Jak se končilo s válkou… i kvůli diplomatickým sporům několikrát

Praha – Kdy skončila válka? Otázka, nad kterou dává historie i po 70 letech nejednoznačnou odpověď. Datum na Památníku vítězství u Milína je 11. května 1945 a připomíná poslední bitvu na našem území. Od roku 1989 ovšem slavíme konec války 8. května, jako Den vítězství v Evropě. Předtím jsme slavili 9. května v souvislosti s osvobozením Prahy, ostatně v Moskvě je tomu tak dodnes při oslavách konce Velké vlastenecké války. Definitivní tečku za druhou světovou válkou ale představuje až kapitulace Japonska z 2. září 1945.

Oficiální datum není spojené s posledním výstřelem, ale čistě diplomatickým aktem. Německá kapitulace vstoupila v platnost o půlnoci z 8. na 9. května 1945. Navzdory tomu se ale na řadě míst stále bojovalo i poté: i u nás docházelo ke srážkám nebo k bojům ještě 12. nebo 13. května v jižních Čechách, v Jugoslávii ještě kolem poloviny května, na Špicberkách dokonce německé jednotky kapitulovaly až počátkem září 1945.

„Jde o to, kdy byla osvobozena určitá metropole, hlavní město, což se vždy obecně pojilo s příchodem osvobozující armády,“ říká historik Stanislav Kokoška. V českém prostředí šlo o 9. květen, kdy do Prahy dorazila Rudá armáda. Právě proto se od roku 1946 konec války slavil oficiálně tento den. Změna přišla s rokem 1989, kdy Československo datum sjednotilo se Západem.

Alfred Jodl – později odsouzený k smrti v Norimberském procesu – podepisuje v Remeši německou kapitulaci. Přihlížejí po jeho levici Hans-Georg von Friedeburg a po pravici Wilhelm Orenius
Zdroj: ČTK

Zatímco většina Evropy slaví ukončení války skutečně 8. května, Rusko si nadále ponechalo hlavní část oslav o den později. Podle historiků s tím souvisí rozpory mocností ohledně plnění společných závazků. Vůdce sovětů Stalin s oficiálním podpisem německé kapitulace (brzy ráno 7. května v Remeši) nesouhlasil, přítomnému generálovi ale nestihl včas oznámit, aby dokument nepodepisoval.

Stalin si proto vynutil opakování celé akce v Berlíně. „Mělo se tak stát v okamžiku vstoupení kapitulace v platnost, tedy o půlnoci z 8. na 9. května, čímž se měly sjednotit ty dva kapitulační dokumenty. Ve skutečnosti se tak stalo až o pár minut později, tedy v době, kdy už nastala platnost původní kapitulace,“ dodává Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V samotné Praze sice boje až na výjimky skončily už 8. května, definitivní jistotu ale Pražané měli až s příchodem jednotek Rudé armády o den později. Podle odborníků přitom osvobozenecká vojska mohla do metropole dorazit už dříve. „Dne 6. května byla osvobozena Plzeň a střízlivě lze říci, že Pattonova vojska mohla do Prahy přijet 7. května,“ zmiňuje Smetana.

Převážila ale dohoda o demarkační linii na přibližné ose Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Sověti navíc mnohem více než americké velení zdůrazňovali politický význam osvobození Prahy. Stejně tak mohla válka v českomoravském prostoru skončit daleko později. Pokud by nevypuklo české povstání, Němci i Rudá armáda kalkulovali s boji až do 21. května.

  • Oficiální konec války v Evropě: půlnoc z 8. na 9. května 1945 – slaveno 8. května
  • Konec Velké vlastenecké války (1941–1945) na sovětském území – slaveno 9. května
  • Boje druhé světové války jako celku oficiálně skončily 2. září 1945
  • Samotná japonská vojska pak kapitulovala v Singapuru teprve až 12. září 1945