Austrálie v reakci na popravy svých lidí stahuje velvyslance z Indonésie

Jakarta/Sydney - Austrálie na protest proti popravě dvou Australanů obviněných z pašování drog odvolává z Indonésie svého velvyslance. Oznámil to premiér Tony Abbott. Australský velvyslanec Paul Gibson se má vrátit do země na konci týdne. Popravu svého občana odsoudila také Brazílie, která ji považuje za vážné narušení vztahů mezi zeměmi. Indonésie včera navzdory protestům a mezinárodnímu nesouhlasu popravila osm lidí včetně sedmi cizinců. Žádosti o milost nevyslyšela. Podle OSN přitom země u svých občanů odsouzených v zahraničí omilostnění žádá.

Austrálie respektuje svrchovanost Indonésie, ale odsuzuje to, co se stalo, uvedl Abbott. Podle něj byly popravy kruté a zbytečné. Odvolání velvyslance je krok, který Austrálie používá velmi zřídka a nikdy dříve ho neučinila kvůli popravě vězně.

Abbott současně varoval před obchodním nebo turistickým bojkotem Indonésie. Na Twitteru se už objevil hashtag #boycottIndonesia. Austrálii přitom s Indonésií pojí rozsáhlé obchodní a politické vztahy. Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové se však nezdá, že by vzájemné vztahy mohly být narušené dlouhodobě. Ministerstvo zahraničí Indonésie oznámilo, že nemá v plánu stahovat vlastní velvyslance z Austrálie jako reciproční opatření, dodala zpravodajka.

Indonésie letos popravila už druhého občana Brazílie

Vážné narušení vztahů ohlásila krátce po popravách i Brazílie. Indonésie letos popravila už druhého brazilského občana. Země žádala o zastavení včerejší popravy z humanitárních důvodů, protože odsouzený muž trpěl schizofrenií. „Respektujeme indonéskou svrchovanost, ale zároveň jsme zpochybnili uplatnění trestu jako humanitární záležitost,“ uvedla brazilská ministryně zahraničí Mauro Vieira.

Brazilské ministerstvo zahraničí nejprve posoudí vztahy s Indonésií, než rozhodne, jakou akci podnikne. Zatím nemá v plánu nahradit svého velvyslance, kterého země odvolala již po první popravě. Brazílie má s Indonésií, která je největší ekonomikou jihovýchodní Asie, obchodní přebytek pět miliard USD (125 miliard korun). Hrozí jí, že kvůli sporu o popravy přijde o velkou vojenskou vývozní dohodu s Indonésií.

Indonésie sama žádá milost pro své občany, zní z OSN

Proti rozsudku se postavily nejen země, odkud pachatelé pocházeli, ale i mezinárodní organizace. Důrazně tento krok kritizoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle agentury AP mimo jiné poukázal na to, že Indonésie sama žádá o milost pro své občany odsouzené v jiných zemích k trestu smrti. „Je proto nepochopitelné, proč naprosto odmítá udělit milost za méně závažné zločiny spáchané na jejím území,“ řekl mluvčí úřadu Rupert Colville. „Je mimořádně politováníhodné, mimořádně smutné, že tito lidé byli připraveni o život,“ zdůraznil mluvčí. Výkon absolutního trestu v Indonésii odsoudila také organizace hájící lidská práva Amnesty International. Popravu označila za „nesmyslnou, tragickou a strašlivou vraždu schválenou státem“.

Na trest smrti čeká v zemi dalších 138 lidí

Navzdory mezinárodním protestům Indonésie v úterý zastřelila za pašování drog osm lidí, včetně sedmi cizinců - dva Australany, čtyři Nigerijce a Brazilce. „Chceme zdůraznit, že nejsme proti těmto lidem, nejsme ani proti jejich zemím. Naším nepřítelem je zločin - tedy obchod s drogami, který by Indonésii mohl zničit,“ uvedl Muhammad Prasetyo, indonéský hlavní prokurátor. Na tiskové konferenci uvedl, že každého odsouzeného zastřelila 13členná popravčí četa.

Podle indonéských médií byla nečekaně ušetřena odsouzená Filipínka poté, co se jakartským úřadům vzdala žena, která ji pro pašování drog naverbovala. Skupinu zatkla policie na indonéském ostrově Bali v dubnu 2005. Odsouzeni byli o rok později. Původně byl mezi čekateli na popravu i Francouz Serge Atlaoui, jeho právník ale prozatím dosáhl odkladu tím, že podal stížnost proti způsobu, jímž byla zamítnuta jeho žádost o milost. Trestu smrti naopak neunikli oba odsouzení Australané, přestože se jejich právníci odvolali a poukazovali na to, že vyšetřování mohla ovlivnit korupce.

Video Zpravodajka ČT v Asii: Jakarta důsledně odolává žádostem o milost
video

Zpravodajka ČT v Asii: Jakarta důsledně odolává žádostem o milost

Zpravodajka ČT v Asii: Jakarta důsledně odolává žádostem o milost

Indonéské popravy vyvolaly široký nesouhlas

Indonésie i přes odpor popravila osm pašeráků drog

Jakarta prudce zvýšila počet vykonávaných poprav za poslední dva roky, kdy nastoupil do úřadu zastánce popravování pašeráků drog, prezident Joko Widodo. Podle mezinárodního zákona o lidských právech by trest smrti měl být vynášen jen za nejvážnější zločiny, jako je vražda.

