsou na snímcích vyfocení v pózách, ve kterých ne příliš šikovně konzumují sendviče se slaninou.

Pozdvižení v předvolební kampani v Británii vyvolala přitom už v pondělí také konzervativní kandidátka, která na adresu šéfa opozičních labouristů Eda Milibanda prohlásila, že „se nikdy nesníží k podpoře Žida“. Konzervativní strana prostořeké Gulzabeen Afsarové ihned podle webu BBC pozastavila členství a zahájila proces jejího vyloučení.

Kritika zněla i z řad vlastní strany

Kritika jeho práce ale zaznívala i zevnitř samotné Labouristické strany. Zejména pak to, že mu chybí vůdčí schopnosti, tedy jakési „charisma“, aby stranu dostal zpět k moci. Nebo že věnuje příliš velký důraz úzce zaměřeným tématům, jako jsou například tzv. smlouvy na nula hodin, tj. smlouvy, kdy zaměstnanec může podepsat dohodu, aby byl k dispozici pro práci v případě potřeby bez uvedení konkrétních počtu hodin nebo časů práce, nebo zdanění bohatých. Díky tomu však nebyl podle některých kritiků schopen oslovit střední vrstvy, tak jako to učinil v jižní Anglii s voliči Tony Blair, který tak vyhrál třikrát všeobecné volby.

Na druhou stranu, hodnotí BBC, Miliband udělal hodně proto, aby se postavil do cesty zájmům vlivných hráčů. Počínaje Rupertem Murdochem za jeho skandály s odposlechy (Robert Murdoch je mediální magnát a miliardář, považován za jednoho z nejvlivnějších lidí na světě) nebo v případě energetických společností, když oznámil plánované zmrazení cen.

Ed Miliband
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Chris Radburn

Ovšem jeho osobní popularita patřila mezi vůbec nejnižší ze všech labouristických vůdců, byla hluboko i pod preferencemi strany samotné. Miliband se snažil však udělat jednu věc, díky které mohl čelit palbě kritiky: pokusil se udělat z vlastního přístupu ctnost. „Já nejsem jeden z mnoha,“ řekl ve svém projevu v loňském roce. „Můžete najít lidi, kteří mají více hranatou bradu, více profilovanou… lidi, kteří vypadají lépe, když jí sendvič se slaninou, ale pokud chcete konvenčního politika, tak to nejsem já, to je jiný chlápek. A jestli chcete politika, kerý si myslí, že dobrá fotka je to nejdůležitější, tak pro mě nehlasujte…, protože to já nejsem. Věřím, že lidé by docela uvítali někoho, kdo vstane a řekne, že v politice jsou důležitější věci než fotka,“ prohlásil Miliband. 

Právě na jeho „charakter“ se snažili během voleb jeho konzervativní oponenti neustále upozorňovat, poukazující na to, že je příliš slabý a ve vleku SNP na to, aby byl premiérem. Ale šéf labouristů měl nakonec lepší kampaň, než mnozí očekávali a jeho osobní preference rostly téměř z nuly. Na otázku, zda bylo dost těžké čelit ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, odpověděl ve stylu Johna Wayneho: „Sakra, ano, jsem dost tvrdý.“

A když už však bylo dnes ráno jasné, že labouristé prohráli, Ed Miliband odstoupil hrdě a za potlesku svých prříznivců z čela strany a řekl, že vzal „absolutní a celkovou odpovědnost“ za tuto porážku.

Politický vývoj Eda Milibanda

Ed MilibandEd Miliband navštěvoval jednu z běžných londýnských škol. Jeho dětství bylo pravděpodobně ale trochu pestřejší, a to i intelektuálně, než je u průměrného školáka běžné, píše BBC. Jeho otec Ralph se narodil v Belgii židovským přistěhovalcům z Polska, byl jedním z předních marxistických teoretiků své generace - a divoký kritik labouristické strany. Jejich matka, původem polská židovka Marion Kozak, je také známá postava na britském levicovém poli.

Jeho rodina v době, kdy vyrůstal, hostila přední intelektuály a politiky. Na večeře byli zváni takoví hosté jako například Ken Livingstone (britský levicový politik a v letech 2000–2008 starosta Lodnýna) a Tariq Ali (známý britský politolog, historik a spisovatel). V rodinné jídelně se tak nezřídka odehrávaly vášnivé debaty levicově smýšlejících politiků. Oba bratrové byli často vyzýváni k tomu, aby do diskuze přispěli svými vlastními názory. A třeba i „Tony“ Benn, britský politik, člen Labouristické strany, který byl ministrem průmyslu ve vládě Harolda Wilsona a ministrem energetiky ve vládě Jamese Callaghana, dlouholetý poslanec britského parlamentu, uděloval bratrům rady, jak s domácími úkoly.

„Musím přiznat, že mě Ed ohromil tím, že je schopen složit Rubikovu kostku … během jedné minuty a 20 sekund, a jak si vzpomínám, tak jen s jednou rukou, “ vzpomíná britský historik, sociolog z Essexské univerzity a blízký přítel otce Eda Ralpha.

Ale i když někteří říkají, že má Ed Miliband politicky blíže ke svému otci než bratrovi, ve skutečnosti jsou oba bratři vzdáleni socialismu po vzoru svého otce, který zemřel v roce 1994. Jejich matka Marion, známá aktivista za lidská práva,která na rozdíl od svého manžela zůstala členem britské Labouristické strany, zřejmě oba syny v jejich politickém smýšlení ovlivnila více, kontatuje BBC.