Polské prezidentské volby ve znamení boje o euro

Varšava - V Polsku začaly prezidentské volby. Mandát obhajuje současná hlava státu Bronislaw Komorowski, který Polákům nabízí hlavně jednotu a bezpečí. Podle posledních průzkumů je favoritem, nadpoloviční většinu ale zřejmě v prvním kole nezíská. Komorowski je také velkým zastáncem eura, jeho rival - zástupce opozice Adrzej Duda - naopak říká společné evropské měně jasné NE. Podle něj současná polská vláda neumí prosadit zájmy země v rámci zahraniční politiky.

Komorowski má blízko k Občanské platformě. Do funkce hlavy státu nastoupil v důsledku letecké havárie u Smolensku, při níž zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a část polské elity. „Působil jsem současně jako předseda parlamentu a hlava státu. Vzal jsem na sebe odpovědnost za Polsko v době, kdy bylo hluboce rozdělené kvůli politické krizi. Nejdůležitějším úkolem bylo stabilizovat zemi a její instituce. To znamenalo jmenovat nového šéfa centrální banky a téměř všechny vojenské velitele,“ zavzpomínal nedávno Komorowski.

Komorowski se důrazně postavil za Kyjev

Za jeho vlády vypukla ukrajinská krize a prezident má jasno: vládu v Kyjevě podporuje, proti Rusku vystupuje tvrdě. Podle něj by státy střední Evropy měly současné vedení Ukrajiny jasně podpořit. Už dříve uvedl, že nevidí důvod, který by bránil dodávkám zbraní Ukrajině. „Počítám s pokračováním velmi těsné a přátelské spolupráce a aktivit s cílem podpořit západní ambice Ukrajiny týkající se EU a NATO,“ podotkl polský prezident.

Za Komorowského vlády se Varšava snaží posílit svou obranu a modernizuje armádu. Bezpečnost země je také jedním z hlavních téma prezidentovy kampaně, s níž chce svou funkci obhájit. Nedávno se Komorowski vyjádřil kriticky k plánované vojenské přehlídce v Moskvě. Označil ji za symbol nestability. „Divize, které před očima Polska a celého světa napadly Ukrajinu, tam budou demonstrovat svou sílu.“ Prezident také schválil vytvoření společné vojenské brigády s Ukrajinou a Litvou. Podle RT čítá 4500 vojáků a bude se zodpovídat přímo NATO. 

V kampani sází Komorowski na klid a jistoty. Spoléhá tak na to, že současní Poláci v situaci, kdy se jejich ukrajinský soused potýká se separatisty a s Ruskem, ocení stabilitu země nejvíc. „Nepotřebujeme chaos nebo politické experimenty. Polsko dnes potřebuje jednotu a bezpečí,“ míní prezident.

Vizitka Bronislawa Komorovského (62 let; bezpartijní, dříve člen Občanské platformy)

  • Po studiu historie na univerzitě ve Varšavě pracoval jako novinář a přednášel historii v církevním semináři. V osmdesátých letech byl členem nezávislého odborového hnutí Solidarita a angažoval se i v protirežimním Hnutí na obranu práv člověka a občana.
  • V roce 1991 byl poprvé zvolen poslancem. V červnu 2000 si ho do svého kabinetu vybral premiér Jerzy Buzek. Ministerstvo obrany Komorowski řídil do voleb na podzim následujícího roku.
  • V roce 2005 byl zvolen místopředsedou dolní komory parlamentu a o dva roky později usedl do jejího čela. Po letecké tragédii u Smolenska v dubnu 2010, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński, vykonával Komorowski z titulu předsedy Sejmu některé pravomoci hlavy státu.
  • Regulérním prezidentem byl zvolen v červenci 2010, když ve volbách porazil Jaroslawa Kaczyńského. V souvislosti s výkonem nejvyšší ústavní funkce se Komorowski vzdal členství v Občanské platformě, kde od června 2006 zastával post místopředsedy.

Prezident chtěl euro co nejdřív, teď už rétoriku mírní

Současný prezident patří rovněž mezi nejhlasitější zastánce přijetí eura. Když začal loni v září vládnout kabinet Ewy Kopaczové, Komorowski nezapomněl klást důraz právě na toto téma. „Mezi velkými úkoly vlády je příprava Polska na nevyhnutelnou rozsáhlou debatu o posilování našeho postavení v integrující se Evropě, myslím tím rozhodnutí o členství v eurozóně,“ prohlásil. Polsko přijde o mezinárodní vliv, pokud nevstoupí do eurozóny, varoval tehdy. 

Podle průzkumů by ale Komorowského volilo stále méně lidí – koncem roku to bylo přes 50 procent, v dubnu už jen kolem čtyřiceti. Prezident proto minulý měsíc ubral plyn: „Navrhuji diskutovat o vstup do eurozóny, až splníme kritéria.“ Poláci mají sice značně kladný vztah k Unii, na vstup do eurozóny se ale netváří – podle průzkumu z loňského října bylo proti 68 procent dotázaných a pouze 24 procent pro. Bojí se, že porostou ceny, mzdy ovšem nikoli.

Video Události ČT: V Polsku vybírají prezidenta
video

Události ČT: V Polsku vybírají prezidenta

Události ČT: V Polsku vybírají prezidenta

ud, 10.5.

