Londýn – Podle nové americké studie neexistuje žádná spojitost mezi takzvaným očkováním MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) a vznikem autismu. Vědeckou komunitu tyto závěry nepřekvapily, podle britského serveru The Guardian by ale mohly vnést zásadní změnu do společenské diskuse o bezpečnosti očkování. Tu před 17 lety zpochybnila studie amerického lékaře Andrewa Wakefielda, která souvislost očkování a vzniku autismu potvrzovala. Později byla ovšem tato studie označena za podvod.
Rozsáhlá studie vyvrací spojitost mezi očkováním a vznikem autismu
Studie zveřejněná v prestižním lékařském časopise Journal of American Medical Association se opírá o vzorek dat sesbíraných od 97 727 dětí napříč celými Spojenými státy. Dvě procenta z těchto dětí měla staršího sourozence postiženého některou z forem autismu.
Vědci se snažili zjistit, zda u dětí, jejichž starší sourozenci některou z forem autismu trpí (což znamená vyšší riziko, že budou autismem postiženy také), bylo po absolvování očkování MMR diagnostikováno onemocnění ve vyšší míře.
Studie ale žádný vztah mezi očkováním a vznikem autismu u těchto vysoce rizikových dětí nepotvrdila. Vliv nemělo ani to, zda děti absolvovaly pouze jedno očkování (kolem druhého roku věku), nebo podstoupily i druhé, kolem pátého roku věku.
„Rodiny s dítětem postiženým některou z forem autismu mohou být nepodloženými zprávami o souvislosti mezi očkováním a vznikem nemoci zvláště znepokojeny. Řada rodičů postižených dětí proto i přes nedostatek důkazů věří, že vakcína mohla být jednou z příčin vzniku jejich onemocnění,“ uvedli autoři studie.
S autismem bylo diagnostikováno 994 ze sledovaných dětí. Častější výskyt postižení se projevil právě u dětí, které měly postiženého staršího sourozence. Naopak to, jestli děti podstoupily očkování, se podle vědců na četnosti diagnózy nijak neprojevilo.
Loni musely být kvůli spalničkám zavřeny školy
Obavy ze spojitosti mezi autismem a takzvanou trojvakcínou vedly v posledních letech mnoho amerických rodičů k rozhodnutí nenechat své děti vůči spalničkám, příušnicím a zarděnkám imunizovat. Nemoc se ve větší míře objevila ve Spojených státech naposledy loni v prosinci. Kvůli epidemii, která odstartovala v kalifornském Disneylandu, musely být zavřeny školy a zavedena karanténa. Nakonec se spalničkami nakazilo v 18 amerických státech 159 dětí.
Američtí lékaři se proto nyní snaží prosadit změny v zákonech, které do budoucna znemožní rodičům „na základě jejich osobní víry“ očkování odmítnout. Aktivisté na oplátku lékaře obviňují, že jsou pod vlivem farmaceutických firem.
Povinné očkování v ČR
Očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je v Česku povinné. Děti se očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky.
Povinné je v ČR také očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku.
Zdroj: Česká vakcinologická společnost
„Už od 50. let minulého století se bouřlivě diskutuje o tom, co vlastně autismus je a co ho způsobuje. Zejména kvůli nárůstu počtu dětí diagnostikovaných s některou z poruch je stále naléhavější pochopit všechny příčinné souvislosti,“ poznamenal k nové studii Bryan H. King, působící na washingtonské univerzitě a v dětské nemocnici v Seattlu.
Neochota některých rodičů nechat očkovat mladší sourozence postižených dětí mohla vést k tomu, že mezi dětmi, které podstoupily očkování, je méně dětí s některou z forem autismu. Nic víc, upozorňuje King. „Jediným závěrem, který lze z této studie vyvodit, je, že neexistuje vztah mezi výskytem autismu a očkováním u dětí – a to jak s nemocnými, tak zdravými sourozenci,“ uzavřel King.
Kontroverze kolem trojvakcíny MMR odstartovalo v roce 1998 publikování podvodné studie v lékařském časopise The Lancet, která potvrzovala souvislost mezi vznikem autistických poruch a MMR. Vědecká obec kritizovala média za naivní interpretaci studie a poskytování nepřiměřeného prostoru jejímu autorovi, Andrew Wakefieldovi.
Během následujících let byl Wakefield obviněn ze střetu zájmů, manipulování s daty, porušení etických kodexů. Následně přišel o lékařskou licenci. Editor časopisu The Lancet se od článku distancoval - autor prý svou „zcela falešnou“ studií časopis oklamal.