Neslavný konec prvního fašistického diktátora

Nezbývá nám nic jiného než utéct. K takovému rozhodnutí dochází již bývalý italský diktátor Benito Mussolini takřka na konci války. Na muže, který dvacet let vládl celé Itálii i jejím koloniím tvrdou rukou, číhá všude kolem nebezpečí. Největší hrozbu pro něj nepředstavuje ani tak postupující spojenecká armáda jako spíš italští partyzáni prahnoucí po pomstě. Ze strachu před nimi se Duce převléká do německé uniformy a doufá, že se dostane s prchajícími německými vojáky nepozorovaně do Švýcarska. Kolonu ale zastavují u jedné severoitalské vesnice partyzáni a nenáviděného fašistického diktátora zatýkají.

Co se stane potom, bylo nejspíš každému jasné. Nekonal se ani soud a hned druhý den, 28. dubna 1945, byl Benito Mussolini spolu se svou milenkou Clarou Pettaci a několika dalšími fašistickými pohlaváry zastřelen partyzány. Ani smrt ale tehdy nebyla považována za dostatečný trest pro muže, který likvidoval své odpůrce a zatáhl Itálii do války. Těla popravených převezli do nedalekého Milána, kde je na náměstí Loreto pověsili za nohy na nosníky čerpací stanice, aby se na nich mohl rozvášněný dav ještě pomstít. Mimochodem na stejném místě o rok dříve fašistický režim popravil patnáct partyzánů. „Pět ran za mých pět zavražděných synů!“ křičela údajně žena, jež do Mussoliniho těla pětkrát vystřelila. 

Mussolini je dnes znám jako první fašistický diktátor, ale přitom byl od mládí radikálním socialistou a mimo jiné i šéfredaktorem levicových stranických novin Avanti. Kvůli svým názorům na mezinárodní roli Itálie se ale během první světové války s Italskou socialistickou stranou rozešel. V roce 1919 založil fašistickou organizaci Fasci di Combattimento (Bojové svazky). Ta se o dva roky později přeměnila v Národní fašistickou stranu a na podzim 1922 zorganizovala pochod na Řím, kdy si Mussolini pomocí polovojenských fašistických oddílů v černých košilích vynutil své jmenování předsedou vlády. V průběhu 20. let pak zakázal všechny ostatní politické strany a záhy začal uplatňovat expanzivní zahraniční politiku a uchýlil se k vojenským výbojům. V roce 1935 napadl Etiopii, v roce 1939 obsadil Albánii a následující rok se po boku nacistického Německa zapojil do druhé světové války. 

Italové ale během války ani zdaleka nedisponovali takovou vojenskou silou jako Němci. A vršící se neúspěchy italské armády zapříčinily Duceho pád. Po vylodění spojenců na Sicílii v létě 1943 fašistická Velká rada převedla výkonnou moc na krále a diktátor byl internován. Osvobodil ho ale německý vzdušný výsadek, takže v září 1943 založil Mussolini na severu Itálie ovládaném Německem republiku s hlavním městem v Saló. Ta ale neměla dlouhého trvání. Se stahováním Němců na jaře 1945 se musel dát na útěk i Mussolini, který se mu stal nakonec osudným.

 

Beneš Duceho vyznamenal řádem Bílého lva

Málokdo dnes ví, že fašistický diktátor Benito Mussolini je držitelem nejvyššího československého státního vyznamenání, řádu Bílého lva. Vyznamenání tehdejší Duce obdržel od československé vlády v roce 1926. „Jednak to bylo ocenění Mussoliniho aktivity v prvních letech první světové války, kdy se po frontovém zranění vrátil k žurnalistice a zasloužil se o propagaci vzniku československých legií,“ uvedl historik Vladimír Nálevka. „V Itálii vznikl spolek podporující nezávislost Československa a Benito Mussolini byl také jeho členem,“ doplňuje Pavel Helan z Univerzity Karlovy. Mussolinimu totiž imponoval československý boj za nezávislost. 

Dokonce se netajil obdivem k husitství. V roce 1913 Mussolini vydal knihu Giovanni Hus, il Veridico (v překladu Jan Hus, muž pravdy). Autor se netají sympatiemi k Janu Husovi, a i když obsahuje řadu chyb a nepřesností, tak díky ní navázal tehdejší novinář Mussolini kontakt s dalšími Čechy. Historici se shodují, že v Itálii i díky propagandě, na které se významně podílel právě Mussolini, vznikla československá legie a Itálie se po první světové válce zasloužila o vznik samostatného československého státu. Hned po roce 1918 se ale vztahy obou států začaly zhoršovat. Podle Vladimíra Nálevky chtěl Edvard Beneš právě udělením vyznamenání oživit chladné československo-italské vztahy. Zdroj: Reportéři ČT


Video 70 let od popravy diktátora Mussoliniho
video

70 let od popravy diktátora Mussoliniho

70 let od popravy diktátora Mussoliniho

s6, 28.4.