Washington – K doživotnímu trestu a dlouholetému vězení odsoudil americký federální soud ve Washingtonu čtveřici bývalých členů soukromé bezpečnostní agentury Blackwater, kteří v roce 2007 v Bagdádu zabili při střelbě na auta čtrnáct lidí. Obžalovaní tvrdili, že stříleli, protože se snažili bránit diplomatickou kolonu. Soud ale rozhodl, že k palbě neměli důvod a čtrnáct lidí zavraždili.
Členové Blackwater, kteří stříleli v Bagdádu do lidí, dostali přísné tresty
Kauza Blackwater: Vysoké tresty pro diplomatickou ochranku (zdroj: ČT24)
Střelba na auta v Bagdádu byla podle amerického soudu vraždou. Bývalé příslušníky Blackwater Paula Slougha, Evana Libertyho a Dustina Hearda proto poslal na 30 let a jeden den do vězení. Čtvrtému obžalovanému Nicholasi Slattenovi potom udělil doživotní trest. Ačkoli o vině obžalovaných rozhodl soud již loni v říjnu, tresty udělil až nyní po celodenním slyšení, během něhož obhájci odsouzených požadovali mírnější tresty a žalobci naopak ještě přísnější potrestání.
Žalobci popsali střelbu jako nevyprovokovaný útok, po kterém členové Blackwater neprojevili lítost a odmítali odpovědnost. Podle státního zástupce Patricka Martina byly mezi čtrnácti mrtvými a dalšími osmnácti zraněnými i ženy a děti. „Tito muži odmítli přijmout v podstatě jakoukoli odpovědnost za své činy a za krveprolití, které tehdy způsobili,“ řekl Martin.
Obhajoba naopak zopakovala, že členové soukromé ochranky, která doprovázela diplomatickou kolonu, stříleli v sebeobraně, protože se sami stali terčem střelby, a tak považovali projíždějící Iráčany za útočníky. „Tresty by měly být v rozmezí civilizovaných standardů,“ prohlásil obhájce David Schertler.
Zaměstnanci bezpečnostní agentury zahájili 16. září 2007 při doprovázení amerického diplomatického konvoje palbu na projíždějící auta na okružní křižovatce v Bagdádu. Podle záběrů zveřejněných po střelbě zůstalo na místě několik prostřílených vozů, nejméně jeden shořel. Irák po incidentu odebral Blackwateru licenci působit na svém území. Střelba do davu roznítila v Iráku protiamerické nálady, byla vnímána jako důkaz arogance a beztrestnosti bezpečnostních agentur. V USA vyvolala diskuse o pravomocích bezpečnostních firem a jejich napojení na americké vládní orgány.
Vydáno pod