Většina světových politiků si již nedovede představit komunikaci s veřejností bez použití Twitteru. Podle mezinárodní studie příznačně nazvané „Twiplomacy“ mělo k letošnímu březnu svůj twitterový účet 85 procent členských zemí OSN a více než dvě třetiny vedoucích představitelů národních států. Jak studie uvádí, zatím posledním z plejády prezidentů či premiérů, kteří začali oficiálně působit na této sociální síti, je český předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Na Twitteru stále vede Obama. Hned za ním jsou papež a indický premiér
Zatímco Sobotkův účet si k dnešnímu datu (28. 4.) přidalo ke sledování 2181 lidí, nejnavštěvovanější twitterové prezentace se číselně pohybují v hodně odlišných řádech. Pomyslnému žebříčku vévodí americký prezident Barrack Obama, který si účet založil už zkraje roku 2007; tehdy ještě působil v politice coby senátor za stát Illinois. Za Obamou následují papež František a indický premiér Nárendra Módí.
Twiterový účet Barracka Obamy sleduje nejvíce lidí
Posledně jmenovaný se tím pasoval do pozice „Skokana roku“, neboť od května 2014, kdy usedl do čela indické vlády a začal také používat Twitter, se jeho účet stal jedním z globálně nejvyhledávanějším. „Pevně věřím v sílu moderních technologií a sociálních sítí umožňujících komunikaci s lidmi po celém světě,“ vyjádřil se Módí před rokem při příležitosti spuštění osobních webových stránek a příslušných účtů na sociálních sítích.
Nejvíce jsou sdíleny tweety papeže Františka
Naproti tomu třeba čínský prezident Si Ťin-pching na Twitteru není. Jeho český protějšek Miloš Zeman tu sice svůj účet má, ale poslední tweet se na něm objevil v říjnu 2013. Nejčastěji reagující hlavou státu je prezident Rwandy Paul Kagame, poněvadž 86 procent jeho tweetů jsou odpovědi na jiné příspěvky včetně reakcí na kritiku jeho vlastní osoby. Světovou osobností, jejíž tweety jsou nejvíce sdíleny, je pak papež František.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová: „Twitter je pro diplomacii výjimečným komunikačním kanálem.“
Hashtagová diplomacie je skutečně novým a mocným fenoménem. V současnosti je již běžnou věcí, že si takto mezi sebou vyměňují „depeše o 140 slovech“ například ministři zahraničí členských zemí EU.
Twitter má pro politiky a diplomaty svůj nezastupitelný význam i ve chvíli, kdy chtějí něco významného rychle oznámit veřejnosti. Tímto způsobem pronikaly ven zprávy od všech zainteresovaných stran v rámci jednání o íránském jaderném programu. A když Hillary Clintonová oficiálně oznámila svou kandidaturu na budoucí prezidentku Spojených států, ne náhodou tak učinila prostřednictvím Twitteru a kanálu YouTube.