Číňané nechtějí dřít za pakatel. Zahraniční firmy proto hledají levnější země

Peking – Řada zahraničních firem odchází z Číny a stěhuje své továrny do levnějších destinací. Náklady na výrobu v Číně se začínají prodražovat kromě jiného kvůli rostoucímu nákladům na zaměstnance. Čínští dělníci mají stále větší povědomí o svých pracovních právech a nebojí se o své nároky hlásit.

Dělnice z továrny na kabelky v jihočínském Nan-langu žádají příspěvek na bydlení a víc pracovních hodin. Z tvrdého policejního zásahu si dokonce řada žen odnesla zranění. „Chtějí mi snížit mzdu. Neplatí nám příspěvek na bydlení, sociální pojištění, dovolenou ani náhrady za práci ve vedru. Chceme vyjednávat, ale ignorují nás,“ stěžuje si dělnice Wang.

Příběhy většiny místních žen jsou podobné. Opustily rýžová políčka a rodiny a vydaly se za prací do měst. Začlenily se do 168milionové armády migrujících dělníků, která je oporou čínské ekonomiky. Domů posílají peníze a za dětmi jezdí jednou dvakrát do roka. „Měli by mi vyplatit nějakou kompenzaci, 50 000 až 100 000 jüanů (v přepočtu 200 až 400 tisíc korun). Deset let jsem tu dřela. Není to moc. Opravdu jsem pracovala tvrdě,“ tvrdí další dělnice z Nan-langu.

Čínské dělnice ukazují zranění po policejním zásahu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Didi Tang

Zahraniční firmy nás zneužívají a vládě je to jedno, tvrdí dělníci

V devadesátých letech Číňané protestovali proti propouštění a privatizaci státních firem. Dnes stojí proti soukromým majitelům továren. Často cizincům, kteří ve zpomalující ekonomice osekávají výdaje.

Dělníci trpí pocitem, že je podnikatelé zneužívají a vláda se o ně nezajímá. Svá práva se učí rychle a čím dál častěji se organizují způsobem, který komunistická strana neschvaluje. Pomáhá jim v tom internet a sociální sítě.

Zákoník práce Číňanům garantuje slušnou mzdu, odpočinek, limitované přesčasy a skupinové vyjednávání. Ohledně stávek je nejasný. „Dělníci vědí, že mají práva. Ale jak dosáhnout toho, aby se začala dodržovat? To je největší problém,“ přiznává advokát specializující se na pracovní právo Tuan I.

Na jihu Číny už zažila stávky většina zahraničních firem, které tu mají své továrny. Například IBM nebo Nokia. Jen loni jich bylo kolem tisícovky.

Video Čínští dělníci se dožadují svých práv
video

Čínští dělníci se dožadují svých práv

Dělníci žádají od rozvíjející se společnosti víc

„S rozvojem společnosti si čím dál tím víc dělníků uvědomuje svá práva. Hýbe to společností směrem k pokroku,“ pochvaluje si aktivista Čang C'žu.

Aktivisté se radují, že vládu znervózňují skupinové akce dělníků. Ohrožují její monopol na organizování i ekonomiku. Kvůli rostoucím nárokům a zdražující pracovní síle mnoho firem z Číny odchází a výrobu přesouvá do levnějších destinací.