Esesák z Osvětimi před soudem: Nesu morální spoluvinu. Odpusťte mi

Lüneburg (Německo) - Přiznání viny a prosba o odpuštění zazněly dnes v severoněmeckém Lüneburgu z úst 93letého Oskara Gröninga. „Je nesporné, že nesu morální spoluvinu. Prosím o odpuštění. O otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,“ prohlásil v jednom z posledních velkých osvětimských procesů v Německu. Muž, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“, přiznal, že o vyvražďování Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy žádného z nich ani neuhodil.

Úvodní slyšení začalo dopoledne za velkého zájmu médií s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali také jeho právníci. Přiznal, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem.

Gröning se zodpovídá z podílu na vraždě více než 300 000 lidí v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Čelí obžalobě z napomáhání k trestnému činu a je jedním ze tří desítek někdejších údajných osvětimských dozorců, které loni doporučili spolkoví žalobci stíhat. Jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry je naplánován do 29. července.

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil také v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů. Obžalobě čelí právě kvůli údajnému podílu na smrti 300 000 z nich. Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a počítal zabavené peníze. Věděl ale, že vězně označené za neschopné práce čeká zavraždění v plynových komorách, a svou prací tak prý podporoval systematické vyvražďování a pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky.

Video Pravděpodobně jeden z posledních stíhaných nacistů
video

Pravděpodobně jeden z posledních stíhaných nacistů

K žalující straně se připojilo 60 osob, které přežily holocaust nebo jsou příbuznými obětí z Maďarska, USA či Kanady. „Neskončilo to s pádem Hitlera,“ řekla o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na ní a její sestře-dvojčeti dělal dělal dělal Josef Mengele. „Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový život,“ řekla jednaosmdesátiletá žena.

Proces by měl trvat přinejmenším do konce července. V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce přinejmenším tří let. Soud se koná v budově lüneburské rytířské akademie.

Gröning, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“ (profesi účetního vykonával i v civilu), trvá na své nevině. Připouští, že o vraždění Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy nikoho nezabil ani nemučil. V roce 1948 nebyl uznán vinným z válečných zločinů, v roce 1963 se prokuratura žaloby vzdala, protože nepovažovala za možné, že by podle tehdejších právních podmínek mohl být Gröning v Německu odsouzen. Nyní mu hrozí trest od doživotí po minimální hranici tří let, svou roli ale může sehrát i přihlédnutí k jeho věku a zdravotnímu stavu.

Video Motl: Oskar Gröning prošel velkou sebereflexí
video

Motl: Oskar Gröning prošel velkou sebereflexí

Motl: Oskar Gröning prošel velkou sebereflexí

PP 21.4.

Zpravodaj ČT k procesu s Gröningem

Před soudem stojí další dozorce z Osvětimi

„Nejdůležitější věcí tohoto soudu je, že spravedlnost poslouží poškozeným, kteří se přidali k obžalobě. Stále mají šanci povědět svůj příběh. A také uvidí, že každý, kdo se podílel na vraždě jejich příbuzných, bude hnán k odpovědnosti,“ prohlásil zástupce přeživších Cornelius Nestler. „Tento soud je pro mě jednou z nejdůležitějších životních událostí, protože když jste jednou byli vězněm v Osvětimi, poznali jste něco, co nikdo jiný na světě,“ dodává jedna z přeživších Eva Pusztaiová–Fahidiová.

V Německu bylo zatím v souvislosti s masovým vražděním za druhé světové války odsouzeno 49 lidí z celkových šesti a půl tisíce, kteří sloužili v Osvětimi.

Publicista Stanislav Motl připustil, že Gröning je malá ryba, nicméně je podle něj třeba vzít v úvahu, jaký se píše rok a kolik těch, kdo se na holocaustu podíleli, je ještě naživu. Je to příběh člověka, který skutečně prošel obrovskou reflexí. Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holocaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece,“ řekl před deseti lety v rozhovoru s BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.

/*json*/{"map":{"lat":53.25057371881721,"lng":10.400153372159599,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":53.25061487403157,"lng":10.400249361991882,"type":"","description":"Budova, kde se koná soud s Oskarem Gröningem"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/