Předvolební kampaň v Polsku se vyostřuje

Pazderka: Místo diskuse v Polsku zaznívá křik a vzájemné obviňování

Události ČT: Polsko bude volit prezidenta, Komorowski ztrácí

Analytik: Polsko je rozdělené a ani jeden z kandidátů ho nesjednotí

Komorowského rival Duda je odpůrce eura, volá po změně

„V podání polské pravice je Bronislaw Komorowski součástí polského establishmentu, který skrze média zamazává jakékoli vládní neúspěchy a manipuluje veřejným míněním,“ uvádí polský zpravodaj ČT Josef Pazderka. Komorowského největšího rivala Dudu potom vyslala do boje právě opoziční strana Právo a spravedlnost. Nabízí mládí, dynamičnost a také rázný odstup od současného prezidenta. „Prezident by měl chránit Poláky. Měl by být otevřený k sociálním otázkám. Aby Poláci mohli žít v klidu. Co potřebujeme, je změna,“ konstatoval Duda během debaty kandidátů. 

Dudova osobnost Poláky zaujala. Podle dubnového průzkumu by ho volilo 26 procent lidí. Jeho kampaň sází i na praktickou ukázku - v centru Varšavy ve speciálním obchodě představuje Komorowského jako zaníceného příznivce eura, jehož rychlé přijetí přinese Polsku jen problémy a vyšší ceny. „Můj postoj je jednoznačný - zásadní ne euru v této situaci.“

Mezi jeho další předvolební sliby patří zvýšení daňových úlev pro jednotlivce nebo zrušení postupného zvyšování minimálního věku pro odchod do důchodu na 67 let. Pokud jde o zahraniční politiku, podle Dudy není polská vláda dost ofenzivní. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo předložit „významné iniciativy“ v rámci EU, partneři Polska „jednoduše ignorují“ polské zájmy, řekl politik.

Vizitka Andrzeje Dudy (42 let; člen strany Právo a spravedlnost) 

  • Europoslanec a někdejší spolupracovník prezidenta Lecha Kaczyńského. Vystudovaný právník začal se stranou Právo a spravedlnost (PiS) spolupracovat v roce 2005 jako první poradce jejího poslaneckého klubu. To mu o rok později pomohlo získat post ve vedení ministerstva spravedlnosti a pak i členství ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce.   
  • Počátkem roku 2008 nastoupil Duda jako náměstek do kanceláře tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Funkci zastával až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. Před pěti lety Duda neúspěšně kandidoval na primátora Krakova.  
  • V roce 2011 byl zvolen poslancem a na podzim 2013 se stal tiskovým mluvčím PiS. Obě funkce zastával do loňského zvolení poslancem Evropského parlamentu.

Kromě Komorovského a Dudy kandiduje ještě dalších 9 osobností, kterým se podařilo sesbírat zákonem předepsaných 100 tisíc podpisů na podporu své kandidatury. Z volebního klání už vypadla první polská transsexuální poslankyně Anna Grodzká, která dostatečný počet podpisů nezískala. 

Mezi kandidáty je i „Barbie“ nebo rocker

Třetí největší počet podpisů sesbírala kandidátka Svazu demokratické levice Magdalena Ogórková. Ta si od některých kritiků kvůli své politické nezkušenosti a blond vlasům vysloužila přezdívku Barbie. Už dříve slíbila, že se bude snažit rozmrazit vztahy mezi Varšavou a Moskvou. 

Dalším z kandidátů je nestraník Pawel Kukiz - herec, který v 80. letech založil rockovou skupinu Piersi, která zanikla teprve před dvěma lety. Je znám jako jeden z iniciátorů hnutí, jehož cílem je zavést jednokolový většinový systém pro volbu poslanců polského parlamentu. „Svou kampaň postavil na tom, že není politik, tvrdil, že je potřeba vyměnit politické elity, protože současné politické vedení je nekompetentní,“ doplňuje Vít Dostál z think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky. „V posledním průzkumu dosáhl na 19 procent. Posbírá protestní hlasy voličů.“

Dalším zajímavým kandidátem je šéf polské levicově liberální strany Janusz Palikot, považovaný za „zlobivého hocha“ politiky. Podnikatel dříve kouřil marihuanu na veřejnosti, vyráběl zbraně a sexuální hračky a na tiskové konferenci měl na sobě tričko hlásající „Já jsem gay“. Kontroverzní je rovněž postava politického veterána Janusze Korwina-Mikkeho. Známý euroskeptik přirovnal EU k Třetí říši a současné polské vůdce označil za „pudly Washingtonu“. 

Poláci volí prezidenta přímo, má rozsáhlé pravomoci 

Prezident je v Polsku volen přímo občany staršími 18 let. Kandidátem se může stát kterýkoliv občan Polska, který má právo volit do parlamentu a je starší 35 let. Podmínkou k tomu, aby se občan zúčastnil boje o prezidentský post, je předložení seznamu alespoň 100 tisíc podpisů na podporu jeho kandidatury. Vítězem voleb se stává ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo z kandidátů není zvolen v prvním kole, proběhne do 14 dnů kolo druhé, v němž se utkají 1. a 2. nejúspěšnější kandidát. Vítězem se stane ten kandidát, který v druhém kole dosáhne nadpoloviční většiny hlasů. 

Zvolený prezident je zodpovědný za bezpečnost státu. Vyhlašuje volby do Sejmu i Senátu a za mimořádných okolností může obě komory rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Může též vyhlásit celonárodní referendum o významných otázkách. Má volnou ruku ve výběru premiéra a může předkládat návrhy nebo dotazy k Ústavnímu soudu. Má právo vetovat zákony, jeho veto však může být přehlasováno 3/5 většinou přítomných poslanců Sejmu.