  • Indonésie má výjimečně přísné protidrogové zákony a popravy pašeráků drog tam jsou časté. Na výkon trestu smrti v současnosti v zemi čeká 138 lidí, asi třetina jsou cizinci. Letos v lednu bylo v Indonésii popraveno za obchodování s drogami šest lidí, z nichž pět bylo cizinců. Tyto popravy vyvolaly po celém světě ostrou kritiku ze strany vlád a ochránců lidských práv.

Níže je přehled vybraných asijských zemí, ve kterých hrozí trest smrti. Kompletní přehled zemí si můžete prohlédnout na MAPĚ TRESTU SMRTI VE SVĚTĚ.

AFGHÁNISTÁN

Největší světový producent drog na bázi opia tresty smrti za drogy vynáší, ale jen zřídka vykonává. Ve válkou zničené zemi je prosazování práva velmi slabé.

BANGLADÉŠ

Bangladéš nezveřejňuje údaje o počtu lidí, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, ani o počtu provedených poprav. Předpokládá se ale, že v celách smrti jsou stovky lidí, a to nejen za pašování drog. Je mezi nimi nejméně pět opozičních představitelů odsouzených za spáchání zločinů proti lidskosti během války země za nezávislost v roce 1971.

BRUNEJ

Brunej má stanovený trest smrti za pašování drog, ale popravu za jakýkoli zločin už nevykonala víc než posledních deset let. Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International v podstatě platí neoficiální moratorium na popravy.

ČÍNA

Čína popravuje nejvíc lidí na světě, byť tyto údaje udržuje v tajnosti. Trest smrti je udělován mimo jiné i za pašování drog a popravy se vykonávají zastřelením nebo smrtící injekcí.

INDIE

Ke konci roku 2014 bylo v celách smrti asi 278 lidí. V letech 2012 a 2013 Indie vykonala dvě popravy oběšením, čímž přerušila osm let trvající neoficiální moratorium.

INDONÉSIE

V místních celách smrti je asi 140 odsouzených, z toho 60 za drogové zločiny. Víc než dvě desítky čekatelů na popravu za pašování drog jsou cizinci.

MALAJSIE

V celách smrti je více než 900 odsouzených. Vláda informace o popravách oficiálně nezveřejňuje, předpokládá se ale, že jsou prováděny jen zřídka. Podle Amnesty International představují tresty smrti za drogy více než 70 procent všech vynesených nejvyšších trestů.

PÁKISTÁN

Pákistán ukončil šestileté moratorium na trest smrti v prosinci 2014 v rámci zákroku proti ozbrojencům po masakru spáchaném Talibanem ve škole, kde přišlo o život 150 lidí, většinou dětí. Od té doby šlo na popraviště téměř 100 odsouzených. Původně se jednalo jen o ty, kdo byli odsouzeni za trestné činy spojené s terorismem, ale od té doby se škála rozšířila na všechny tresty smrti.

I během moratoria dál soudy trest smrti vynášely, takže podle Amnesty International je nyní v pákistánských celách smrti zhruba 8000 odsouzených. Nejvyšší trest se v zemi uděluje za vraždu, terorismus, pašování drog, vlastizradu a některé druhy rouhačství.

SINGAPUR

Po moratoriu na vykonávání poprav v letech 2012 a 2013 byli v roce 2014 popraveni dva lidé odsouzení za pašování drog. V celách smrti tohoto městského státu je v současnosti 23 lidí.

SRÍ LANKA

Srílanské soudy vynášejí tresty smrti za vraždy, znásilnění či pašování drog. Země ale nevykonala žádnou popravu od roku 1976. V celách smrti je 300 odsouzených, kteří vyčerpali všechny možnosti odvolání. Srílanské úřady čas od času hrozí přerušením neoficiálního moratoria a obnovením poprav, které se v zemi vykonávaly oběšením.

THAJSKO

Thajsko nadále vynáší trest smrti za velké drogové zločiny, stejně jako například za vlastizradu, terorismus či vraždu. K letošnímu lednu bylo v celách smrti 649 odsouzených, valná většina za pašování drog. Naposledy se poprava konala v roce 2009, kdy byli dva muži odsouzení za pašování drog popraveni smrtící injekcí.

TCHAJ-WAN

Podle tchajwanského zákona mohou dostat zločinci odsouzení za pašování drog trest smrti. Ovšem v praxi prakticky všechny tresty smrti vynesené od roku 2003 byly za vraždu. V současnosti je v celách smrti 48 lidí, nikdo ale za trestný čin spojený s drogami. Poslední poprava za pašování drog se uskutečnila v roce 2002; jednalo se o muže dopadeného s 295 kilogramy heroinu.

VIETNAM

Ve Vietnamu je každý rok odsouzeno k trestu smrti asi 70 nebo 80 vězňů, většinou za pašování drog a vraždy. Země nezveřejňuje oficiální statistiky počtu lidí odsouzených k trestu smrti či popravených, podle dostupných informací je v celách smrti víc než 700 odsouzených. V roce 2014 bylo popraveno zhruba 50 lidí.